Martha
Réžia:
Rainer Werner FassbinderScenár:
Rainer Werner FassbinderKamera:
Michael BallhausHrajú:
Margit Carstensen, Karlheinz Böhm, Barbara Valentin, Peter Chatel, Adrian Hoven, Günter Lamprecht, Peter Berling, Ingrid Caven, Kurt Raab, El Hedi ben Salem (viac)Obsahy(1)
Štúdia patologického vzťahu medzi dominantným mužom a submisívnou ženou. Martha je tridsiatnička, žije s rodičmi a všetok svoj čas venuje práci knihovničky. Po otcovej smrti sa ujme starostlivosti o panovačnú matku a odmietne kvôli nej ponuku na sobáš so svojím šéfom. Situácia sa postupne vyhrocuje, matka je stále agresívnejšia a zdá sa, že ju baví dcéru ponižovať. Martha sa preto rozhodne osamostatniť a vydá sa za Helmuta. Avšak Helmut je v skutočnosti surový tyran. Martha si spočiatku myslí, že prejavy despotizmu, fyzické i psychické ponižovanie patria k manželstvu. Keď však Helmut podá v jej mene výpoveď, umiestni matku do ústavu a Marthu uvrhne do domáceho väzenia, je jasné, že ide o vzťah tyrana a obete. Ale čo ak je Martha obeťou z vlastnej vôle a vydáva sa do rúk tyrana dobrovoľne? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Při sledování tohoto filmu jsem měla vztek. Vztek na Marthu, která před svou matkou uteče do manželství s mužem, který s ní od začátku zachází jako s nesvéprávnou, vztek na despotického Helmuta, kterému bych o hlavu rozbila celý ten gramofón už při prvním "nepřeji si" a na dobu a prostředí, které si nejvíc zakládají na sňatcích, ať už to bylo s kýmkoliv zabezpečeným. Film je to silný, bez důrazu na dialogy, ale spíše na mlčení a mimice, která toho prozradí mnohem víc. Snímek spíše považuji za jakési varování před submisivitou, nedůvěrou v sebe sama a pohodlností se raději svěřit do rukou despotovi, než se sám rozhodovat za sebe. Vynikající dílo, ale už ho nechci nikdy vidět :-) ()
...uživatel MORION se mýlí - film je jedním ze zakladatelských činů postmoderní filmařiny - neústrojnost, přehnanost výkonů, "nepřesvědčivost" záběrů - jde o zpochybnění toho, co jsme byli zvyklí (a stále jsme) pokládat za "dobrý film". Je to snad lineárně odvyprávený vyrovnaný nyvý příběh a la Hollywood? A proč? Tahle úchylárna od Fassbindera mě z kompletu z Levných knih dostala vedle Třetí generace nejvíc. Neviděné záběry kamery byly to první, čeho jsem si po křeči Carstensen všiml. Carstensen pro Fassbindera natočila i děsivější zrůdy, ale její sebekarikatura zde je všeovládající. A usměvavý Peeping Tom / Franz Josef Sissi jí v děsivosti směle sekunduje... Německá hnusnost v bravurní vizionářské podobě. ()
Přepsáno v lednu 2020. Film Martha je televizní adaptací povídky amerického spisovatele temných a kriminálních příběhů Cornella Woolriche. Rainer Werner Fassbinder se škodolibou dychtivostí a sarkastickým tónem, flirtující s drsnou polohou černého humoru, opět dráždí zdání ctihodné spořádanosti. Sadismus, masochismus, přehnaně přísná puritánská cudnost a traumatizované nevědomí z dětského formování osobnosti jsou skrytá nebezpečenství partnerských i rodinných vztahů. Zlo přijalo úspěšnou podobu a své sadistické choutky uspokojuje pouze v soukromí, masochismus poslušně přijímá svou roli a neváhá vylepšovat své vzdělání. Hlavní postavou skrytého temna a kritiky morálního pokrytectví je Martha Salomon, rozená Heyer (pozoruhodná Margit Carstensen), žena s první sexuální zkušeností teprve v jejích třiceti letech. Její životní rozhodování je uspořádáno nekritickým zbožněním otce a neurovnaným vztahem s matkou, rozervanou manželstvím. Již v této fázi se objevují skryté neřesti ve vztazích mezi mužem a ženou. Katolické kořeny přijímají utrpení s přesvědčivou vírou a pokorou. Hlavní mužskou postavou je Helmut Salomon (dobrý Karlheinz Böhm), Marthin manžel. Charismaticky úspěšná tvář stavebního inženýra je velmi pečlivě udržovanou maskou společenského vystupování, ale k uspokojení zvrhlého nitra potřebuje absolutní intimní nadvládu. Z dalších rolí: Marthina kamarádka v mírnějším vystřízlivění ze stavu manželského Marianne (Barbara Valentin), zdání úniku a chvilkový Marthin kolega z práce Kaiser (Peter Chatel), Marthina nevyrovnaná matka se slabostí k alkoholu a ve stále žárlivém postavení vůči dceři (Gisela Fackeldey), Marthin nečekaně umírající otec (Adrian Hoven), Marthina kolegyně knihovnické práce Erna (Ortrud Beginnen), provozovatel knihovny opatství Ottobeurenu Meister (Wolfgang Schenck), Helmutův bratr a vážený lékař Herbert (Günter Lamprecht), či jeho novomanželka a Marthina kamarádka Ilse (Ingrid Caven). Televizní film Martha je další provokací zuřivého exhibicionisty Fassbindera, a to především díky sarkastickému pojetí. Společenská ctihodnost se zde drolí pod útočným náporem a na kolenou pláče svou utajovanou bolest. Mimochodem, i sám autor povídky skončil na vozíku, byť ze zcela jiného důvodu. ()
OMG, Karlheinz Böhm je strašlivý zvíře, navenek učesán a uhlazen jako Karel Kopfrkingl a zevnitř stejně šílený a prožraný temnotou. Tato ostrá kritika společnosti a studie míry snášenlivosti v lásce/nelásce postupně prorůstá do psychothrillerové jízdy, za kterou by se nemuseli stydět ani americké produkce. Svým obsahem připomíná Martha i ženskou verzi Fassbinderova Proč posedl amok pana R. P.S.: Boží kamerový prvek při scéně prvního setkání obou hlavních protagonistů. ()
Další skvělé drama, velikého psychologa. Fassbinder se tentokrát nevydává cestou realismu, ale právě naopak. Jeho postavy zde pronášejí něco, co by se působí jako nepřímá řeč dialogů uložených v něčím podvědomí. Jednotlivé repliky spíše shrnují postoje jednotlivých postav, než aby se snažili o realistický dojem. Herci pak kladou na tyto repliky až divadelní důraz. Špatně se to popisuje, pro pochopení je nutno vidět. Každopádně se jedná o skvělé drama o ženě, jejiíž submisivita a touha být ve všem zadobře jí táhne nejkratší cestou do pekel. ()
Reklama