Martha

Další skvělé drama, velikého psychologa. Fassbinder se tentokrát nevydává cestou realismu, ale právě naopak. Jeho postavy zde pronášejí něco, co by se působí jako nepřímá řeč dialogů uložených v něčím podvědomí. Jednotlivé repliky spíše shrnují postoje jednotlivých postav, než aby se snažili o realistický dojem. Herci pak kladou na tyto repliky až divadelní důraz. Špatně se to popisuje, pro pochopení je nutno vidět. Každopádně se jedná o skvělé drama o ženě, jejiíž submisivita a touha být ve všem zadobře jí táhne nejkratší cestou do pekel. (11.05.2009)

Přepsáno v lednu 2020. Film Martha je televizní adaptací povídky amerického spisovatele temných a kriminálních příběhů Cornella Woolriche. Rainer Werner Fassbinder se škodolibou dychtivostí a sarkastickým tónem, flirtující s drsnou polohou černého humoru, opět dráždí zdání ctihodné spořádanosti. Sadismus, masochismus, přehnaně přísná puritánská cudnost a traumatizované nevědomí z dětského formování osobnosti jsou skrytá nebezpečenství partnerských i rodinných vztahů. Zlo přijalo úspěšnou podobu a své sadistické choutky uspokojuje pouze v soukromí, masochismus poslušně přijímá svou roli a neváhá vylepšovat své vzdělání. Hlavní postavou skrytého temna a kritiky morálního pokrytectví je Martha Salomon, rozená Heyer (pozoruhodná Margit Carstensen), žena s první sexuální zkušeností teprve v jejích třiceti letech. Její životní rozhodování je uspořádáno nekritickým zbožněním otce a neurovnaným vztahem s matkou, rozervanou manželstvím. Již v této fázi se objevují skryté neřesti ve vztazích mezi mužem a ženou. Katolické kořeny přijímají utrpení s přesvědčivou vírou a pokorou. Hlavní mužskou postavou je Helmut Salomon (dobrý Karlheinz Böhm), Marthin manžel. Charismaticky úspěšná tvář stavebního inženýra je velmi pečlivě udržovanou maskou společenského vystupování, ale k uspokojení zvrhlého nitra potřebuje absolutní intimní nadvládu. Z dalších rolí: Marthina kamarádka v mírnějším vystřízlivění ze stavu manželského Marianne (Barbara Valentin), zdání úniku a chvilkový Marthin kolega z práce Kaiser (Peter Chatel), Marthina nevyrovnaná matka se slabostí k alkoholu a ve stále žárlivém postavení vůči dceři (Gisela Fackeldey), Marthin nečekaně umírající otec (Adrian Hoven), Marthina kolegyně knihovnické práce Erna (Ortrud Beginnen), provozovatel knihovny opatství Ottobeurenu Meister (Wolfgang Schenck), Helmutův bratr a vážený lékař Herbert (Günter Lamprecht), či jeho novomanželka a Marthina kamarádka Ilse (Ingrid Caven). Televizní film Martha je další provokací zuřivého exhibicionisty Fassbindera, a to především díky sarkastickému pojetí. Společenská ctihodnost se zde drolí pod útočným náporem a na kolenou pláče svou utajovanou bolest. Mimochodem, i sám autor povídky skončil na vozíku, byť ze zcela jiného důvodu. (24.11.2009)

OMG, Karlheinz Böhm je strašlivý zvíře, navenek učesán a uhlazen jako Karel Kopfrkingl a zevnitř stejně šílený a prožraný temnotou. Tato ostrá kritika společnosti a studie míry snášenlivosti v lásce/nelásce postupně prorůstá do psychothrillerové jízdy, za kterou by se nemuseli stydět ani americké produkce. Svým obsahem připomíná Martha i ženskou verzi Fassbinderova Proč posedl amok pana R. P.S.: Boží kamerový prvek při scéně prvního setkání obou hlavních protagonistů. (19.03.2011)

Môj druhý Fassbinderov film, takže ešte nemám s čím porovnávať. Veľmi jemne a presne psychologicky rozpitvané postavy, ktoré sú mierne preexponované, majú rovnaké túžby ako my, reálni ľudia (dôraz je kladený na tie zvrátené) a chovajú sa podľa pravidiel, ktoré im boli zafixované nesprávnou výchovou, čo je aj základné posolstvo filmu. Množstvo výjavov a dialógov dostáva v priebehu deja svoj význam. Fassbinder často používa zábery postáv v zrkadle interiéru domu, ktorý nikdy nevidíme zvonka, aby sme sa viac vcítili do Marthinej kože. Martha vystrieda teror zo strany matky iba novou formou a to manželom, ktorého si vybrala sama, čím dostáva jej psychologický profil nový, menej súcitiaci význam zo strany diváka. Mačka, o ktorú sa začala starať, predstavuje túžbu po chýbajúcom dieťati. Záverečný záber zatváracieho sa výťahu symbolizuje klaustrofóbnosť prostredia, v ktorom svojim spôsobom dobrovolne žije ako vo väzení. Veľmi kvalitný, zároveň ale veľmi nepríjemný film. (01.11.2012)

Jeden z nejlepších Fassbinderových filmů - taková je doprovodná odezva dostupné kritiky a publicistiky - je přeplněn novinkami všeho druhu, z nichž nejproslulejší je kruhový objezd Martina seznámení s budoucím sadistickým manželem. Dílo, které se plně odehrává v dobové současnosti data svého vzniku, se soustředí na okruh několika klíčových postav a jejich dramatu. Podivné konzumistické manýry prakticky všech prostředí, která film divákovi nabízí, vrcholí dobrou partií zdánlivě atraktivního lva salónů s dobrým hmotným zabezpečením. 19. století, které z MARTHY čouhá jako sláma z bot, si vybírá na 31leté mladé ženě svou hrůznou daň. Vybírajíc tak dlouho, až přebrala, platí ztrátou svobody. Mechanismus tohoto "sametového" zotročování je Fassbinderem zachycen do nejmenších podrobností a silně připomíná bojovná díla demokratické protifašistické mezi- i poválečné německé literatury. Divadelní obrazy - tak lze také vnímat jednotlivé scény díla - mrazí a gradují až k tragickému závěru. Při posuzování hereckých výkonů je nutno vzít v potaz specifickou německou hereckou školu, ale také brechtovskou Fassbinderovu inspiraci. Pak teprve plně doceníme dílo, které lze považovat za jeden z posledních výběžků velké filmové vlny evropské kinematografie hraného filmu šedesátých let minulého století. (19.02.2012)