Diablova chrbtica

Opravdu zajímavý a působivý snímek, v němž lze spatřit herecké hvězdy typu Marisy Paredes a Federica Luppiho, ale také neznámé tváře, hlavně mezi chlapci, kteří tvoří hlavní osazenstvo nejen odlehlého statku, ale také samotného filmu. Drama s hororovými prvky, s velmi zajímavým scénářem, jenž celý děj situuje do období španělské občanské války. Vynikající je také kamera a rovněž hudba stojí za zmínku. Snímek, který sice nelze zařadit mezi filmové umění, ale zároveň jej nelze ani šmahem označit za komerci, mě velmi mile překvapil. (02.06.2003)

Mnou očekávaná strašidelná atmosféra a podobně laděný příběh jako v mysteriózním Sirotčinci, plném dětských postav, dávných tajemství a skrytých místností, zde nebyla tolik silná a cítitelná, jak jsem očekávala. Ani jednou jsem se nezalekla, nedostalo se mi skoro žádného strachu, a napětí jsem pocítila jen několikrát. Základní chybku vidím v nedostatečném prostoru pro zpracování příběhu o duchovi chlapce. Přišlo mi, že ač by měl být tou hlavní dějovou linií, jíž je věnována většina prostoru, film se jí věnuje jen okrajově, toho největšího místa se jí dostane až v závěru. Kdyby šel trochu více do hloubky, rozvedl příběh a zapracoval na více duchařské a děsivé atmosféře, mohl být výsledek mnohem lepší. Hlavní dětští herci hrají skvěle a vlastně tak (ne)přímo táhnou celý děj kupředu. Ostatní obsazení, v čele s hajzlíkem Eduardem Noriegou, je taktéž výborné, ale více mě asi zaujali ti malí, snaživí klučíci:) Maska ducha je excelentní a už kvůli kvalitně a lákavě zpracované podobě snímku, nemohu hodnotit méně. Jen velká škoda toho nevyužitého námětu o dávno mrtvém chlapci, toužícím po pomstě. A v tomto případě ne s nenávistí na ostatních lidech, ale pouze na jednom člověku... Princ bez království rozhodně nenudí, má spoustu efektních pasáží, ale chybí mu to "něco", čímž by nabyl takměř dokonalosti. (08.05.2011)

Když pominu příšerný film Blade II, který je jeden z mála, u kterých jsem měl sto chutí utéct z kina, tak mě mexický režisér Guillermo del Toro pokaždé uchvátil především vizuální stránkou svých snímků i umně zpracovaným příběhem. Podobně jako ve Faunově labyrintu zde del Toro mistrně spojuje drama španělské občanské války, tentokrát však s mystériem duchařiny. Do zapadlého sirotčince přijíždí se svým poručníkem malý chlapec Carlos, který zde po svém nedobrovolném přijetí navazuje kontakty nejen s ostatními chovanci, ale také se záhadným stínem, sténajícím duchem se zkrvavenou tváří... Nejde o horor v pravém slova smyslu, jak by se mohlo zdát. Spíše je Princ bez království drama s hororovými prvky, které se v průběhu filmu tu a tam vynoří, aby doplnily tajemnou a napětím prosycenou atmosféru odlehlé usedlosti v době válečných útrap konce třicátých let. Režisér skvěle vytváří napětí mezi dalšími postavami příběhu, zejm. v případě trojúhelníku doktor Casares - ředitelka Carmen - agresivní Jacinto, perfektně zvládá práci s dětskými herci. Udržuje diváka v napětí, jehož intenzita nepolevuje za celou dobu trvání filmu. Škoda jen, že finále celého příběhu postrádá větší dávku překvapení, pointa totiž určitě nevyráží dech.. Už od první třetiny, kdy se divák seznámí se všemi postavami a rozpozná základní souvislosti, dá se docela spolehlivě říct, kterým směrem bude osud obyvatele sirotčince vést. Ovšem i přes tuto slabší stránku jde o výborný snímek. Po Princi bez království a Faunovu labyrintu bych si však příště dal i čistě válečné drama.. Bez příměsi nadpřirozena - zkrátka bych byl zvědavý, jak by del Toro natočil např. Komu zvoní hrana... :) (27.09.2008)

Těžko to brát jako čistě hororový film, když je to především drama, které je hororovým prvkem jen lehce dokořeněno. Větší hrůzu tu tedy logicky nahánějí někteří lidé, kteří jsou větší bestie než nemrtvá strašidla. Film s působivou atmosférou má mnohé společné filmy s pozdějším del Torovým majstrštykem Faunův labyrint. Osobně těmhle jeho španělským filmům dávám přednost i před Bladem či Hellboyem. (24.05.2011)

del Toro se mi soustavně snaží dokázat, že Španělsko v době politických veletočů v první polovině dvacátého století nejenže bylo velmi krušným obdobím, ale také takže že se stalo semeništěm prapodivných patvorů a jiných nelidských entit. A stejně jako v (ne)pokračování v podobě Fauního Labyrintu mu to jde na výsost skvěle, pravda, že scénář je podivuhodně brakovitým, ale del Toro s ním skvěle pracuje, navíc je příjemným překvapením i to, že se nebojí porušit některé zaběhlé zásady (_(_)- spoiler -(_)_) jako například naprosto chladné odpravení dětských životů bez mrknutí oka a patetických scén na mrtvá tělíčka, což působí v pravdě depresivně. (18.02.2013)