Vojna a mier: Pierre Bezuchov

Člověk si při vší úctě a úžasu z celé série musí poctivě přiznat i pocit: tak jsem to zvládl, mám to za sebou. Je to opravdu těžká a velká dávka. Ale když se otočí, je mu jasné, že v něm zůstala řádná porce filmového zážitku nesrovnatelného s žádným jiným. Závěr v samotném konci malinko jako by ztrácel dech, ale možná je to jenom tím, že Bondarčuk netočil pro nás, ale pro své Rusy, kteří věci vidí asi trošku jinak. Nám je jejich patos přece jen méně srozumitelný, a i když se mu usmívám, nemůžu říct, že by byl k smíchu. (28.06.2009)

Tak jsem se asi zaradil mezi jedny z mala, co si pustili vsechny dily v kuse za sebou. No, byla to fuska, ale stalo to za to. Po Bitve u Borodina jsem uz nic prevratneho necekal, evakuace Moskvy ale byla opet monumentalni. Zcela urcite se jedna o jeden z nejvetsich pocinu ve svetove kinematografii, ja jsem ale vice predurcen pro "male" filmy:-). Tvurci a cela produkce vsak zaslouzi ten nejvetsi respekt a uznani! (18.05.2014)

Tentokrát se na nic nečeká a hned úvodní kvapné vylidňování Moskvy, následná okupace, požár i válečná zvěrstva jsou vůbec nejsilnější pasáží celé Vojny a míru. O technické kvalitě, přelidněných scénách či čarukrásných kamerových kompozicích se netřeba rozepisovat, to vše je při starém a tedy nedostižně kvalitní. Bondarčuk exceluje jak na režisérském postu, tak (konečně, chtělo by se dodat) i před kamerou. Problém tkví v poslední půlhodině. Nechápu proč po sedmi letech monstrózní práce a šesti a půl hodinách děje vše zahodit a nechat odeznít bez jakéhokoli dopadu. Paradoxně tak celá sága končí jak začala. Nezáživnou pasáží o ničem. A to je ohromná škoda, která zbytečně kazí dojem nejen této části, ale celé tetralogii. (29.09.2008)

Tak nám konečně zvítězil kýč nad zlobou a nenávistí. Úvodní půlhodinová destrukce Moskvy bere dech a nemám k ní výhrad, mám na mysli druhou polovinu, kdy si režisér bohužel neodpustí prolnuté záběry typu "letecký pohled na krajinu orámovaný výřezem z vlnícího se obilí na poli"... v dost nestřídmém rozsahu. Tenhle díl už podepírá Bondarčukovo herecké ego na plné pecky, akorát režisér Bondarčuk ho moc nekrotí... Zase jsou zde dost pěkné subjektivní pohledy, nejlepší je asi onen do krajnosti, očima popraveného až po zahrabání hlínou... Patetické, kýčovité, mohutné, megalomanské bez sebekontroly, obstojné. Jen kdo nečetl knihu, bude mu chybět nějaký závěr. (03.11.2012)

V prvom rade je štvrtá časť vizuálnym majstrovským dielom a režisér Bondarčuk sa do filmu opäť zapísal sériou dramatických epizód, ktoré sú ohromujúce svojou intenzitou a pozornosťou k detailom. Počas vypaľovania Moskvy, keď sa Pierre Bezukhov (Bondarčuk) pokúša zachrániť mladé dievča z ohnivého pekla, sú postavy takmer úplne zakryté popolom. Nepochybujem o tom, že filmári zničili celú dedinu (ktorú pravdepodobne sami postavili), aby dosiahli túto pozoruhodnú výpravu, a samotná intenzita zúriacich červených plameňov často vyvoláva dojem, aký má Pierre po príchode Francúzska. Neskôr si Bondarčuk protirečí týmto víziám ďalšou sekvenciou, úžasným, zdanlivo nekonečným záberom zhora sledujúcim rady unavených vojakov potácajúcich sa v silnej snehovej búrke. Posledná časť Bondarčukovho epického diela je brilantným a uspokojivým záverom skvelého príbehu. 8/10 (16.12.2023)