Pláž

Zelená nikoliv však ekologická moralita, která může způsobit závažné žaludeční potíže. Pláž si Danny Boyle nejspíš za rámeček nedá. Sice hýří vizuálními nápady na všechny strany, jenže ve jménu podvratného příběhu s trestuhodně nevyužitým písničkovým soundtrackem. Na frak dostává i závěrečný akt, kdy se očekává dramatický útěk z ostrova za zvuku svištění kulek, ale namísto toho se dere rozbředlý happy-end. A nebo mně Pláž natolik nebavila, proto že mi není tenhle způsob života úplně nejbližším a vidina pole s „travičkou zelenou“ mně do extáze, natož do ráje vůbec nepřivádí. Netřeba hledat ráj. Stačí si ho kolem sebe vytvořit. (30.01.2010)

Tvůrce Trainspottingu Danny Boyle tentokrát šlápnul hodně vedle. Odpustím si výhrady směřující k obsazení(hlavně k tentokrát žalostnému DiCapriovi) a přejdu na scénář. Scenérie, za které by tuzemské cestovní kanceláře platily zlatem v úvodu působí i příjemně nejednoznačně a vše bylo jen v rukou tvůrců. Jenže ti kapitálně přestřelily. Po půlhodině Vám dojde, že dřepíte na mrtvém bodě s něhož už se film nevyhrabe. Všechno další je jen slátanina. Tvůrcům asi nedošlo, že sázka na prostředí vydrží jen něco po úvodních titulcích a pokud nechtějí sledujícího uspat, tak by mělo přijít ještě něco dalšího. Nepřišlo. (03.03.2006)

70% - Očekávání od tohoto filmu a hlavně od DiCapria jsem měl obrovská, protože Pláž byla prvním filmem, který jsem s ním viděl po Titanicu, kde mě Leo nadchl. Nakonec mě Pláž celkem bavila, hlavně proto, že DiCaprio zde hrál diametrálně odlišnou roli, než v tom okouzlujícím Cameronově slaďáku a dokázal (stejně jako v mnohých následujících filmech), že toho umí zahrát opravdu hodně... (03.06.2007)

Hodně zvláštní snímek, který je provokativní, blbý a prázdný, ale i myšlenkově složitý a komplikovaně sledovatelný. A tahle kombinace je právě velmi neobvyklá. Film neunese vše tak, jak by chtěl, a stejně tak se k divákovi nedostává snadnou cestou myšlenka, kterou film v sobě nese. Danny Boyle se nebojí nikdy provokovat. Tentokrát pod vrstvou ideálů leží shnilá prázdnota, která obtížně nakládá s divákovými představami a názory o lidském soužití a podstatě lidského bytí. Boyle neví, jak vše přehledně sdělit, a tak volí agresivní až bizarní styl vyprávění. A právě zde se dostáváme k rozporuplnému vyznění filmu. DiCaprio si se svou rolí poradil dobře, ale i na něm je občas vidět, že si vždy nebyl stoprocentně jist, co po něm režisér chce. A jist jsem si nebyl ani já. Mnohovrstevný a nejednoznačný příběh v sobě skrývá složité poselství a spoustu otázek, ne na všechny dostane divák po skončení filmu odpovědi. Opravdu rozporuplný film. (07.02.2009)

Když trojice mladých turistů poprvé vstoupila do Ráje, do úžasný Thajský pláže, zavanul ke mě (skrz okno) první jarní vánek. Jediné na co jsem se v té chvíli zmohl, bylo slovo: ku*va. V té chvili to bylo zcela oprávněný. Nijak přikrášlený. Bylo to prostě obrovský vydechnutí, které jsem potřeboval. V ten okamžik jsem tam byl s nima. S lidma, kteří chtěli změnit svůj život. Hledali-našli. Chtěli- dostali. Leonardu DiCapriovi jsem věřil všechno. Od prvních eufórických stavů z Thajské kultury, až po finální zmagoření a procitnutí. Tomuto skvělému herci stál za zády profík. Jasně, Danny Boyle! I The Beach mě utvrdila v tom, že tenhle režisér vytáhne největší trumfy vždycky v závěru filmu. Triviální scéna s fotografií a Dicapriovým lehkým úsměvem, navíc podpořená výbornou hudbou, rozpumpovala můj mozek na maximum. Vzpomněl jsem si na Sunshine, na Jamala a na drogový týpky z anglickýho podsvětí. Vyštrachal ze mě všechno. Všechno, co mělo s ním spojitost. To bylo úžasný. Někdo připodobňuje tenhle film ke scéně, kdy se návštěvníci pláže rozhodují, zda skočí z útesu do vody či ne. Že je film strašně nerozhodnej v tom, co chce říct a jeho poslání je na půli cesty k divákovi. Mě se to nezdá. Boyle to vzal po svém, pokud to někdo nepochopil, jeho problém. Díkybohu, že jsem ve skupině těch "co to pobrali". Velmi intenzivní zážitek, který si nejvíc vychutnáte v tomhle ročním období... (08.04.2009)