Den cvoka

Nemoc dnešní doby (potažmo celé společnosti) natvrdo a bez kompromisů. Jen stěží si vybavím film, ve kterém bych viděl takovou životní rezignaci a odevzdanost. Líbí se mi, že Den cvoka se nebojí přitlačit na pilu a přitom dokáže být i třeskutě vtipný. Ve filmu je vlastně jedinou jistotou to, že se druhý den opět probudíte, a to do stejné beznaděje...nic se nezmění, brrr. Těžko se to popisuje, každopádně tenhle film se musí vidět! 9/10 (21.07.2009)

Absolutním vrcholem je pro mě scéna převzetí výplaty, která mě vždycky spolehlivě odrovná: "Neuvěřitelné. Ne, to nemůže být pravda. 8 let základní školy, 4 na střední. Potom 5 let vysokoškolských studií. Absolvoval jsem s vyznamenáním. 20 let praxe a tohle mi platí. Jako by mi někdo dal přes hubu! Do prdele, kurwa! Bratři polonisti, sestry polonistky! 130 nás bylo první rok. Mysleli jsme, že jsme ti šťastní. Že nás vzali do básnické školy...básnická škola. Ježiši, kurwa, do hajzlu! Přes pět let, tisíce stránek, mládí ztracené v knihovnách. A potom bída, bída a rozčarování. A potom beznaděj a starost pária. A bezbřehé pohrdání vlády, táhnoucí se od diktatury k demokracii, která učitele považuje za míň než odpad. Proč se každá vláda chová, jako bych byl nula? Demokrati nebo komunisti, pro všechny jsem jen smetí. Kurwa! Pod každou vládou se cítím jak zmlácenej pes. Proč nejsem hovado s klackem v ruce? Určitě by mě respektovali, hodit po nich cihlou. A přece jsme "solí země". Této země. Možná nejsme primitivní silou, diktaturami vždycky otřásali básníci. Tehdy nás potřebují slepé masy, co si nevidí dál než na špičku nosu. Které nevidí dál." Nevím, jestli je dobře, že u tohoto filmu prožívám něco jako katarzi z toho, že někdo dokázal vyjádřit způsob, jakým vnímám okolní společnost, protože mám obavy, že mě čeká podobný osud a že moje ideály vezmou za své jeden po druhém (ale to jen taková černá vize na okraj :). Brilantně ztvárněné neurotické rituály se mě naštěstí netýkají, zatím ("Sakra, zapomněl jsem si sednout. 1,2,3,4,5,6,7. Kurwa! Nepolíbil jsem Ježíškovy nohy!). Trpce pravdivý film o bolestné realitě. Zhlédnuto dvakrát a určitě ne naposledy. (22.06.2010)

Shlédnuto v době Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Vše mi přišlo tak trošku jako Příběhy obyčejného šílenstvá po Polsku. Hlavní hrdina bravurně ztvárněný Markem Kondratem celý film z obrazu prakticky nesleze, k tomu Nás provází svým originálním komentářem se svými vnitřními pocity a myšlenkami. Ne moc úspěšný básník trpící v životě svými každodenními temnými rituály, ovlivněn počítáním so sedmi a silnou obsedantní poruchou se běheme jednoho dne dostává do naprosto běžných ať už skutečných, či vysněných situací. Tyto minipříběhy jsou vesměs plné absurdních momentů a a divnopostaviček, které dějově nekončí vždy tak, jak by člověk předpokládal. Rozhodně se nejedná o žádnou vychechtanou komedii, jde spíše o úsměvný až lehce ironický počin. (04.04.2015)

Veľmi lišiacky natočená výpoveď jedného mrzutého šialenca, ktorá sa síce snaží upútať svojim vulgárnym a prostoduchým humorom, ale oveľa zásadnejšou podstatou je obraz upadajúcej morálky a hodnôt spoločnosti nám tak príbuznej. Po čase si totiž uvedomíte, že možno on je nakoniec ten najnormálnejší široko-ďaleko a mrzutosť, či šialenosť, ktoré v ňom prerástli do extrému - sú vlastne len obrazom a chybou okolitého sveta. Abnormálne správanie a celú podstatu charakteru postavy hlavný predstaviteľ predviedol na oscarovej úrovni, rovnako tak príbeh nezaostáva a ja som sa veľmi cynicky pobavil. 80%. (04.10.2014)

Našli ste sa v niečom??? Neuróza ako obrana proti úzkosti?? Cha!! Adam nemá žiaden charakterový nedostatok, je to "len" nadmieru frustrovaný intelektuál žijúci vo svete ubíjajúcich rituálov, kt. ho ako tak držia pri vitalite... Život "obete" bez ženy, zmyslu, spokojnosti a nádeje si kompenzuje vo svojich snoch a literatúre. Chodí k cvokárovi, dopuje sa chémiou márne štartujúcou jeho serotonín, žije len pre svojho syna, pohoršujú ho ľudia, reklama, pohoršuje sa sám sebou....ono by nešlo ani tak o charakter postavy, ako o trefný názor Koterskeho na malom priestore..Predviedol deň cvoka a geniálne vystihol celý jeho život. Už dávno som sa tak "nebavila" a všetko to vo mne ešte akosi doznieva..a už teraz presne viem, na čo si spomeniem pri cestovaní vo vlaku ("budem čakať na psa") či pri pozeraní futbalového zápasu, keď dajú gól...:)) vychytávkové trpkoreálne dielo, najlepší bezkonkurenčný poľský film! (06.07.2009)