Wilbur sa chce zabiť

Wilbur je tak úžasně ironický, jeho sarkasmus je tak neotřelý a nenucený, navíc pronášený příjemnou procítěnou angličtinou s krásným přízvukem... Díky svému vzhledu, možná i díky svému hulvátsví, si snadno získává ženy, popravdě řečeno se jim vůbec nedivím... Nebýt těch sebevražedných pokusů, které někdy můžou být na obtíž, je téměř dokonalý... No a taťkovský bráška se o něj tak hezky stará, SPOILER že je mi strašně líto, když se Wilbur dá dohromady s jeho manželkou... Velice příjemný film s úžasnou atmosférou (počasí v Británii mě nikdy nepřestane fascinovat), i když konec mě trošku překvapil, nečekala jsem, že se Wilbur vzdá svého stylu a stane se z něj jiný, realističtější člověk... Je to škoda, že přestal být tím zatrpklým Wilburem, kterého všechno tak otravuje a on to dává náležitě najevo... (01.07.2008)

Podobne ako v Taliančine pre začiatočníkov, tak aj v tomto prípade ma snímok začal viac baviť až pred koncom. Zvyšok trpí miernou nudou, našťastie sa tu vyskytlo pár výborných situácií, môj obľúbený Mikkelsen a sympatickí herci. Ku koncu sa snímok prehupol do príjemnej smutnej melanchólie s trpko-sladkou príchuťou, čo ja veľmi môžem. Zaujímavé, ako sa niekedy dokáže život s človekom pohrať a zvrtnúť všetko tak, akoby to nikto nečakal. Záver snímku teda diváka bohato odmení. Jediné čo treba je do toho konca vydržať, stojí to za to. 75/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (26.01.2016)

No, komedie to podle mě neni vůbec. A film je to předevšim zvláštní... O depkaři, kterej moc neví, co se sebou, a myslí si, že by radši měl umřít, ale furt se mu to ne a ne podařit (takže je otázkou, jak moc to teda vlastně chce) a jeho bráchovi, kterej vůbec umřít nechce... ale nepodaří se to ani jemu. O tom, jak Wilburovi očividně museli umřít všichni kolem, aby si uvědomil, že on vlastně umřít nechce a že je pro co žít. Ten film je plnej takovejch až syrovejch a nepřikrášlenejch scén, vztahů, dialogů..., jejichž ponurost až bezutěšenost (kterou to na mě působilo, byť to tak možná bejt nemělo) je ještě umocněnější tim, v jak hnusnejch a zašlejch interiérech se to odehrává. Mimochodem, ten trojúhelník (Wilbur a brácha + jeho žena, která se mezi nima dvěma furt nemůže rozhodnout - nebo se rozhodla, že se rozhodnout nechce) byl děsivě... uvěřitelnej. Ten film je zajímavej, ale já byl trochu překvapenej, protože podle předesílanýho žánru jsem čekal něco úplně jinýho. Nečekat komedii, ale existenciální vztahový drama, tak si to možná užiju víc. Jo, a Mads Mikkelsen tady byl ještě mladej a krásnej! - už jenom proto stojí zato se na film podívat. (25.01.2016)

Film o hledání lásky a vymezování jejich hranic. Méně pracovitý a spolehlivý Wilbur trpící navíc depresemi a neurózami všeho druhu je mnohem úspěšnější v získávání lidských sympatií a přízně žen než jeho starší bratr. Podobný motiv milostného soupeření dvou bratrů se v českém filmu objevil například ve snímku Dům pro dva, kde (poněkud přesvědčivěji) ztvárnili hlavní role Jiří Schmitzer a Ondřej Vetchý. Oproti předchozí Italštině pro začátečníky hodnotím tento snímek Scherfigové poněkud kritičtěji. Hlavním důvodem je nepříliš věrohodné vykreslení postav a jejich vztahů. Co tak fascinuje všechny ženy na Wilburovi, kterého neustále tahají pořezaného z vany nebo odřezávají z lustru je tak trochu záhadou. Každý asi zná sympatické sígry, kteří jsou pro běžný rodinný život zcela nepoužitelní a přesto ženy neobyčejně přitahují. Jenže jejich provokativnost a životní vitalitu Wilbur postrádá. Přesto je znát režisérský rukopis a film je dobrou volbou pro ty, co mají rádi psychologickou jemnokresbu. Celkový dojem: 65%. (19.07.2006)

Jensen a Scherfig sa zrejme inšpirovali v jednej z dejových línií Simpsonovcov, runnig jokeom o Očkových pokusoch o sebevraždu a nakrútili podľa toho celovečerák. Asi nie, ale ktovie. Sympatický, psychologicky vierohodný film s nálepkou "ako zo života" asi málokoho sklame, keďže klubová cieľovka je jasná. Osobne mi ale pripadali všetky postavy okolo Wilbura zaujímavejšie, než on sám. Má síce neortodoxné spôsoby správania, napriek tomu na mňa pôsobil fádnejším dojmom ako jeho brat, ošetrovateľ a aj ženy, ktoré sa objavujú v jeho a bratovom živote. V momentoch, keď sa začne chovať agresívnejším spôsobom, je dokonca neznesiteľný. Dočkáme sa aj ošuňtelých britských interiérov (byt je v tomto smere mínus, kníhkupectvo plus) a exteriérov, napriek tomu a všadeprítomnej tematike smrti nejde o depresívnu drámu. (11.04.2021)