Mäsiari

Nepopiratelně osobitá režie a perfektní herectví. Je to svým způsobem hezké, docela poutavé a ten humor je tak černý a odlišný, že vlastně ani nevím jestli mi to přišlo vtipné a jestli mi bylo příjemné na to koukat. Navíc mi nesedlo tempo, které udělalo z přijatelně se tvářících 100minut nekonečně se táhnoucí záležitost. (30.06.2014)

Čekal jsem to lepší. Škoda, konstelace byla přinejmenším nadějná - černočerná záplatka (pravda, možná vhodnější spíše pro irské nebo britské zpracování - dokonce mi to trochu (ale fakt jen trochu) připomínalo Burke and Hare), Mads Mikkelsen a oblíbený severní vítr. Snad mi Řezníci nesedli tak moc, jak jsem čekal, jen díky momentální náladě a rozpoložení. Snad to napodruhé bude lepší, pokud se k nějakému napodruhé dostaneme. Film mohl sloužit jako průvodní dopis Madse Mikkelsena pro roli seriálového Hannibala Lectera. Tedy, role to sice není stejná, ale... však vy, co jste viděli, víte, jak to myslím. (03.11.2013)

Mads Mikkelsen s divným účesom, potiaci sa ako slon a jeho kamarát čo vyfajčí 20 jointov denne, ktorý by nič neucítil ani keby mu vlasy horeli, si otvoria vlastnú mäsiareň a náhoda vo forme nechtiac zavretého elektrikára v mraziacej miestnosti rozhodne akýže to druh mäsa budú podávať... Decentne morbídna komédia, ktorá síce kvalitu predchádzajúceho Jensenovho filmu nedosahuje ale hodinu a pol spríjemní určite. (11.05.2008)

Panejo, Anders Thomas Jensen je režisér podle mého gusta. Tři filmy, co jsem od něj viděl, jsou za tři hvězdy. A Řezníků Vám hnedka vysvětlím proč. Hlavním bodem je Mads Mikkelsen, který je opět naprostý magor a opět ho hraje naprosto dokonale. Dalším faktem je pak skutečnost, že se jedná o brutálně černou komedii, která nemá problémy nasypat divákovi jednu brutální hlášku za druhou a taky nesmím zapomenout na věčně zhulenýho Nicolase Bro, bez kterého by to řeznictví nebylo nic. Paráda, vidět tohle dvacetkrát, nepřestanu se jen tak smát. A hlavně, i když jde o černou komedii, pořád je z ní cítit taková ta kamarádská atmosféra, kterou jsem cítil i z Adamových jablek a Blikajících světel. (19.02.2012)

V Dánsku mizí lidé každý rok... a pan A.T. Jensen jako ledově chladný Seveřan s možná vážnou tváří zvenčí, ale současně silně černohumornými choutky uvnitř, opět servíruje nevšední filmový pokrm, tentokrát s nečekanou dodávkou porcí z lednice od řezníků. Spočátku hrozně chladný film se spočátku nezajímavě divnými postavami přešel zanedlouho do fáze, kdy mě Jensen se svými herci začal nejen dráždit, to když stále více přímočáre hrál na strunu brutality (naštěstí většinou pečlivě schované za zavřenými dveřmi), ale na rozdíl od Adamových jablek mě v tomto případě většinou i nesmírně bavil a napínal. Vyšperkované absurdní dialogy, černohumorné situace s neustále přítomným neortodoxním problémem, poutavě stylizované epizodní a vedlejší postavy (např. detektiv s fajfkou/Ole Thestrup) a vlastně i ty hlavní, nímž vévodí Nikolaj Lie Kaas v opět trochu odlišné svérázné poloze (ač jsem si k němu tady hledal cestu déle) a to dokonce přímo v dvojroli povahově odlišných bratrů! Na rozdíl od jiných diváků mi nepřekážela ani závěrečná scéna, jejíž divoce švihlý, romantický optimismus v kombinaci s předchozími děsivými motivy mě už po mnoha zkušenostech se severskou absurdní komedií ani nenapadne brát jako cosi nepatřičného. Užil jsem si Řezníky nikoliv stoprocentně, ale k mému překvapení dost. [75%] (08.04.2023)