Otevřená srdce

Vždycky, když vidím u popisu filmu: žánr - romantické drama, tak fakt dostanu strach, co bude následovat. Tedy né, že bych nebyla něžná duše, která si blahem poslintá blůzku, jen co se na plátně objeví Colin Farrell či jinej děsně pěknej herec s vypracovaným břišním svalstvem. Ale opravdu se nechci podporovat v těch fantasmagoriích, co se mi pak před usnutím honí hlavou – já s Colinem na řetízkáči, já s Colinem jíme ze stejnýho talíře hranolky, nebo vrchol všeho, já spolu s Colinem hrajeme Dostihy a sázky (jasně vyhrávám, Farrellovi krachuje stáj a musí dávat fant). U dánských filmů podobnýho ražení můžu bejt nicméně naprosto v klídku, protože místní tvůrci maj bezva schopnost všechnu lásku schovat pod takovej nános utrpení, že by tam nic romantickýho nevyčenichal ani sám komisař Rex. No, po takovýmhle bijáku mívám sice pocit, že člověka nemůže v životě potkat nic pěknýho, ale to jsou věci, který za pomocí Jamesona řeším tak nějak každej večer. (16.06.2015)

Sťaby o život herci po celý čas hrajú, dôvod silný však oni k tomu majú. Predvídateľnosť deja je však priehľadne až čistá, na osamelú snúbenicu sa kto iný, než tato od rodiny, chystá. Príval cudzích vášní a milenkino finančné krytie, vo zvyšku rodiny zúfalé vyvolajú vytie. Na šaty dcére lekár neverný korunu neposkytol ani, no postele a pohovky nakupuje bezostyšne mladučkej to pani. Po prvotnom vyvŕšení horúcich vášní novučkého páru, do stajne vychladnutia začne odpratávať slečna mileneckú káru. Nakrútené celé v dogma štýle, prináša film do hĺbok precítené vzťahové chvíle. S redukciou barličiek ilúzie filmovej, si tak divák môže pripadať ako v realite (sťažka napísať sa dá, že:) bohovej. Pričasto v realite, i vo filmoch iných tvorcov, príbehy obdobné sa pečú ako denný chleba. Vyvstáva tak otázka: koľko ešte ako cez kopírák filmov nám ešte o nevere treba? (05.09.2020)

Nemusí jít o nejoriginálnější téma, aby vás film oslovil. Neubráníte se dojmu, že jste něco podobného viděli, milostný trojúhelník je však tak herecky vykreslený, že vás po celou stopáž nenudí a co víc...nenechá vás odejít, i když psychologické filmy nepatří k vašim šálkům kávy. Snímek dánské režisérky Susanne Bier je postavený především na hereckých výkonech, které jsou skutečně luxusní. Každý herec se do své role vžil naplno a je znát režisérčina pevná ruka při tvoření scén. Absence hudby tu nikterak nevadí, skoro "amatérská" kamera kmitá sem tam, zřetelně odlišuje intimní přání postav od skutečnosti, která se bohužel vždy razantně liší. Za velmi dobrou atmosféru, herecké představitele a jednu hyper působivou scénu si film určitě nadprůměrné hodnocení zaslouží. I proto, že ukazuje, jak vrtkavý je život a s jakou neúprosnou rychlostí mění osudy lidí. Tahle tvrdá realita je mnohem naléhavější, než zachraňování světa Amíky. (10.03.2008)

Neviem o čom je dánsky manifest Dogma, ale s určitosťou viem, že som práve dopozeral vynikajúci film. Kedysi sme vraveli: "To je ako vo filme", keď sme chceli vyjadriť, že je niečo neskutočné, nereálne. Ak by sa nakrúcali iba takéto filmy, nikto by také prirovnanie nevymyslel. Pravdivosť, uveriteľnosť, nevyumelkovanosť, to pokladám za najväčšie devízy tohto filmu, ktorý chvíľami sledujete, ako dokument. Herci boli bezchybní, dialógy sa nezrodili v pracovni, ale boli odpočuté. Hudba mi výnimočne vôbec nechýbala. Btw. všimol si niekto podobu Madsa Mikkelsena (v tomto filme) s Pavlom Liškom? (23.12.2011)

V poslednom období sa škandinávska produkcia ukazuje vo veľmi dobrom stave a tento komorný koncert je toho dôkazom. Skvelý príklad citovej drámy s citlivými témami, ktoré v závere skromne atakujú divákove city. Keď vás spočiatku zarazí mierne nevyzretá kamera, nenechajte sa odradiť, všetko ostatné pôsobí vyzretým, dospelým dojmom a je to cítiť aj vidieť. Aj počuť. Herci sú trošku rozpačitejší, Mikkelsen kraľuje, pozvoľne sa pridáva Paprika Steen a Nikolaj Lie Kaas, ostatok na úrovni. Ale uspať sa nenechajte, záver za to stojí. 85%. (17.02.2008)