Smrť v priamom prenose

Nepatřím do skupiny seniorů netrpělivě vyhlížejících příchod zubaté s kosou, ale již dopředu mne potěšila vize, že jednou budu umírat stářím nafetovaný do vysmáta. Zatím se na svou smrt snad ani netěším, ale kdybych umíral a někdo to chtěl natáčet, tak bych si od něj rozhodně nechal proplatit tučný šek a můj odchod ze života by pak byla jedna velká jízda. Svět je totiž reality show, což tento snímek prorokoval se slušným časovým předstihem, ale kdybych tady napsal, že jsem občas nezakopnul o nudný okamžik, tak to by se mé tvrzení nejen nezakládalo na pravdě, ale byla by to snad i trochu lež. Přesto si za originalitu a zajímavé herecké výkony dovoluji své objektivní hodnocení tři hvězdy a tři cípy zaokrouhlit o dva cípy nahoru. (12.11.2012)

Scifíčko z roku 1980 nám predstavuje svet o 40 rokov neskôr a robí to tak, že sa okrem nejakej tej novej technickej vymoženosti typu kamera v hlave nič nezmenilo. Nič proti, len potom prečo nemohlo ísť o budúcnosť blízku, prípadne alternatívny súčasný svet. Prvá mestská hodina sa sleduje veľmi dobre, tá druhá na vidieku už ale v sebe nedokáže zakryť, že vyše dve hodiny je na túto historku trochu príliš. Motivácie hlavnej mužskej postavy po dlhšom spoznávaní tej hlavnej ženskej ostávajú v podstate nemenné až do záveru, kde film boduje najviac. (05.06.2018)

Atmosféra netradičního sci-fi se vydařila na jedničku (spíše nenápadné vykreslení budoucnosti s využitím města Glasgow, kde je geniálně využit přechod starého mezi novým a podmanivá estetika ošklivosti, s níž kontrastuje liduprázdná skotská vysočina), a výborné je i obsazení dvou hlavních rolí. Tempo však trochu vázne a gradace se v závěru rozplyne ve snaze o psychologicko-filosofické vyvrcholení, které mě spíše zklamalo a nepřesvědčilo. I tak pozoruhodný a neprávem zapomenutý snímek. (02.08.2012)

Velmi zajímavý námět, ale hrozně nepovedené zpracování. Plytký romantický film, který má neskonale přepálenou stopáž. O sci-fi se nedá v tomto případě mluvit a za drama bych považovala spíše uondaný scénář. Pokud někdo čeká na kritiku médií, doporučuji mu neztrácet čas tímto snímkem a rovnou se podívat na Ztracenou čest Kateřiny Blumové. Od standardního amerického béčka se Smrt v přímém přenosu takřka ničím neliší. Za zmínku stojí pouze výkon Romy Schneiderové, ale byť hraje jak o život, film stejně zachránit nedokáže. Druhým kladem je Duhamelova hudba. (15.05.2011)

Nevšední námět, který mě zcela nadchnul, ovšem ubíjející zpracování, které veškeré nadšení ochladilo na bod mrazu. Smrt v přímém přenosu pro mě funguje jako dosud nejlepší objevený prášek na spaní - koukali jsme na to třikrát, přičemž poslední pokus proběhl v odpoledním čase, kdy jsem nebyl unavený ani nevyspalý (ani ovíněný), přesto posledních 45 minut znamenalo cca 15-pospávání-a v závěrečné gradaci, kdy každý zvyšoval hlas, opět probuzení. Možná to je tím monotóním hučením (vlastním release s VHS zvukem a starým dabingem), zcela určitě je to ale nudným zpracováním. Zklamání měsíce. (19.12.2010)