Scenár:
Bráulio MantovaniKamera:
César CharloneHrajú:
Alexandre Rodrigues, Leandro Firmino, Matheus Nachtergaele, Phellipe Haagensen, Seu Jorge, Jonathan Haagensen, Douglas Silva, Alice Braga, Gero Camilo (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Cidade de Deus - Mesto bohov - je jedna z najnebezpečnejších štvrtí v Riu de Janeiro. Buscapé vyrastá obklopený všadeprítomným násilím a vidí svojich priateľov zomierať i zabíjať kvôli obchodu s drogami, alebo len tak, z rozmaru. V priebehu troch desaťročí sa chudobná švrť mení na bojisko, na ktorom v brutálnej vojne gangov zomierajú vinní i nevinní. Film sa aj vďaka svojmu realistickému zobrazeniu pomerov stal jedným z najúspešnejších latinsko-amerických filmov všetkých čias, bol nominovaný na 4 Oscarov a získal viac ako 70 ocenení na rôznych filmových festivaloch. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (998)
Tož zaujetí bylo. Mám pocit, že i pěsti zaťatý (nebo uťatý?). Tam, kde mi Milionář z chatrče dával vizi v konec dobrý, všechno dobré, tam Město bere. Všechno. V Riu není déšť, který by odplavil krev, ani chrabrýho reka. Neb radu mám, milí a filmem nepoznamenaní přátelé: s dabingem NE! Film vypovídající o hrůzách by neměl znít vtipně. Český distributor je zřejmě veselá kopa a naservíroval film s nejhorším dabingovým výkonem ever! Na facku. ()
Nevím, do jaké míry tento film odpovídá skutečnosti, každopádně jeho děj stojí za hluboké zamyšlení, byť je nám zobrazená problematika poměrně dost vzdálená. Je až skoro děsivé pomyšlení, že někde skutečně mohou existovat děti, které berou denně do ruky zbraň s jedinou myšlenkou - urvat co se dá, a to za každou cenu. Natočeno je toto dílo velice řemeslně, s až nečekaným dopadem na diváka. Mladí herci vypadají, jako by si toto skutečně prožili, o to je pak vyznění děsivější. Bezesporu jde o skutečně mimořádně pozoruhodné filmové dílo a nejlepší brazilský film, co jsem měl možnost vidět. ()
Tak to bylo druhé Rio de Janeiro, ne jako z fotek, které by lákalo jet tam na krásnou dovču. Tohle bylo město se slumy, kde život nemá cenu ani cenťáku a kde dožít se dvaceti let je umění, které spočívá v kmitání mezi kulkama a kde ten silnější má možná šanci. Místo, kde policejní hlídky jsou pouze snovou vizí a když už, tak to něco stojí. Město bohů, které je nekompromisní, nemilosrdné, surové, kde je slyšet řev, pláč, smích, přestřelky, kde se znásilňuje, drogy jsou denním chlebem, kde pomsta má zelenou, kde se srdce mění v kámen a přesto se tam žije. Tak to je Město bohů. Herecky dokonalé, bravurní a naprosto přesvědčivé. ()
Syrové, kruté a děsivé zároveň. Režisérovi se povedlo autenticky zachytit nelehký život v Ghettu Rio de Janiera a přitom připravit velice emocionální příběh jednoho, později úspěšného, novináře. Tvůrci se nijak nesnaží skrývat brutalitu a obecně velmi kruté zákony Favelly a o mrtvé rozhodně není nouze. Snad na každou minutu filmu připadá jeden zabitý člověk, že vám z toho přeběhne mráz po zádech a řeknete si, že něco takového se přece dít nemůže. No, bohužel se to děje a je třeba na to upozornit...obětí války gangů je příliš mnoho, ovšem kdo by se staral o Jižní Ameriku? ... 95% ()
Vyhřezlá střeva, tekoucí mozky a kaluže krve ve jménu efektu nemívají při častém použití efekt naprosto žádný. Co ale efekt má, je nekašírovaný pohled do myslí, pocitů a vlastních či vnucených pravidel ubožáků odsouzených k životu na odvrácené straně města karnevalových tanečnic oblečených jen do zlatého prachu a peří. To není hra jako v Battle Royal, to je, bohužel, skutečný život - se svou bídou a bez lesku. ()
Galéria (55)
Zaujímavosti (20)
- Režisér Fernando Meirelles chtěl, aby se na filmu podíleli především neherci nebo profesionální herci, kteří nejsou známí. Jeden z nich byl Matheus Nachtergaele (Sandro Cenoura - Mrkev), kterého si režisér vyhlídnul v divadelní hře, a který se stal těsně před startem natáčení populárním v celé Brazílii díky filmu O Auto da Compadecida (2000). Meirelles byl z toho zklamaný, ale herec ho přesvědčil, že zapadne mezi ostatní a nebude nijak vyčnívat. Aby ho přesvědčil o zájmu o svou roli, odstěhoval se na nějaký čas do skutečného Města bohů, aby se zde připravil na roli. (don corleone)
- Aby bylo napětí mezi Dadinhem (Douglas Silva) a Marrecou Kačerem (Renato de Souza) věrohodné, nařídil herecký poradce, aby Renato trápil Douglase po dobu patnácti dnů. Ve scéně, kdy Marreco uhodí Dadinha, začal Douglas brečet a vyhrožoval ukončením natáčení, takže naštvaný pohled, který pak vidíme ve filmu, je opravdový. (don corleone)
- Poslední záběr, kdy malý kluk ztratí botu a vrátí se pro ni, nebyl plánovaný ani ve scénáři, podobně jako mnoho dalších scén. (don corleone)
Reklama