Mesto bohov

Tož zaujetí bylo. Mám pocit, že i pěsti zaťatý (nebo uťatý?). Tam, kde mi Milionář z chatrče dával vizi v konec dobrý, všechno dobré, tam Město bere. Všechno. V Riu není déšť, který by odplavil krev, ani chrabrýho reka. Neb radu mám, milí a filmem nepoznamenaní přátelé: s dabingem NE! Film vypovídající o hrůzách by neměl znít vtipně. Český distributor je zřejmě veselá kopa a naservíroval film s nejhorším dabingovým výkonem ever! Na facku. (13.03.2010)

Takhle, nemyslím si, že by byl Cidade de Deus pouze průměrným filmem, jak napovídá moje hodnocení, ale já prostě něčemu, co mě za celou stopáž nepřinutilo, abych se zajímal jak to celé skončí, nemůžu dát čtyři nebo dokonce pět hvězd. Střih moc pěknej, režie a herecké výkony taky, ale co já z toho mám, když mě samotný děj absolutně nezaujal? (07.12.2008)

Prostředí Rio de Janeira je proslulý svojí drsností a tenhle film to myslim vystihl skvěle. Už od dětství všichni kardou, zabíjej, berou drogy a připadá jim to normální, snad je ani nenapadne, že by to mohlo být jinak. Film je docela pěkně vyprávěný jednou postavou z filmu a postupně představí celý město a i když jsou v ději občasný posuny v čase, tak se divák vůbec neztratí, tady odvedl velký kus práce režisér nebo vlastně režiséři. Občas to sice bylo vyprávěný takovým vláčným tempem, ale tak dobře natočený, že to ani moc nevadilo. Ale to co se mi líbilo nejvíc, byla kamera, ta prostě neměla chybu, záběry ze všech možných i nemožných stran, různý rozostření atd, César Charlone je prostě machr a ani jeden záběr nevypustil. Hned za vynikající kamerou musim vyzdvihnout realisticky zahraný postavy a bylo úplně jednou jestli to je nějakej sedmiletej prcek nebo někdo o 40 let straší, prostě všichni do města dokonale zapadali a skoro to vypadalo, jak kdyby to byl dokument. Ale přesto všechno jsem po skončení filmu neměl úplně pětihvězdičkový pocit, takže "jenom" slabšich 5* (16.02.2006)

Neuvěřitelný, působivý, krutý a pravdivý. Takový je film Město bohů. Zobrazuje Rio de Janero tak, jak ho turista nemá šanci poznat. Na konci přichází silná katarze v podobě dětského gangu, který odpraví Malého Zeé jeho vlastními zbraněmi, které jim dal. Pro nás Evropany asi nepochopitelná věc, jak může dítě zabít bez sebemenších zábran či výčitek svědomí, ve slumu v Riu denní realita. (22.04.2005)

Nevím, do jaké míry tento film odpovídá skutečnosti, každopádně jeho děj stojí za hluboké zamyšlení, byť je nám zobrazená problematika poměrně dost vzdálená. Je až skoro děsivé pomyšlení, že někde skutečně mohou existovat děti, které berou denně do ruky zbraň s jedinou myšlenkou - urvat co se dá, a to za každou cenu. Natočeno je toto dílo velice řemeslně, s až nečekaným dopadem na diváka. Mladí herci vypadají, jako by si toto skutečně prožili, o to je pak vyznění děsivější. Bezesporu jde o skutečně mimořádně pozoruhodné filmové dílo a nejlepší brazilský film, co jsem měl možnost vidět. (18.03.2005)