Mesto bohov

FIlm, který podává neuvěřitelně drsným způsobem život v jedné z nejnebezpečnějších čtvrtí Rio de Janeira. Snímek je seskládán z mozaiky několika menších příběhů, které spolu nemají zdánlivě až tolik společného, ale dokonale se prolínají. Největším problémem Města bohů je, že z dětí se chtějí stát muži velmi brzy, ale ono se není co divit, když vyrůstají v prostředí svých "vzorů", kteří jsou vrazi, drogový dealeři a myslí si, že si můžou dělat co chtějí. Celým příběhem nás provází chlapec jménem Buscapé alias Racketa, který se také chtěl stát gangsterem, ale když viděl umírat nevinné, lidi co miloval a z jeho pokusu o přepadení vždy zůstali jen pokusy, tak se jeho jediným vysvobozím stal fotoaparát. Snímek byl nominován na čtyři Oscary včetně těch za nejlepší režii...... (18.12.2007)

Až člověka mrazí. Mrazí z toho, jak malé děti jsou zcela lehce svedeny na dráhu zločinu, sledujíc své "vzory" - vrahy pubertě zrovna odrostlé. Malý kluk dokáže s naprostým klidem a až s jakousi radostí zabíjet, party mrňavých bezprizorních harantů přepadávají s pistolí v ruce obchody s naprostou samozřejmostí, jakoby si šli zahrát fotbálek. Město bohů je nementorujícím pohledem na život ve slumech, kde vinou těžké sociální situace a nedostatku vzdělání je kriminalita a drogy běžnou součástí jejich obyvatel a kde příslušnost ke gangu je víc, než zákon. Nepoučuje, nedává návod k řešení problému, pouze působivě ukazuje krušnou realitu, která není bohužel vlastní jenom brazílským metropolím. Je to technicky zručná (špičková kamera a střih) neveselá podívaná, ve které se spásné katarze, pozitivního vyústění, samozřejmě člověk nedočká. A závěrečný titulek BASED ON A TRUE STORY mluví za vše. PS: V závěrečných titulcích je kratičký záznam skutečného předobrazu jedné z postav filmu - Knockouta Neda, ve kterém říká přesně ta samá slova, která zazní i ve filmu. (31.07.2005)

Konečně vím, kam pojedu na dovolenou: jsem doslova okouzlena malebným prostředím chudinských čtvrtí Rio de Janeira! Město Bohů oplývá množstvím příjemných zákoutí, čistotou, sytými barvami fasád útulných domů, svěží zelení vegetace, obyvatelé jsou samí přátelští a milí lidé, nevinné hry usměvavých dětí vzbuzují silné emoce, prostě ráj na zemi! Ale když tak koukám na stav svého konta, budu ještě muset na výlet do Brazílie pár let šetřit, tak si vystačím podobně úchvatnými místními lokalitami - třeba šluknovský výběžek aktuálně nabízí náročnému turistovi podobný luxus! 80% (05.09.2011)

Po druhém shlédnutí musím notně překopat své původní hodnocení. Tento film plným právem patří do kategorie těch kultovních. Je totiž pozoruhodné, kolik osobních příběhů se podařilo do filmu vložit a přitom zachovat přímočarou dějovou lini. Také je zde několik retro skoků, ty jsou však díky svklěému střihu provedeny tak umě, že do sebe scény zapdají jak puzzle. Ve 130 minutách je toho řečeno tuny. A další věcí je zpracování. Již zmíněný střih, kamera hudebni doprovod, vše je provedeno efektním a strhujícím způsobem, takž není možné se od filmu odtrhnout. Tak dobře odvedená práce po všech stranách se jen tak nevidí. Člověk si může vymýšlet různě zamotané, drsné a nepravděpodobné příběhy, ale skutečnost mu v tom zdatně konkuruje. (21.11.2004)

Vynikající, ne úplně všedně odvyprávěná story z chudinské periferie Ria, kde se poctivost nevyplácí, z dětí jsou dospělí, zákon jako by nebyl, pouliční výstřely ze zbraní už vůbec nikoho nepřekvapí... Zkrátka pro mne dnešního středoevropana je tohle úplně jiná planeta (což je samozřejmě ten největší tahák, hlavně ty fakaní kriminálníci). Filmová bezvadnost. (10.09.2011)