Môj život

Scénář: Shari Springer Berman, Robert Pulcini .. Comics nemusí být jen o superhrdinech, ale i obyčejných lidech, kteří mají své každodenní potíže v práci, s manželkou, chorobou. A takový je přesně American Splendor. Příběhy o hořké každodennosti, depresivní všednosti a občasných vyhraných bitvičkách. Snímek má své originální momenty, ale také spoustu hluchých míst, kdy jsem (ač bylo dopoledne) lehce zíval nudou. (06.10.2007)

Svět komiksu nezahrnuje jen ty obecně známé postavy a symboly popkultury, jako jsou superhrdinové v podání Batmana, Spidermana nebo Supermana. Podobné tituly sice na objem jednoznačně vítězí, ale téměř od počátku existoval proud alternativního komiksu, který chtěl reflektovat skutečný svět a jeho skutečné problémy a představoval nekomerční, ale o to zajímavější část malonákladové komiksové produkce. Jedním z hrdinů a symbolů téhle nezávislé tvorby je právě chlápek jménem Harvey Pekar, který je všechno, jenom ne idolem žen a superhrdinou. Místo s padouchy a nestvůrami bojuje se svými mindráky, pohodlností, smůlou a bohužel také s rakovinou. Film se odehrává v tragikomické poloze a má autobiografické rysy, protože v něm autor scénáře popisuje vlastně své životní osudy. Jen málokdy můžu říct, že bych měl takový pocit sounáležitosti s filmovým hrdinou, protože už jen vstup do jeho pracovny ve mě vzbuzuje pocit malého vítězství, že je na téhle planetě aspoň jeden člověk, který je větší bordelář než já. Můj svět je malý film, který nenabízí šokující zvraty a bombastické efekty, ale je hluboce lidský a sympatický. Celkový dojem: 75 %. (18.11.2010)

Tematicky byl pro mě Můj svět menší novinkou, protože o komiksy se příliš nezajímám a tudíž o alternativní komiksové tvorbě reflektující reálný život obyčejných lidí jsem neměl tušení. Líbilo se mi zde více nápadů, které se úspěšně snaží mainstreamový film ozvláštnit: jak komiksově laděná stylizace některých sekvencí či prostřihů, tak pravidelná doplnění hraného filmu (s hereckým ztvárněním ústřední postavy) o dokumentární dokrutky, včetně jednoho archivního TV záznamu, se skutečným Harveym Pekarem. Zpracování tématu nespokojeného života v pracovní rutině, v kontrastu k postupnému odhodlání se směrem k nápadu a nalezení se ve volném čase v novém aktivním koníčku, na mě zejména v první půlhodině dokonale působilo, i co do melancholické atmosféry podbarvené znějícím saxafonem. Upoutat mě často svým přirozeným, lehce komickým výkonem dokázal i Paul Giamatti v hlavní roli, nejvíc během scén s poloviční ztrátou hlasu a v monologickém příběhu k závěru. I když nešlo zas o herecký výkon, jaký by mě naprosto posadil a uzemnil po celou dobu. A s filmem jsem to měl přibližně stejně, neb navzdory všem kladům, silným momentům, občas i zdařilé vtipné scéně (povídání o „Pomstě šprtů“ v autě) i snahy o kouska originality pro mě Můj svět místy upadal až do roviny standardního amerického průměru, navíc hlavní herečka (Hope Davis) mě jaksi ničím nezaujala. Zhlédnutí nelituji, ale potřebu vracet se k tomuto snímku asi mít nebudu. [65%] (27.07.2023)

Ok, chápu. Ano, prolínání nudného a nezáživného života s komiksovými okénky a skutečným autorem komkisů je inovativní. Ano, nemusí být člověk superman, aby mohl žít nějaký život, ale hlavně svůj život. Beru to. Ale nemám rád komiksy, nemám rád ubrečené a neustále si zoufající lidi, a i když je Giamatti fajn, tady prostě žel nemá co hrát. Jako - chce to nějaký konflikt, chce to nějaké směřování, jinak je to jen sled více či méně, spíše méně, zajímavých scének. Natočit něco o obyčejném člověkovi jistě jde, ale musí se to vzít za správný, narativní konec. Tohle mne prostě nezaujalo, nechci, děkuji. (13.05.2016)

Harvey Pekar byl hodně jinej, než tak běžnej člověk bejvá. Na druhou stranu právě ta neortodoxnost donutila tvůrce k tomu, aby o něm vyprávěli film. Paul Giamatti tak rozjíždí další ze svých intelektuálních rolí, kterou si občas střihne i samotný Harvey Pekar. Takže tu Pekara někdy hraje Giamatti a někdy si ho hraje i on sám. Do toho se tu promítá i svět komiksů a fakt, že na scéně je více bláznů, než je obvyklé, což je v rámci filmu v pořádku. Jakmile nahodíte na jeho tóninu, zaručeně Vás uspokojí. (01.02.2015)