Obsahy(1)
Výrazně autorský počin Jiřího Suchého však autor sám režírovat nesměl. Představí se tedy aspoň jako herec, opakující scénky a písničky ze semaforských představení. Nesourodý snímek byl natočen v adaptovaném divadle a obsahuje i výňatky z vojenské komedie Bylo nás deset, z televizních pořadů a též z archivu divadla. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (27)
Vysoké hodnocení zasluhuje zejména slovní humor a texty písní a osobnosti Molavcové a Suchého. Molavcová je podle mě světová špička ženy-klauna. Jinak je to samozřejmě koláž, neboli slepenec. Je mi líto, že citlivost pro Suchého poetiku není rozšířenější. ()
Sorry, ale já je oba bytostně nesnáším!!! Trapné, trapné, trapné........ ()
viděl jsem oba na živo, a semafor mám rád ()
Hezká vzpomínka na velkou éru Semaforu, která tímhle filmem a hrou tak nějak končí ..... ()
Krásné písničky prokládané slušnými výstupy ve formátu, který je vhodný pro televizní pořad, ale ne pro film. Výsledný dojem výrazně kazí neuvěřitelně špatná režie a unavená, přesvětlená kamera. Za povšimnutí stojí možnost nahlédnout do prostor dnes již neexistujícího Semaforu v pasáži u Františkánské zahrady. ()
Osu filmu Vladimíra Síse Jonáš a Melicharová vytváří semaforské představení. Tvůrci využili stavební adaptace divadla Semafor a zasadili děj, v němž pochopitelně dominuje hudba, zpěv, inteligentní komika a sestříhané archivní materiály, na jeviště i do zákulisí přestavovaného divadla. Dobové snímky jsou použity poměrně střídmě a přesvědčivě dokreslují atmosféru. Jsou to úryvky z filmu : Bylo nás pět, televizní písničky, části televizních pořadů, i záběry ze semaforského archivu. Díky jim se na plátně objeví Jiří Šlitr, Jan Werich a další známí lidé, spjatí s érou Semaforu. Oba protagonisté dostávají zároveń dostatek prostoru, aby znovu přesvědčili o svých uměleckých schopnostech, čímž přispěli k sympatické podívané. ()
Je to pocta divadlu Semafor a jeho poetice a písničkám a jako takový je tento film třeba brát. Není to příběh s dějem, je to střihový film a mne osobně semaforské písničky i historické záznamy scének potěšily. Dnes už je to také historický snímek a tak je to taková nostalgie na druhou. Chápu ale, že se jedná spíše o fanouškovskou záležitost a kdo nemá tvorbu Jiřího Suchého rád, toho tento film nemá čím zaujmout. Pokud jde o mne, jsem velmi ráda, že film vznikl. ()