Balada pro banditu

Úspěšně zakonzervovaná nálada doby; kdo se někdy nechal okouzlit „kotlíkářským“ viděním světa, tomu se tady intenzivně připomene jeho prostá emocionální síla. Střídání divadelní a filmové stylizace, možná ještě o kousek dotaženější než v JCSS, pozvedá jednoduchoučký příběh na symbolickou rovinu; mýtický úvod, čarodějnické scény s uhrančivou Blankou Rudovou(?), milostná obraznost, Polívkův slizoun hostinský nemají chybu. Muzika se zavrtá do uší a nevyleze, i když do lidové prostoty má daleko – když si člověk ty písničky zkusí zazpívat s kytarou, zjistí, že nejdou vůbec pěvecky ani muzikantsky „po srsti“, jsou samý rytmický a melodický naschvál a vyžadují víc než slušný rozsah. O to větší poklona zejména Donutilovi, jehož ve všech pozdějších polohách, ať hereckých nebo lidově bavičských, srdečně nemusím. Jen škoda, že film-představení neudrží vysoko nasazenou laťku celou dobu, po opravdu silném úvodu ztratí ve střední zbojnické části dech hlavně souhra choreografie s kamerou a magie se do velké míry vytratí. Vidět to naživo Na provázku, to musel být zážitek opravdu mimořádný. (28.12.2012)

Tohle mi opravdu nesedlo. Sice se zde objevují kdejaké tehdejší neokoukané herecké tváře, ale po hudební stránce mě to totálně nudilo! Nic proti country nebo kapele Zelenáči, ale jejich podání mi opravdu nevonělo. Kdyby aspoň bylo více mluvených dialogů na úkor těch debilních písniček totálně o ničem... (18.04.2008)

Velice zajímavý a také ambiciózní projekt kombinující natočené živé představení pod širým nebem s filmovými scénami...výsledek má své specifické kouzlo, a to i díky hercům, které si my mladší pamatujeme jako poněkud řekněme vyzrálé osobnosti, ale také díky hudební složce a dnes už zlidovělým písničkám...ale rozhodně to není film pro každého... (08.02.2004)

Odkojená brněnským divadlem na provázku nemohu a ani nechci dát více. Kdo viděl divadlo pochopí, kdo ne, má smůlu a přišel o něco, co se nedá popsat. Filmové zpracování sice vtipně zasadilo děj do přírodního amfiteátru, na překrásnou Pálavu, ale kouzlo divadelního představení jako takového tím zmizelo. Děj se rozpadl a ublížilo mu to, rozbila se soudržnost, která v divadle v té době nedovolila dýchat. Ovšem pamětníci Polívkových pantomim a nejen jich si alespoň díky tomu mohou zavzpomínat. Vůbec provázkovský ansámbl tehdejší doby byl špičkový. Děkuji Bohu, že se má studentská léta překrývala s jeho nejlepším obdobím. Bolek nebyl okoukaný, zářil, divadlo s ním stálo a padalo. Donutil nebyl - vážně - nebyl tlustý (i když kila navíc měl vždy a jako Nikola mi tím moc neseděl) a nelezl odvešad v rádobyvtipných kreacích. A když zpíval – živě – ani tak nevoní – tak jsem Eržice vážně záviděla…Bittová mladinká a ještě zpívala, neječela. (jen a jen můj subjektivní názor!!!) Láska k Jirkovi Pechovi ani po letech a vypitých lahvích (jeho, ne mých) nedoznala žádné změny. Kladem filmu oproti divadlu je Gustav Opočenský, toho mám strašně ráda a zas tak často vidět nikdy nebyl, aby se okoukal. (A Pavel - syn – je navíc kamarád, jenže tatínka jsem měla ráda dávno předtím a víc). Balada pro banditu je krásná, zpěvná, nostalgická. Pan Uhde se nám za co stydět! (23.05.2008)

Filmové zpracování legendárního brněnského muzikálu ze stejně legendárního divadla "(Husa) Divadlo na provázku". Většina písní z tohoto muzikálu zcela poprávu časem zlidověla, mladí představitelé "elévové" hlavních rolí tohoto muzikálu podle Olbrachtovy předlohy (Eržiky, Nikoly, Mageriho i mnoho dalších) to "dotáhli pěkně daleko" a už teď mohou pomalu bilancovat své hodně bohaté a zajímavé herecké, hudební i bavičské kariéry. Až poté, co jsem viděl originální filmové zpracování "Jesus Christ Superstar", mi došlo, že se režisér Sís možná tak trošku inspiroval. Každopádně v době vzniku to byl opravdu výborný muzikál a filmové zpracování nezůstalo o moc pozadu. (20.09.2017)