Nuda v Brně

Hlavní předností filmu je jeho nepřehlédnutelná stylizace, která pro mě byla ve své době zjevením a které se od té doby nejen tvůrci tohoto snímku marně snaží znovu přiblížit. Film se na jedné straně s grácií dotýká žánru grotesky, aby ji vzápětí konfrontoval s prázdnotou životů mnohých z nás a skončil téměř existenciálním vyvrcholením, při kterém nám přesto nepřestanou cukat koutky. Možná jediný český film natočený v 21. století, který dá opravdu silně vzpomenout na novou vlnu šedesátých let. (25.11.2006)

Rád bych dal *****, ale film bohužel trpí pro debuty klasickými chybami jako ne-úplně zvládnutou režií a dramaturgií a taky mě přišlo neopodstatněné použití černobílého materiálu. Ale kladů je mnohem více - skvělý scénář tandemu Budař-Morávek, přesvědčivé herecké výkony (ústřední dvojice Budař-Holánová jsou vynikající), spoustu zábavných nezapomenutelných scén a chytlavá ústřední píseň ("Všechno se stane dneska v noci"). Už se na Hrubeše a Mareše nemůžu dočkat! (05.04.2004)

Tak ze všech souloží, které dnes v Brně proběhly, jedna stála opravdu za to. Freud naruby: úkladná vražda ultrastarostlivé matky je jen prvním z drastických kroků, jež musí prosté cudné děvče učinit pro osvobození se k lásce. Není totiž ještě vyhráno: bude také nutno pomocí baseballové pálky vysvětlit vyvolenému (který mi silně připomíná mého nejmilejšího kamaráda), co a jak; což je těžké, když sama neví, co a jak; Olinka však projeví mimořádnou sílu vůle (pomineme-li, že k trpělivosti má vlohy) a všechno je nakonec trochu jinak, než jak radí „zkušený“ brácha (chlapci), resp. kolektiv kamarádek (děvčeti). Láska vítězí a neporazí ji ani dobré rady ani oživlá zombie ve špajzu. Příběh na kontrastním pozadí mozaikovité typologie znalců nudy v Brně, již tématizuje Liškovo „ta soulož, která by tak ráda byla proběhnuta“ a uzavírá fatálně topolující Donutil: „posraná celá zeměkoule aj s posraným celým vesmírééééééém“. Takhle nějak bych si představoval komedii o současných Češích, pane Hřebejk. Na současnosti jí kupodivu nic neubírá ani částečná leč zřetelná sympatická retro stylizace, čímž nemyslím jen černobílý obraz. Jen toho slibovaného Brna tam moc nebylo. Váhám mezi čtyřmi a pěti, na just nízkému průměru dávám pět. Na periferii díla Pecha v roli Pechy, Goldflam v roli Goldflama. Gramotné titulky, výstižný plakát. (05.09.2011)

Z tohohle filmu jsem mírně (teda spíš i víc) na rozpacích. Film je zajímavě natočený i odehraný, jenže obsah se mě tedy vůbec nedoknul a "humor", který se ve filmu objevuje mi přijde místy až nejapný. Ale rozhodně to stojí za shlédnutí, aby si mohl každý vytvořit svůj vlastní názor. Ten můj je hodně subjektivní a je mi jasné, že se to spoustě lidí líbit bude. (15.03.2005)

No tak alespoň, že autoři byli vskutku soudní lidé a kvalitu filmu samotného zahrnuli už do názvu. Myslím, že se trefili dokonale a zároveň cítím stud, že tento film takovým nehorázným způsobem znesvěťuje jméno této moravské metropole. Jediné na co jsem se mohl v klidu dívat, bez špetky sebezapření byly scénky v nichž exceloval tradičně skvělý Miroslav Donutil. Vše ostatní byla obrovská nuda, či slet nesmyslů. Humor naprosto nulový. Děj naprosto debilní točící se kolem dvou idiotů, kteří byli mimochodem slušně zahraní, zejména ženská role, ale co je to platné, když to jsou stále idioti, tak působivého vzhledu, že se na to nedá ani normálně dívat. Směšné to skutečně nebylo a nevím zda byl vůbec autorův záměr být alespoň trochu vtipný. Takže jako celek to na mě působí jako maximálně debilní a hlavně naprosto zbytečný film. Dá - li se vůbec slovo film v tomto případě použít. ODPAD ! ! Kdo hodnotí jinak, toho lituji. Opravdu nevěřím, že se to může normálnímu člověku líbit. (08.11.2011)