Nuda v Brně

Silně nostalgická postmoderní ozvěna České nové vlny a černobílých 60. let. Morávek pojmenovává něco, co většina českých filmařů ignoruje, totiž prázdnotu životů nejen současných Brňanů, ale i Moravanů, Čechů a Evropanů, dělá to ovšem tou nejchytřejší možnou cestou, tedy vypíchnutím absurdního a komického. Nuda v Brně, spolu s Tycovým Vojtěchem, řečeným sirotkem a Reifovou Postelí, tvoří triumvirát výjimečných filmových retro stylizací, kterým se jako jediným podařilo ve 21. století vyvolat ducha a atmosféru legendární české nové vlny šedesátých let, tedy toho nejlepšího, co česká kinematografie kdy zažila... (19.11.2006)

Celekm zajimavy snimek. Jemny humor, celkem inteligentni pribeh a scenar, kvalitni herecke vykony, plynuly dej. Presto na me pusobil takovym uspavacim dojmem. Cekal jsem nejakou komedii, te jsem se sice v pravem slova smyslu nedockal, ale cekalo na me prekvapeni v podani hereckych vykonu ustredni dvojice. Prumerny film... (25.09.2006)

Málokdy se mi stane, abych šel víckrát do kina na jeden film. A není to o tom, že jsem z Brna, protože s Brnem tenhle film až tak nesouvisí; ostatně některé exteriéry se točily v Hradci Králové, kde Morávek tehdy působil jako divadelní režisér. Asi je to mojí osobní slabostí pro starší české filmy, kterým se Nuda v Brně podobá, přitom je dnešní. Morávek dal příležitost "svým" divadelním hercům a je dobře, že osobnosti jako Budař, Holánová či Tomicová obohatily galerii českých filmových herců. Některé scény jsou tak absurdní, že na ně nemůžete zapomenout. Ať je to drobnost typu, kdy mezi jednohubkami leží mobil, jedna z přítomných dam ho vypne, aby konečně přestal zvonit a vrátí ho zpět mezi jednohubky. A teď můj osobní problém - byl jsem tenkrát na Nudě v Brně a druhý den jsem šel na Pupendo. A přišlo mi to tak moc barevné a hvězdné, že jsem musel jít znovu na Nudu v Brně. Tolik můj subjektivní dojem (17.12.2011)

Nečekaně svižná a zábavná tragikomedie. Na poměry naší současné kinematografie nebývale brilantní záležitost, jak po herecké, scénáristické, tak i režisérské stránce. Inspirace českou novou vlnou 60. let je více než zřejmá, dokonce si dovolím tvrdit, že ten film jakoby z těch 60. let přímo vypadl (mimo jiné také zásluhou černobílého zpracování)! A herecký výkon velmi talentovaného a nadějného Jana Budaře - no comment (v dobrém smyslu slova)! 80 % (05.01.2005)

Tohle byl hodně JINÝ film, stejně jako snad všechno, co (nebo kdo) se v něm objevuje....a tentokrát jsem se s tím moc nesrovnal...po pravdě řečeno, zasmál jsem se jen "zkurveným rozjezdům" a to ještě jen proto, že s podobnými týpky jako byl Miroslav Donutil (mimochodem hodně kvalitní výkon) mám z oněch rozjezdů, jako asi každý kdo tenhle fenomenální institut aspoň jednou využil, bohaté zkušenosti... Možná to na mě bylo až moc "inteligentní"...subjektivní plus za "Ríšu se sametovým hlasem". (13.03.2005)