Prednosta stanice

Je to zvláštní komedie, film sestavený z několika na sobě nazávislých scének, postavy se občas potkají a pak zase ne, taková kabaretní čísla. Scéna v hospodě je vynikající a závěru filmu Vlasta kraluje zcela nekompromisně. Byl jsem docela zvědav, jak z té motanice všichni vybruslí a povedlo se s velkou grácií, Burian mizící na stupátku vagónu do dáli, zpívajíc přednostu stanice. Grandiózní...85% (22.11.2015)

Přiznávám, že Vlastíka Buriana příliš nemusím a jeho komedie mi splývají dohromady v jeden dlouhý proud exhibic jednoho potřeštěného egocentrického fotbalového brankaře. V případě tohoto filmu mu ale odpouštím i jeho angažmá ve Slavii. Když se sešli s Jarouškem Marvanem na peróně v Mokré nad Soupravou, asi je osvítil duch Svatý a sedli si jako nikdy a nikde, jakože se spolu něco nahráli. Jednoduchá zápletka, spousta vybroušených gagů a slovního humoru a starodávná veselohra, kterou si na Nový rok nikdy nenechám ujít. (02.01.2012)

ač zarytý černobílofob a nemilovník starých filmů, přesto jsem žízniv po doplnění filmových mezer sáhl i po tomto kousku... a bylo to velmi příjemné překvapení! příběh si diváka velmi lehce upoutá a hýčká si ho svým příjemným humorem až do konečného vyústění... nejde o žádný rychlík, který jen projede kolem a jen rozvíří prach, Přednosta je stařičký osobáček a když se smíříte s menšími nedokonalostmi 3. třídy, povozí vás líp než pendolino... 80% (14.01.2009)

jo to byly tenkrát časy, to se vám k člověku chovali jinak, řek bych, skoro jako k člověku..já mám tolik zajímavejch příběhů z železnic, že nevím kam dřív šáhnout, tak to vezmem vod tý poslední...hned jak sem nastoupil do toho novýho vlaku, sednul jsem si k takový roztomilý skupince cestujících, vopravdu jako fajn lidi, vypadali příjemně, pak přišlo ňáký kuře v uniformě s placatou čepicí a hned mě začalo vyhazovat ze sedačky: "tady nemůžete sedět!" .."proč ne?", zkontroloval jsem periferně tváře v okolí a uvědomil si svůj omyl, naštěstí mám vcelku vyvinutý reakce, protože sme na základce často hrávali vybíjenou papučí "podívejte se na mě pořádně člověče, copak nepoznáte, že sem retardovanej?"...chtěl mi ještě něco říct, ale musel jít mávat plácačkou,,,mezitím si pár cestujících začalo vyměňovat jazykové znalosti..jedna paní začala kamsi do zdi vyprávět, že se dcera učí japonsky, druhá, naprosto jiná cestující začala vydávat skřeky ve stylu "konyčyva", první cestující se na ni nechápavě podívala: "prosím?" .."říkám konyčyva, to je japonsky dobrý den, já se taky učím japonsky" , já chtěl taky zabodovat,i když umím hovno, a tak říkám: "kwai tai"... a paní hned dedukuje:"to je japonsky:těší mě?", "ne.."povídám: "... to je vietnamsky: leštit tágo"...mezitím přicupitalo na druhý kolo kuře průvodčí a chtělo opět vidět moji jízdenku,,,vytáhnul jsem ten zmačkanej žmolek z kapsy a předal k revizi "noale vy ste měl vystoupit už před dvěma stanicema" ,povídá "nojo, ale tam vlak nezastavil" - "A ZMÁČKL JSTE SIGNANILAČNÍ TLAČÍTKO" ,povídá už celkem nasraně , "NO JÁ MAČKAL JAKO BLÁZEN, ALE VODEVŘELY SE AKORÁT DVEŘE VOD HAJZLU" ..chvíli tak na mě koukal, přemejšlel co se mnou a pak povídá "noale takhle by to nešlo, ty dvě stanice mi prostě musíte doplatit" ,,no moch sem se sním hádat, ale jelikož už sme vjížděli na nádraží, tak mu povídám: "hele víš tyco, pokud to zachrání český dráhy před bankrotem, a vlaky začnou jezdit včas, tak já ti tu pětikačku milerád zaplatím".. ale to už ze zpoza stěny ozvalo, že jsme na konečné a že máme opustit vlak...jeden z postižených ještě zkoušel na reproduktor reagovat slovy " a co nám uděláš když ne? he?" ...a protože zrovna přišel ten drzej průvodčí, tak mu tak jako otcovsky povídám "za trest tu budeš dělat až dokonce života průvodčího", to se mu zřejmě líbilo, protože se pokusil o škleb pomlčka úsměv--- "no vážně, jak myslíš že český dráhy nabíraj lidi..." (15.01.2011)

Přednosta stanice, jedna z nejhranějších Burianových filmových komedií na televizních stanicích, oplývá nezastavitelnou energií sehrané komediální dvojice. Vášnivě bublá a klokotá, vyzdvihuje absurditu, flexibilitu a protiklady, libuje si ve slůvkách, mezních situacích a v důvtipu hledání cest z bezradnosti nevědomí. Hravý humorný nadhled je nepřehlédnutelný, radost a nepoddajnost je nakažlivá. Baví bez přestání, důvěrně naznačuje a, i přes své značné stáří, neposedně skotačí a provokuje. Hlavní postavou lehkého komediálního příběhu je Ťopka (vynikající Vlasta Burian), chodící reklama, slepý pasažér a zaskakující přednosta železničního nádraží. Jediným cílem je nasycení žaludku se zachováním základů lidské důstojnosti. Chudoba není trestným činem, byť se na ní pohlíží z patra. Nakonec každé balancování na hraně přinese nevšední dobrodružství a pohotová přizpůsobivost alespoň krátkodobě vyrovnává síly před rozhodujícím střetem. Druhým vrcholem příběhu je Jiří Kokrhel (velmi dobrý Jaroslav Marvan), přísný generální inspektor transverzální dráhy. I společensky vážená osoba se může vlivem náhody vrhnout do role mlsného kocoura. Pro úsměv náklonosti se leccos přehlédne a slabosti se dá využít i na druhé straně. Třetím nejvyšším bodem je Arnošt Pěnkava (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), bohatý místní statkář. Vytrvale, neodbytně a žárlivě upíná veškerou svou energii k jediné půvabné ženské tváři v okolí. Poměrům navzdory. Královský čtyřlístek humoru a zábavy uzavírá Pivoda (dobrý Václav Trégl), železničářský skladník místního nádraží. Zpupnost omezence, lačného po ženitbě, lze kontrolovat pouze přes autoritu nadřízené šarže. Hlavní ženskou postavou je Julie Jelenová (šarmantní Zita Kabátová), manželka přednosty stanice a obletovaný cíl mužského chtíče blízkého okolí. Jednu z mála možností rozptýlení je zapotřebí udržovat v bdělém stavu. Nejhledanější postavou je Anatol Jelen (velmi zajímavý Antonín Zacpal), přednosta železničního nádraží a vášnivý hudebník. I zdánlivý ignorant manželského soužití má svou mužskou hrdost, ze které neustoupí. Z dalších rolí: statkářova přehlížená manželka Olga Pěnkavová (příjemná Růžena Šlemrová), ostražitý restauratér Hejhal (zajímavý Theodor Pištěk), bezelstně bezprostřední servírka Pepička (příjemná Marie Norrová), prostá kuchařka u Pěnkavů a natěšená Pivodova snoubenka Růženka (zajímavá Darja Hajská), či železniční revizor Šajn (sympatický Karel Postranecký). Přednosta stanice je jedna z nejklasičtějších komedií Vlasty Buriana. Její temperament, vitalita a nezastavitelné klokotání stále dokáže rozvibrovat zábavu do smíchu a radosti ze života. (25.07.2017)