Stratené mesto

Legend of The Fall s menším rozpočtem, zasazená o cca 50 let později, do doby převratu na Kubě. Do doby, kde spousta lidí ztratilo množství ideálů o svobodném, nezávislém a demokratickém státu. Jedním z nich je i postava Andy Garcii, který se mimo hlavní role zhostil ještě hudby a režie. Že je to pro něj látka a příběh nesmírně osobní je cítit z prvních záběrů. Čarokrásná Havana, spousta typické hudby, kluby, pláže atd. Je tam toho hodně, navíc s přijemným zrnitým obrazem přpomínající retro vypalovačky minulého století. Samozřejmě je Andy primárně herec, takže některé dramatické pasáže se mu nedaří úplně precizně uchopit, to ovšem nic nemění na faktu, že za vidění tahle rodinná sága rozhodně stojí. Je historicky docela věrohodná a i suchar musí vídět nadšení, s jakým Garcia svůj filmový sen realizuje. (05.11.2017)

Tenhle film si nejvic uzije clovek, kterej ma Kubu rad, pripadne se o ni zajima nebo tam byl. Ja nejsem ani jedno z toho, pamatuju si akorat nedavnou prisernost Che od Soderbergha a ze Sadam kouri pero Satanovi v pekle. Z toho duvodu jsem se nijak zvlast nebavil. Film ma totiz znacne prehnanejch 140 minut a vetsinu casu z toho vyplnujou zabery na pekny mista na Kube, tancujici, na neco hrajici a zpivajici lidi. Coz sice dodava fajn atmosferu, ale po case se to omrzi. Jeste, ze tu je dramatictejsi linie o Batistovi, revoluci a nastupu Fidela. Tim je aspon zadelano na jakys takys napeti, par silnejch scen a slusnej pribeh o majiteli klubu, kteryho doba tak trochu semlela a znicila mu rodinu. Na Garciovi je videt, ze se fakt snazil, jak herecky, tak rezijne a oboje se mu dari, obzvlast vzhledem k tomu, ze je to jeho prvni rezijni pocin. Z ostatnich stoji za zminku malicka role Hoffmana, ktera ale nakonec tak trochu vysumi do ztracena a pak vtipna role Murraye v roli komika, kterej se vetsinou poflakuje u Garcii v kancelari a sem tam hodi nejakou slusnou hlasku. To, ze smysl pritomnosti tyhle postavy mi jaksi unika je druha vec. Takze jak ohodnotit, na jednu stranu fakt pekne natoceny se slusnou atmosferou a par napinavejma momentama, na druhou stranu, pro cloveka, kteryho Kuba nezajima, tak trochu zbytecnej film a to jsem si ze zacatku rikal, ze to vzdalene pripomina Kmotra. (02.08.2009)

Tenhle film je rozhodně sympatický. Je sympatický svým pohledem na Kubu. Láskyplným, barevným, plným hudby. Sympatickým ho dělá i Bill Murray, který tu funguje jako (a teď k těm méně sympatickým věcem) osvěžovač děje ve všech scénách, kde hraje Andy Garcia. Andy Garcia je totiž neuvěřitelné prkno. Jeho tvář nabízí jen kamenný, možná trochu zasněný výraz, a výraz s velkým, hřejivým, ale nadmíru křečovitým úsměvem. To je jeho představa herectví. Jinak nic proti němu! Napsat scénář, režírovat, být autorem hudby a hrát hlavní roli (a kdoví na co jsem zapomněl) jistě zaslouží obdiv (můj rozhodně má). Jenže krom průměrného Garciova výkonu film shazuje hlavně příšerný „příběh“, jak vystřižený z Daniele Steelové. Všechny scény, kde se nějak „hýbou dějiny“, jsou velmi dobré, často vskutku působivé. To mezi (což je dobrá polovina filmu), je ten největší balast, který si dovedete představit. Dialogy jsou příšerné (nemysli na minulost, já jsem tvoje budoucnost!), slzy umělé, skutečné emoce žádné. Tenhle film se těžko hodnotí. Na jednu stranu velmi sympatický, dobře míněný, na druhou stranu ta nejtupější červená knihovna. (12.07.2006)

Pane Garcio,upřímně smekám před vaším filmem.Splnil jste si celoživotní sen,natočit film,který by mapoval křivdu a výraznou trhlinu ve vašem životě.Natočil jste sice "Ztracené město" jen z jednoho úhlu pohledu,ale objektivnost a upřímnost se nevytratila.Síla s jakou je snímek vyprávěn je tak emocionálně nabitý všim co jen Kuba může nabídnout(a že toho není málo).Jinak zdůrazňuji,že Andy Garcia tímto filmem debutoval na režisérské židli,seděl za kamerou,složil si k tomu hudbu a zároveň zde hrál.Vše dopadlo na jedničku a já se ptám,dokázal tohle někdy někdo(opomeni-li Orsona Welse,který ale hudbu neskládal)?Nedokázal je správná odpověď,stejně nikdo nedokázal s takovým citem a bez zbytečného patosu natočit film o sobě a svém domovu. (12.12.2007)

Lehce nadprůměrná záležitost, které v postupu na vyšší příčky hodnocení brání poněkud zbytečně dlouhá stopáž. Škoda. Atmosféra Kuby v revolučním roce 1958 je velice věrohodná, herci vesměs skvělí (hlavně B. Murray exceluje v roli dalšího smutného klauna) a vizuálně je to též velice povedený zážitek (mnohými zmiňovaná, černobílá sekvence s barevnou vlajkou opravdu nemá chybu). Bohužel, jak jsem naznačil v první větě, největším problémem je téměř 150 minut stopáže. Děj místy působil poněkud řídce a uměle natahovaně.....alespoň tedy pro mě. Jinak se ale jedná o zážitek, kterého rozhodně nelituji a někdy v budoucnu se případné repríze vůbec bránit nebudu. (03.12.2010)