Dvaja ľudia v ZOO

Dětské filmy nemám moc rád. Většinou proto, že z dětí dělají blbce, a protože jde o děti, většinou nesmějí chybět nějaká ta zvířátka. Tady jich je hafo, navíc dva kluci, k nerozeznání si podobní. Záměny obou většinou jsou spíše trapné, než vtipné, možná šlo více na jejich střídání zapracovat. Ale hodně film pozvedá účast Miroslava Macháčka, bez jehož charismatu by film stál celkově za houbeles. (10.05.2013)

Pokým sa držíme v ZOO so zvieratami a ošetrovateľmi, je atmosféra príjemne rodinná. Má to síce dosť ďaleko od predchádzajúcich Poledňákovej filmov (Ako vytrhnúť veľrybe stoličku, Ako dostať otecka do polepšovne, S tebou ma baví svet), ale dá sa to. Dokonca aj roztomilé dvojčatá sú ozaj skôr roztomilé, než otravne roztomilé. Ale akonáhle ku koncu opustíme ZOO a začneme sa sústreďovať na smiešnu zámenu kočíkov (alebo keď je odhalená identita dvojčiat), dorbá nálada je v tuneli. V tme. No proste preč. (30.12.2006)

Nie je to prilis vtipne, ale za obrovske plusy Polednakovej tvorby povazujem to, ze vedela vzdy navodit prijemnu atmosferu. A ta funguje aj v tomto filme. Pribeh je sice tiez len priemerny, a nema sancu stat sa klasikou typu Svetaci 1969, ale film je to rozhodne pozeratelny. Hranice priemeru sa vsak v ziadnom pripade neprekracuju. 69 % (11.04.2013)

"Co to jíš? Nudlovou polívku s knedlíkem? To by nežrala ani naše Agáta..." nebo "...a ne, abys šel zítra ráno do školy!" "Neboj che, babichko, to by me ani nenapadlo." nebo "Kde je Monty?" "Děda je s nervama pryč." nebo "To bude mít děda radost že jsem se vrátila, co?" "Ale on nic takového nečekal..." Já nevím, mě se ten film líbí. (06.02.2009)

Mám zato, že M. Poledňáková tímto snímkem velice zdařile parodovala období vlády jedné strany a to v přelomovem roce 1989. Tehdy to již cenzurou projít mohlo. Celá ZOO a její problémy reprezentovali tehdejší Československo (viz nejrůznější hlášky). Jak již bylo v kometářích uvedeno, film vzniknul v čase, kdy měli lidé jiné priority a tak si nedovedl získat tolik přízně jako jiné režiséřčiny díla... Role dvojčat byla spíše na odlehčení (a myslím, že hráli dobře) a reprezentovali lidi, který celému problému budování komunismu nerozuměli anebo nechtěli rozumět, Monty stvárňoval disidenty, občany, kteří proti režimu bojovali. Ředitel jako i hlavní zootežka spodobovali tehdejší papaláše. A samotný otevřený závěr je jakoby jedna veliká otázka: Co nás čeká dál? Já mám tenhle film velice rád a to zvířectvo stojí také zato. (05.02.2013)