Pátek čtrnáctého

Tak jsem na to koukla. Spíš omylem, řekla bych. Dávali to v telce. Špatně jsem koukla na datum narození filmu a myslela si, že je mnohem mladší. Nebylo to tak úplně blbý, dokonce jsem to dokoukala. Přišlo pár nesmyslných zápletek s divným vyšetřováním. Přívrženci Dolanskýho si asi pošmáknou, podle mýho hraje pořád stejně teď jako před dvanácti lety. Na konec jsem se dostala převážně ze zvědavosti a abych se přiznala - na konci jsem si potichu šeptala "uteč, maličkej.." (08.06.2015)

Pátek čtrnáctého je naprosto klasický post-komunistický český film, typický pro svůj poměrně levný vizuál, ne moc zajímavý styl natočení a zpracování, na druhou stranu ale i vlastně dost fajn příběh. Celé téma kolem nechtěné vraždy, jejího následného zatajování a to z pohledu jak samotného vraha, tak svědka v podobě malého dítěte, je upřímně hodně povedené. Postavy jsou fajn, příběh má zajímavý námět a není to rozhodně nic špatného. Problém ale mám s tím, jak zkratkovitě a povrchně je téma zatajování vraždy zpracované. Taky, jak jsem již psal, z filmařského hlediska film nemá prakticky žádný styl, kamera je hodně pofiderní a hlavně zvuk je celkem dost špatný. Navíc, finále je extrémně uspěchané a ne moc dobře napsané. Na levné české poměry asi fajn, jinak ale nic extra. 6/10 (25.10.2023)

Výborný malý Lukáš Vacek, skvělý Dolanský, obtloustlá Alena Mihulová a sexy Adéla Decastelo. To mě ve filmu zaujalo. Zajímavou miniroli převedl i Igor Bareš, bohužel policisti moc neohromili. Každopádně se jedná o povedenou televizní letní kriminálku v zajímavém prostředí Braníka. Proč zdůrazňuji to letní, neboli, že se film odehrává v létě? Při jeho trošku natahované stopáži (film mohl být i kratší) z něj přes jeho vážné téma čišela pohoda okurkové sezóny - pivo na zahrádce, krátké sukně, voda, kemp, letní lásky...na dlouhé zimní večery doma ideální zábava. (31.01.2011)

Bohužel zajímavý námět skončil někde na půli cesty. Krom toho, že se Karel Zima zamiloval do krásné herečky, jejíž jméno jsem z titulků nebyl schopen vydedukovat - nefiguruje ani nikde na fotkách u uvedených jmen, u některých fotky pro jistotu nejsou, a Sandra Pogodová nám ukáže prsa, žádné drámo se nekoná. Jan Dolanský jen vyhrožuje a vyhrožuje a pro jistotu i ujišťuje, že se malému příteli nic nestane, když bude mlčet a tím to končí. Ani v závěru se nejedná o žádné zvláštní napětí. Policie má nakonec snadnou práci. I proto, že Jan Dolanský se vlastně udá sám. Kdyby nešel na pijatiku s partou Matěje Hádka, asi by na něj kriminalisté jen stěží přišli. Na konci jim pak pomůže ještě ségra malého špunta. Hodně průměrná kriminálka, která divákovi nenabízí ani možnost si zahádat, kdo je oním pachatelem a protože ho policie sama vlastně nevypátrá, tak je to jen čekání na to, kdy ho dopadnou. Ve zbytku nuda. (31.03.2020)

Jako napínavé psycho krimi dobrý. Překvapily mě dvě věci: film působí, jako kdyby se odehrával, případně byl natočený v sedmdesátých-osmdesátých letech minulého století (až na mobily), a někde ve dvacáté minutě jsem s velkým překvapením zjistil, že se odehrává v Praze (kulisy a postavy mi evokovaly ten nejhorší možný vidlákov). Postava polodementního vyšetřovatele byla snad režisérská pomsta všem policajtům. Ale zápletku to mělo super a do poslední chvíle se podařilo držet napětí. (09.08.2016)