Akumulátor 1

Energetická vlna, která mohla tepat v žilách všech českých filmařů této doby, alternativní přístup k filmování, uvolněné herectví a prakticky neomezené možnosti ztvárnění. To vše dělá snímek, v mých očích, nadprůměrným. Je to vidět jak na scénáři, tak na režii. Svěrákovci si hrají. Hrají si s energetickou vlnou, jež nás obklopuje dnes a denně. Vše, i my sami, jsme jen zhmotnění určité energie. A každý potřebujeme občas vypnout. Energie je totiž dvojí. Zlá a dobrá. Je potřeba hledat. I s nešvary ( reklama na kávu s uhlazeným Vašutem) se jedná o výjimečně pojatý snímek, který zůstává ve svém pojetí osamocen. P. Forman zde, po filmu Vojtěch řečený sirotek, dostává další velkou příležitost, škoda, že na dlouhou dobu jedinou. Skok Věry Křesadlové je milý, Polívka je trochu moc a Pergnerová skoro k nepoznání. Rozhodně to má v sobě takový vyloženě český nádech daného žánru. (13.07.2014)

"Vy jste toho asi zažil víc v televizi než v životě." Pokud se jedná o mě, tak já mám s televizí naprosto vyrovnaný vztah - 12 hodin denně se na ni dívám a dalších 12 hodin ji skoro nepotřebuju k životu. Mám prostě silnou vůli a totální ztráta energie mi nehrozí. Přesto mě to s energeticky vycucaným Oldou celkem baví, takže ze solidarity nosím po kapsách dva univerzální dálkové ovladače a někdy s ním lovím dvounohé gazely. A přes varování, že tento film nemá mou televizi rád, jsem si ho v ní pustil a určitě ho to bolelo víc než mě. (26.02.2017)

Po Obecné škole se rozhodl Jan Svěrák poněkud zariskovat a sáhl po dosud v České republice nevyzkoušené látce, která byla žánrovou směsicí pohybující se mezi parodií, komedií, milostným příběhem, dobrodružným filmem a filosofickým podobenstvím. Zatímco Obecná škola je stylově čistá retrokomedie, která byla napsaná takříkajíc na jistotu, Akumulátor 1 si v České republice si pro svou žánrovou nevyhraněnost jen obtížně hledal publikum. Bylo to částečně dané i riskantním castingem, který přivedl na plátno Petra Formana hned do hlavní role, a jeho protihráčkou byla v Česku také neznámá herečka. Navíc v době uvedení do kin nebylo ještě Česko dostatečně nasycené hollywoodskou akční produkcí, ze které si Svěrák evidentně dělal legraci. Kosmopolitně působící snímek si do značné míry neprávem vysloužil pověst slabšího dílka jak od kritiky tak od diváků. Na druhou stranu rozpočet filmu a triková stránka, která se promítla zejména ve scénách z paralelní reality za televizní obrazovkou, je na velmi slušné úrovni. Není to špatný kousek už pro svou originalitu a výjimečnost v české filmové produkci a vysokou profesionalitu scénáristy i režiséra. Celkový dojem: 75 %. (13.06.2006)

Ta nápaditost! Je neskutečné, kolik toho Svěrákovi dokázali do filmu nacpat. Výsledek kvůli tomu působí místy nekoherentně, jelikož leckteré postupy se v něm objeví pouze jednou, na druhou stranu je znát mladistvý zápal a snaha vecpat do filmu všechny cool věci, co autory napadly. A toho si cením. Současné tuzemské debuty (či obecně filmy mladých filmařů) se drží nepochopitelně při zemi, tady ale mladý Svěrák (který už tou dobou měl za sebou zdánlivě dospělejší a umírněnější Obecnou školu) dal naplno svou hravost a já si to rád užil s ním. Nevyrovnaný, originál a svou naivitou nádherně zábavný snímek. (06.07.2018)

Jednoznačně nejhorší film Jana Svěráka, oproti všem ostaním dokonalým dílům je tohle pouze vysoce nadprůměrné a na české poměry naprosto originální. Příběh je velmi zajímavou antiglobalizační alegorii, jejíž oblibu u režiséra naznačili již Ropáci. I zpracování je na české poměry nezvykle výpravné a akce nepůsobí hloupě, jak to tak v našich končinách bývá. Největší vadou je tedy scénář, který se ke konci zamotává sám do sebe a především silně netrefené obsazení hlavní mužské a ženské role! (17.01.2008)