Freonový duch

Tak nízké hodnocení u nejzelenější pohádky, jakou kdy kdo v našich končinách natočil? No to snad ne! Freonový duch, stejně jako mnoho starších klenotů naší kinematografie, skvěle syntetizuje filmové žánry do funkčního celku. Kde jinde nalezneme nefalšované prvky hororu (některé scény jsou snad až mrazivé), komedie, vtipného a zároveň i melancholického muzikálu a ekologického poselství? Originální téma, kdy duchové vstávají z hrobů kvůli kritickému ztenčení ozonové vrstvy, tvoří pozadí pro typickou dětskou komedii, protkanou skvělými písničkami. Pochvalu si zaslouží zejména dospělí herci, jimž vévodí sympatický Vlastimil Brodský v roli hodného ducha Leopolda, který má navíc ještě své vlastní kouzelné kamarády - lokomotivu Matyldu a jeden líný klavír. Ve filmu je spousta emocí, které sice vrcholí smutkem a jasným imperativem "Udělejme něco s našim světem!", ale komediální koncept filmu zůstává nejzřetelnější, také díky mnoha skvělým hláškám a písním. Nejen díky samotnému poselství stojí tento film vysoko nad ostatními a upřímně dosti prázdnými pohádkami. 90% (15.12.2010)

Československý pohádkový film bojující proti poškozování životního prostředí, zejména proti používání nebezpečných plynů tzv. freonů. Skupina dětí trpící různými alergiemi je odvezena na ozdravný pobyt, kde v noci spí v jeskyni. Dvanáctiletému Marku Severinovi (R. Hoppe) a Žanetě Vojířové (K. Pokorná) se zjevuje neznámý oranžový oblak a komunikuje s nimi. Brzy vyjde najevo, že je to duch zesnulého Leopolda Lorence, který byl dříve přednostou stanice a který umí všelijaká kouzla, včetně cestování časem do minulosti, kdy byla příroda čistá a ovzduší nezkažené. Společně bojují proti třem obávaným freonovým duchům, kteří se živí plyny ve sprejích, které dokonce kradou, a životní sílu jim dodává právě okolní znečištěné ovzduší. Je mi skutečnou záhadou, proč byla ubohá dívka Žaneta nasoukána do naprosto otřesné, nepadnoucí zimní bundy určené pro dospělého člověka. Hlavní postavu kouzelného Leopolda Lorence v železničářské uniformě ztvárnil V. Brodský, který v depresivním snímku burcujícím proti znečišťování životního prostředí zazpíval i pár písniček. Duchové byli nakonec uvězněni ve sprejích a dovezeni do časů Leopoldova mládí, kde v čistém vzduchu ztratili svoji sílu a rozplynuli se. V závěru výrazně ekologicky laděného filmu se rozplynul i dobrý duch pana Lorence, neboť učinil dobrý skutek a jeho nespravedlivé prokletí, jak jsme se dříve dozvěděli, bylo zlomeno. Velmi mě potěšilo obsazení F. Řeháka jako ředitele ozdravovacího zájezdu, dále se ve snímku objevila J. Asterová jako nudná školní psycholožka či vychovatelka G. Wilhelmová. Námět snímku Z. Zelenky není vůbec špatný, riziko freonových plynů v dnešní době, jak předpokládám, už pominulo, avšak péče o životní prostředí je aktuální i dnes. Po zhlédnutí tohoto tematicky originálního snímku ve mně přetrval poněkud rozpačitý dojem, který nedovolí, abych filmu udělil vyšší než průměrné hodnocení. (02.12.2018)

Takhle moderní pohádka mi vždycky přišla víc depresivní než kouzelná. Nezměnil to ani sympatický Vlastimil Brodský, ani železniční tématika. Námět je ovšem perfektní. Freony byly tou dobou sice už pár let v nemilosti, ale nově kapitalistické Československo čekalo nákladné odsiřování elektráren, utlumování těžkého průmyslu a sanace mnoha ekologických zátěží. A i když se nás mogoři z Extinction Rebellion snaží přesvědčit o opaku, životní prostředí se od devadesátých let znatelně zlepšilo. Následky kyselých dešťů ještě úplně nezmizely, ale jejich výskyt se u nás pomalu stává stejným anachronismem, jako devadesátková posedlost nosit o dvě čísla větší velikost oblečení. (07.01.2021)

Poněkud nechápu zdejší nízké hodnocení, já tuhle pohádku mám rád dodnes. Přirostla mi k srdci z mnoha důvodů - jednak jsem se sám účastnil speleoterapie, čili jsem spával v jeskyni a léčil si astma, a taky mi byl blízký ten ekologický motiv. Ten na mě hodně zapůsobil a moc jsem si přál, abych se na chvíli stal hlavními hrdiny a po boku pana Brodského cestoval do minulosti. U některých scén jsem se naopak dost bál, takže jsem to prožíval z mnoha stránek. Dávám tomu pět hvězdiček, jsem rád, že jsem to mohl vidět. (14.08.2006)

Jak by film mohl po obyvatelstvu chtít, aby se chovalo ekologicky, To je přání, poněkud přitažené za vlasy, ne? Film by měl být osvětou, když ji nedokáží uchopit a užít lidé ve školství, politici, pracoviště, rodiče? Překvapilo mě, jak byla v čase natáčení hezká Jitka Asterová, a už se tomu manželovi od jiné herečky nedivím, že se do ní tehdy nešťastně zamiloval, ale nakonec byl rád, že má aspoň Zedníčkovou. Byl to akt rozumu, protože Jitka Asterová je mnohem starší, než ten kluk, takže to byla ona, kdo byl z těch dvou rozumější. A Zedníčkové se na začátku moc nelíbil, ale pak si dala říct. Jako herec ve filmu "Freonový dcuh" vyniká V. Brodský, z herečk se mi nejlépe vyjevila Karolína Pospíšilová. (16.09.2010)