Tři od moře

Tak jestli se opravdu natáčelo v Bulharsku a Budapešti, tak děti tenkrát musely mít obrovský zážitek, když už se tam třeba víckrát nepodívaly. :-) A líbila se mi i ta jejich samostatnost. Ale asi už byly odrostlejší. Možná se mi zdály mladší asi proto že v pionýru se asi nikdo nemaloval a nepomádoval. :D A v neposlední řadě byl úsměvný pohled na Brněnské zastávky, jak tam byly ty obstarožní cedule. To už snad má jen Brno- Horní Heršpice. :-) (03.12.2021)

Nějak nechápu mnohé vysoké hodnocení tohoto díla, protože kromě snahy ukázat krásy téměř všech spřátelených socialistických zemí, byl tento film naprostou slátaninou plnou nelogického a nesmyslného jednání hlavních hrdinů. neomlouvá je ani jejich mládí, ani to, že jsou pionýři. A tak jediné co nakonec zklamalo mé očekávání bylo to, že to zdatní mládežníci nestihli vzít přes Moskvu a Petrohrad, kde mohli ukrást křižník Aurora a šťastně přes Černé moře, Gabčíkovo- Nagymároš a Slapskou přehradu doplout pod Vyšehrad. Pan Melíšek zřejmě nutně potřeboval prachy a scénář vyplodil za jedno odpoledne v kadibudce na bulharské pláži, nebo ve vlaku ROH cestou ze zasloužené rekreace.V tomto případě se měl držet svého hesla „Lepší je dobrý šot než blbý film.“ (28.07.2018)

K 30. výročí založení pionýrské organizace byl natočen tento, svým způsobem dobrodružný snímek, který má ukázat, že vzorný pionýr si poradí za každých okolností. Příběh se odehrává v Bulharsku, kde Českoslovenští pionýři byli na mezinárodním pionýrském táboře. Ona vzornost a zodpovědnost začne pokulhávat, když tři z nich při návratu domů vystoupí ze stojícího vlaku poblíž moře a půjdou se vykoupat. Jak jinak, vlak jim ujede. A tak začne cesta celým Bulharskem, kdy zcela bez peněz a jídla zažijí a uvidí věci, které by jim mohl nejeden závidět. Ano, jedná se zcela o naivní příběh, ale jako lehký cestopis není zase až tak špatný. Kouzelné Bulharské scenérie a pohledy z helikoptéry, kde se naši hrdinové také ocitnou, se už snad v žádném jiném filmu ani neobjevili. Pozoruhodné také je, jaké množství Bulharů zvládalo češtinu. Inu, socialistické představy. A jak to celé dopadlo? K neuvěření. Nakonec budou doma o několik minut dříve, než příjezd jejich vlaku. Prostě pionýři bez bázně a hany. (05.09.2014)

Opět jeden zapomenutý dětský film, tentokrát na půl bulharský a taky se téměř celý odehrává právě tam. Pionýrský tábor končí a tak všichni v noci jdou do vlaku a domů , jenže ono je ráno a oni stále čekají ve vlaku kousek od moře a dvou klukům a jedné holce se nechce jen tak čekat a jdou se vykoupat, jenže mezi tím připojí lokomotivu jinou než vidí opodál stát a odjedou. A začíná dobrodrodružství jak se dostat domů. K tomu všude spousta melounů, Jako děti to bylo něco moře a melouny. Mladá krásná Eva Jeníčková za zmínku stojí scéna kdy je v plavkách a drží v náručí dva melouny , ale já koukám na 4 melouny. Když pomineme trochu tý nelogičnosti, třeba na velvyslanectví, proč je neposadili s někým do vlaku a domů. A taky to, že na nákladním vlaku dojedou až do Prahy a co hranice a kontrola? A už vůbec nemohli přiject dřív než vlak s pionýrama. Zvláště po té co všechno cestou prožili. I tak je to příjemný zapomenutý film, na který se vždy rád podívám. (13.02.2010)

První filmový počin Evy Jeníčkové, asi bych klidně řekl, že mimo básnické série ten nejlepší a nejdelší. Myslím tedy v Čechách. Celkově jde o film pro mládež, tedy opět ztížené hodnocení. Nebudu to rozebírat, stejně je to stará věc, takže prostě jen napíši, že se na to dívat dá. Nesmyslů si všímat netřeba a tak se dobře zabavíte. Takový skoro cestopis, oživený třemi pionýry. (16.04.2016)