The Pendulum, the Pit and Hope
Obsahy(1)
Animovaný triptych o lidském utrpení a zoufalé vůli člověka žít. Scénář, výtvarník a režie J. Švankmajer. Na motivy próz E. A. Poea a Villierse de l´Isle Adama vznikl triptych Kyvadlo, jáma a naděje (1983). Vyjadřuje kruté destruktivní tendence moci, procházející dějinami lidstva v nejrůznějších podobách, i zoufalou vůli člověka žít. Jedná se o klasický hororový příběh z období působení inkvizice. Zatímco u E. A. Poea hrdina uniká z ďábelské pasti inkvizitorů, ve Švankmajerově pojetí - a zde je inspirace u Isle Adama - je jeho útěk rafinovaně vyprovokován. Podobně jako v jiných Švankmajerových filmech, hrdina nemá šanci uniknout svému osudu. Oživením drtivé, osudové makrostruktury hmoty, iluzivním pohybem věčného hledání, ohrožení a úniku dociluje autor strhujícího efektu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (63)
Dokonalé surrealistické děsuplné ztvárnění povídky Edgara Allana Poea (a Villierse de l´Isle Adama), u kterého se strach a děs nezadržitelně každým okamžikem vpíjí do diváka. Moc se mi líbí, jak Jan Švankmajer dokáže pracovat s klasickou literární předlohou a vystihnout filmem vše, co je na ní z pocitového a obrazového hlediska nejpůsobivější. ()
Film se kvalitou rozdělit na dvě poloviny. Jedna taková nicneříkající, ale je potřeba ji vidět k pochopení děje. Druhá je ovšem brilantní a těžko nalézt chybu, vynikající hororová atmosféra a chutná směs pocitů jako například strach či úzkost. K tomu, jak už je u Švankmajera zvykem, výborná animace. Jak tak nad tím přemýšlím, tohle byl prozatím asi jeho nejlepší - poprvé plné hodnocení. ()
Primární je snaha o identifikaci, především díky neustálému pohledu z 1. osoby. Divák tak objevuje vše v pŕesném pořadí jako odsouzený nešťastník: tma, jídlo, krysy, kyvadlo, mechanismus, jáma.... Film je to nepochybné výborný, ale utvrzuje mne v tom, že Poe je nepřepsatelný a to navzdory všem mnohačetným pokusům po celém světě. Adaptací jeho děl jsem viděl skutečně poměrně dost, ale ačkoliv se Švankmajerova díla nejvíce pŕibližují jeho odkazu, Poe sám je stále o tisíce svételných let dál. Jeho genialita totiž je a patrně ještě velmi dlouho bude naprosto neztvárnitelná. Ale to už se dostávám trochu někam jinam. Ješté zmíním, že slovo Naděje má v názvu oproti originálu dosti zásadní význam, neboť film nekončí stejně, nýbrž si finále vypůjčuje z jiné stejnojmenné povídky V. de l'Isle- Adama. Velmi zajímavé a pojetím rovnocenné originálu. ()
Švankmajer tu nemá jednu věc. Nemá trpělivost. To kyvadlo padá dolů tak rychle, že by se za to nemusela stydět bondovka. Trochu to odporuje původnímu záměru z povídky, kdy tíseň pramenila právě z nekonečného času, kterým jednotlivé pasti sklapávají. Ale dobře, je to stále působivé. Jen se s tím posunem musí počítat. ()
Co bude zítra? Nebo už zítra je? Tma, která nekončí. Tma, ze které se mi chce blejt. Vidím jen to, v co doufám. Slyším sebe a Smrt, která mě volá. Kyvadlo, jáma a naděje, vůle k životu a konec v kterej nikdo nedoufal. Švankmajer pootevřel Poeovu rakev a učinil tak s úctou. Tuhle knihu miluju, protože je zničující, čtenáře omamující. Kraťas proto, že tomu dal obrazy a vizi, která byla s tou mou stoprocentně totožná. A vzal mi úsměv. Potřebuju nastartovat směrem ku lepším zítřkům. Honzo, pomoc! ()
Zaujímavosti (1)
- Závěrečná poznámka o inkvizici byla do filmu vložena dodatečně. Po roce 1989 požádal Jan Švankmajer o její opětovné odstranění, jelikož měnila vyznění filmu. (quip)
Reklama