Don Šajn

Svět loutek mě moc nebaví a ačkoliv Švankmajera uznávám, obdivuji jeho umění a některé jeho filmy mě dokázaly nadchnout, tento experiment se zfilmováním loutkového divadla s archaickým pojetím v historických kulisách mě moc neoslovil. Přes relativně krátkou půlhodinovou stopáž mi Don Šajn připadal hodně zdlouhavý, oproti jiným dílům tohoto originálního tvůrce i poněkud méně nápaditý. Pokud to mělo v sobě mít i nějakou hlubší myšlenku, zůstala mi zde velice dobře skryta. Rád bych tohle dílko více docenil, ale je mi líto, tohle šlo po celý čas naprosto mimo mě a nedokážu mu dát vysoké hodnocení jenom kvůli jménům režiséra a hudebního skladatele... (15.11.2021)

Z loutek a zvláště kašpárků jde na mě děs, když kašpara mluví Filipovský, tak je efekt hrůzy ještě větší...není nic podivnějšího než zabírat detail tváře loutky, kdy si člověk uvědomí, jak je vlastně mrtvost loutky zvláštně působivá, to vše v kombinaci reálného prostředí ještě zvyšuje ten kontrast... (28.10.2010)

Švankmajerův hold jeho celoživotní lásce - loutkovému divadlu a starým loutkářským tvůrcům, jako byl například Matěj Kopecký. Text vychází z původní stejnojmenné loutkové hry uváděné v 1. polovině 19. století v Čechách. Intonace vynikajícího Františka Filipovského jako vypravěče i hudba, ve které se objevují motivy ze starých kramářských písní se snaží o co nejautentičtější napodobení staré divadelní produkce s mírně parodickou nadsázkou ("teď jsem mrtvej"), kdy snímek zvýrazňuje úlitby divadelníků jejich lidovému publiku a roztomile pokleslý text divadelní hry. Spíš než Švankmajerovou celoživotní láskou surrealismem, je výtvarné pojetí ovlivněné expresionismem (detaily tváří loutek). Působivé nápady (z "probodnuté" hrudi prýští krev, meč odsekne loutce obličejovou část jako symbol smrti) v kombinaci s hudbou a nasvícením vytváří nezapomenutelnou atmosféru. Celkový dojem: 95 %. (19.08.2008)

Výtečná surrealistická koláž Jana Švankmajera kombinující loutky (především Kašpar je nezapomenutelný), kulisy, animaci a reálné záběry. Hororový jarmareční příběh s komediálním nádechem je variací známého příběhu Dona Giovanniho. Hlavní temný padouch je Don Šajn, ale jeho hubou klapající služebný Kašpar je děs sám. Zkrátka, JEDINEČNÉ (30.04.2004)

Divadlo masek (Švankmajerova původní profese) ve filmu s donjuanovskou tematikou; kombinace marionet a reálného prostředí (podobně jako v celovečerním filmu Lekce Faust); příběh rytířství, lásky, pomsty; citace ze staré anonymní hry loutkařů; legendární namluvení šaška v podání Františka Filipovského; osobité pojetí Švankmajera: to je Don Šajn. Pohádka? Ne, docela drsná vize reality přenesena do světa loutek. Úchylárna? Ne, mistr Švankmajer. (05.03.2009)