Down to the Cellar
Obsahy(1)
Malá holčička, nastrojená jako Červená Karkulka, schází po schodech dolů do temného sklepa pro košík brambor. Při vstupu do sklepa se v děvčátku začíná probouzet skrytý strach ze tmy, který jí dovoluje vidět věci zcela nevídané a nemožné. (Pedestrian)
Recenzie (47)
Čistokrvný detský horor. Čiže strašia nás tu veci, ktoré strašia malé aj väčšie deti a stretávame okrem nepríjemných dôchodcov žijúcich z kameňov a uhlia tradičné prvky žánru, ako čiernu mačku a sovu. Zvieratká sú tiež zdrojom strachu. Film je zhmotnená detská nočná mora, ktoré nás síce kedysi desili, ako strach z tmy, mali však svoje romantické kúzlo. Pointa je otvorená a dosť skľučujúca... ()
Taky jsem byl v dětství připosraný, když jsem musel chodit babce do sklepa pro něco. Představivost pracovala na plné obrátky, ale zubaté botky jsem tam vážně nikdy neviděl. Jan Švankmajer opět zabodoval a i tentokrát si pro nás připravil slušnou surrealistickou podívanou. I obyčejná cesta pro brambory se může změnit v děsivou, ale dobrodružnou akci – jako stvořenou pro malé děvčátko s košíkem. Jen ten vlk tam nebyl… ()
Všechny mé dětské děsy z večerních výprav do sklepa pro uhlí či kompot jsou v tomto filmečku znovu oživeny a připomenuty. Pomalu bych přísahal, že sklep v domě, kde jsem v dětství bydlel, vypadal do posledního detailu stejně. To blikavé a nespolehlivé světlo, ti přízrakové ještě neunavenou fantazií stvoření, ten rychlý krok zpět ke světlu, kdy našinec i s plným uhlákem bral schody po dvou... Geniální miniatura. ()
Další důkaz toho, že Švankmajer je jedním z mála Čechů (přesný počet bych spočítal odhadem na prstech jedné ruky), kteří by dokázali vytvořit dobrý film s hororovými prvky. Škoda, že mi jen přijde, že jednoduchého nápadu rozpohybování předmětů využívá až moc často. Jelikož zde není žádný odkaz, s dovolením tu mám jeden - http://video.google.com/videoplay?doc-2920375219019187411&ei=F2lwSuKQE53a2gKooL3GAw&q=Do+pivnice&hl=en ()
Stylizací a dokonce některými konkrétními záběry připomíná pozdějšího Otesánka, zaměřením je samozřejmě ale jinde. Je to vlastně celkem jednoduchý film, jímž se režisér vrací do svých dětských let a vzpomínek a znázorňuje obsese a hrůzy malých dětí ve spojení se sklepem. Vždyť ruku na srdce, kdo se ve vlastním sklepě nebál ježibab nebo upírů? :-) Mimoto je ve filmu pár zajímavých momentů a velmi kuriózních nápadů a já osobně velmi oceňuji Poeovský motiv černého kocoura jehož závěrečné entrée působí velmi děsivě (tedy při alespoň minimální fantasii) a dovádí dětský strach až na tu nejzazší hranici. ()
Reklama