Down to the Cellar
Obsahy(1)
Malá holčička, nastrojená jako Červená Karkulka, schází po schodech dolů do temného sklepa pro košík brambor. Při vstupu do sklepa se v děvčátku začíná probouzet skrytý strach ze tmy, který jí dovoluje vidět věci zcela nevídané a nemožné. (Pedestrian)
Recenzie (47)
Z nepochopitelných důvodů se traduje, že česká kinematografie nemá takřka žádnou hororovou tradici a filmovou produkci spadající do tohoto žánru. Přitom většina současných premiér českých snímků mě naplňuje nepopsatelnou hrůzou a děsím se, co dalšího naši filmoví tvůrci zase zplodí. Jan Švankmajer ve svém krátkometrážním filmu naplňuje podstatu hororového žánru vrchovatě. Navíc s obvyklou vysokou dávkou kreativity, humorné nadsázky a rafinovanosti. Cesta malého děvčátka do podzemí činžovního domu je dobrodružná, plná osudových střetnutí a napětí, které čiší z každé scény. Celkový dojem: 90 %. Takový košík brambor, který má ze sklepa doputovat na kuchyňský stůl, dá pořádně zabrat... ()
LOL tak to je vostrý .. Po pěti minutách mě to začalo neskutečně srát a dodíval jsem to jen z donucení, že zjistím, co na tom těch 576 diváků co tomu dali v průměru 83% vidí. Bohužel nic. Možná je to tím, že mě není 6 a nedívám se na to na černobílé televizi a sklep mě už dávno neděsí .. A v mých 34 letech můžu jen říct - TAK TOHLE OPRAVDU NEEEEE. ()
Všechny mé dětské děsy z večerních výprav do sklepa pro uhlí či kompot jsou v tomto filmečku znovu oživeny a připomenuty. Pomalu bych přísahal, že sklep v domě, kde jsem v dětství bydlel, vypadal do posledního detailu stejně. To blikavé a nespolehlivé světlo, ti přízrakové ještě neunavenou fantazií stvoření, ten rychlý krok zpět ke světlu, kdy našinec i s plným uhlákem bral schody po dvou... Geniální miniatura. ()
Je super vidieť Česko-Slovenskú koprodukciu. Neskoršia tvorba pána Švankmajera mi príde viac racionálnejšia než jeho skoršia tvorba. Skvelý detský surrealistický horor popisujúci o nástrahách typickej pivnici zo starých post-komunistických bytov. Po filmu Něco z Alenky môj ďalší osobný favorit... ()
Tak jsem opět zavítal do Švankmajerovy dílny, tentokrát to byl sklep. Představivost dělá divy, mnohé o tom ví i holčička jdoucí pro brambory. Ze strachu se jí v hlavě inscenují nejrůznější představy, které před ní jedna po druhé ožívají a divák může sledovat, jak např. použít černé uhlí na 10+1 způsob. Každý sklep má svá temná zákoutí, tento působí obzvláště děsivě, zejména, když vám pod nos někdo strká pocukrovaný kus čehosi, co nápadně připomíná hokejový puk. ()
Reklama