Trojuholník smútku

Nekompromisný sociolog Ruben Östlund opět tepe do vrchních tříd společnosti, a to natolik zábavným způsobem, že i téměř dvouapůlhodinová stopáž rychle uteče. Není však jisté, jestli v divákovi poté ještě něco zásadního zůstane. Více zde. (03.07.2022)

Ale jo, sem tam jsem se smál, sem tam jsem se smál hodně, sem tam jsem se smál hodně hodně, ale celé mi to tak nějak nedrželo pohromadě a nevěděl jsem, co si z toho odnést. Ano, člověk si pak přečte, že se jedná o "břitce satirickou komedii o společenských rolích a opojné síle moci" nebo že to je "satirická óda na nevyhnutnou nerovnocennost ve společnosti" a pak si řekne "Hmm, to dává smysl"... Asi jsem na tyhle evropské nezávislé filmy moc hloupej, nedá se svítit... 70% (14.12.2022)

Není to úplně úplně stoprocentní, v poslední třetině trochu opadne tempo, námět celkově měl taky asi mnohem větší potenciál... ale je to prostě dobrý a je dobře, že to vyhrálo palmu. Analýza absurdity nastavení naší společnosti a virtuality důvodů, proč je někdo nahoře a jiný dole. (Možná kdyby Dumont natočil Línou zátoku, která je prakticky o tomtéž, takhle polopatisticky, měl by už taky doma palmu.) (15.09.2022)

První dvě části dokonalé. První vztahová část je výstižná a obsahuje spoustu pravdy v době, kdy se vše točí okolo peněz včetně lásky. Druhá část na jachtě je absolutní satirující nezřízenost, která si nejen s horními 10% vytírá podlahu a je to na to tak krásně nechutný pohled. Brečela jsem smíchy. Třetí část mohla být zkrácena o polovinu a zvládla by říct to samé. Za první dvě části každopádně 5*. (12.01.2023)

Ruben Östlund natočil jízlivou satiru o současné společnosti a lidech, kteří nejsou připraveni na to, že přijdou o svůj společenský status. Jenže nejde o intelektuální onanii, ale o nesmírně zábavnou a vtipnou komedii, které není nic svaté a krom skvělých herců, originálních nápadů a chytrých dialogů nabídne i minimálně jednu scénu, která se svou absurditou a vyhroceností zapíše do filmových dějin. Jeden z nejlepších filmů roku. (20.09.2022)