Trojuholník smútku

Kdo přežije luksusní resort? aneb bolestivá kolonoskopická sonda do mentálních výkalů z mravních i společenských norem vykolejených palidí. Poučení? Ať ten kapitalistický endoskop vytáhnete z nefachčenkovské, parazitické ovlivňovačky, zhovadilého ruského oligarchy, pudlíkovského homomodela bez sociální empatie, pokrytecké motivační řečnice, arogantního snoba nebo filipínské hajzlbáby, vždycky bude od hoven, protože u včel svědí prostředky, a „slušným“ marxistům nezbývá než své utopie přechlastávat. V určitých situacích se může stát zmrd z kohokoliv, ovšem přirození zmrdi jsou na tom vždy lépe, protože nebojují s výčitkami. (03.12.2022)

Po shlédnutí úvodní, pomalu plynoucí a spíše nudné kapitoly jsem si nedovedl ani představit, že by to mohl být film pro mě. Druhá, nejdelší část je naštěstí výrazně lepší. Seznamujeme se zde s celou řadou absurdně bohatých Rusů v interakci s členy posádky, kteří jim nemohou nic odepřít, čímž vzniká mnoho komických situací a podívaná je to vskutku parádní. Ve třetím dějství však nastal opět velmi výrazný propad. Jde totiž o téma, velice často recyklované a vyznění filmu spíše uškodí, neboť v takovém podání nenabídne absolutně nic nového. Přitom je to ohromná škoda, jelikož lépe uchopený sociální experiment odehrávající se na opuštěném ostrově mohl být mohl být skutečně velkolepý. Bohužel se ve finální kapitole změní tempo, absence doposud skvělého humoru je také nepotěšující a zajímavost obsahu se rychle vytrácí spolu se vším dobrým. Snímek už se tak pouze soustřeďuje na sexuální vztah mladíčka s nejnesympatičtější postavou filmu a to nepovažuju za nejvhodnější nosný dějový pilíř celého úseku. Rozuzlení je pak vyloženě trapné (vůbec ne překvapivé) a tak jsem nadějné čtyři hvězdy  přehodnotil. (19.05.2023)

║Rozpočet EUR 10miliónov║ Tržby USA $4,224,715║ Tržby Celosvetovo $22,527,879▐  Slušne úchylná satira na mocných. Zvrhlé, chladné až odpudivé. Určite účelové, miestami dosť trefné, demorálne ale nie  tak dokonalé aby to dostalo do kolien. Režisér Ostlund si vie vybrať silné ľudské a dramatické námety ale nedokáže z nich vyťažiť maximum. Možno škoda že sa tam v príbehu viac nezápajal Woody Harrelson. /60%/ (29.01.2023)

Vynikající a originální rozklad a reflexe podléhání moci, ať už jsme na jakékoli pozici v systému, je-li založený na (uměle vyvolávaném) nedostatku, vynuceném konkurenčním boji a existenčním stresu. Film, sám o sobě sebejistý, ještě roste s přesahy: jednak tím, že tu svoji moc citelně a svévolně uplatňuje i režisér nad divákem (scény, ze kterých vám nebude dobře, ale musíte se dívat, zatímco režisér tlačí na pilu), analogicky k tomu, jak ji uplatňuje nad pasažéry lodi kapitán (nemohou vypnout rozhlas, z něhož k nim mluví o tom všem, co v tu chvíli opravdu nechtějí poslouchat). Výborná kamera zde slouží i jako mocenský nástroj fyzické trýzně, jak postav, tak diváka. Odkazy ke Goldingovu Pánu much a Buñuelovu Nenápadnému půvabu buržoasie. Světozor s Ondrou a Lídou. *~ (06.11.2022)

První část mě chytla a připadala zdařilá, přestože svět modelingu mi je cizí a dívat se na polonahého modela mě nebralo (ale zachraňovala to vedle něj hezká a hlavně přirozená dívčina). Jenže v dalších (volně propojených) částech jakoby se z Trojúhelníku smutku stával pokaždé jiný film a čím déle trval, tím mi ona vychvalovaná satira připadala povrchnější a celý snímek stále víc jako cosi, co se na jedné straně snaží tvářit na hrozně chytrý art, ale současně se snaží i mainstreamově zalíbit co nejšiřší skupině diváků... a po skončení nějak tápu, čím mě měl tolik nadchnout, abych se mohl přidat k ódám na tak úžasnou záležitost, na níž jsem četl i slyšel v okolí hlášení o neskutečných salvách smíchu v kině nebo také o tom, že prý uvidíme „něco, co tu ještě nikdy nebylo“. Možná tím měl být onen dlouhý fekální humus na pozadí nekonečných pseudointelektuálních žvástů bohaté smetánky, který jsem si v duchu nazval La Dolce Vita meets Mr. Creosote from Monty Python's Meaning of Life, ale snad jediné, co na mě v této lodní části skvěle fungovalo, byl Woody Harrelson v menší roli kapitána. I přestože o nápadu zpestřit dlouhé sekvence fekálního humoru filozofováním o socialismu a kapitalismu si myslím své. :o) V poslední hodině sice film nabírá hlubšího smyslu a vypadne z něj dokonce survival, ale přesto, jak jsem spočátku čekal ještě slibné vyvrcholení, celé zpracování (pokud jde o napětí, atmosféru i celý průběh hraniční situace) mi připadalo až na jeden zajímavější aspekt ženy-kapitánky spíše tuctové, průměrné, s divně otevřeným koncem a všechny postavy nesympatické na to, abych někomu vůbec fandil. A já teď nevím, buď mi něco skrytého uniklo nebo jen některým divákům v současné konkurenci plné blockbusterů stačí tak málo a cosi trochu jiného, aby začali básnit o filmu roku či komedii desetiletí. Jak se tady často skloňují výrazy originální, nápadité, absurdní, nečekané... ano, ty výrazy mi ke klasické švédské komedii (např. od tvůrců jako Alfredson & Danielsson) obecně taky sedí. Tady jsem z toho, co se mi na švédských komediích vždy líbilo, nenašel prakticky nic. [45%] (18.01.2023)