Medzi nebom a zemou

Jak vidno, filmy Olivera Stonea nejsou příslibem zábavy pro nejširší divácké masy. Pozornost tentokráte soustředí na skutečný příběh mladé Vietnamky, jejíž život nepříjemně poznamenala vietnamská válka. Bezhlavé zabíjení, znásilňování i trýznění; prodej vlastního těla, aby bylo co do krku. Protiválečné drama se řadí do Stoneovi volné vietnamské trilogie. Poprvé do nechvalně známého konfliktu vrtal z pohledu amerického pěšáka přímo ve válečné vřavě, následně skrze traumatické odezvy mimo bitevní pole, nyní dává lekce z pohledu místních vesničanů. Heaven & Earth se vyznačuje citlivou režií, „obtížný film obtížného autora“ zprvu vůbec neregistrujeme – poetickou kamerou (kameraman celé trilogie Robert Richardson) sledujeme filmařsky vděčné lokality a fakt, že válka nekončí posledním padlým vojákem. Tommy Lee Jones tu představuje právě druhý pohled, coby psychicky zlomený veterán, který si nedokáže najít místo v životě. Stoneovo moralizování v druhé „San Diego“ polovině se tak stává zbytečně roztříštěné a surové, příběh ustupuje. Heaven & Earth utržila v amerických kinech pouhých 6 milionů dolarů (vedle takřka 140 milionů dolarů za Četu – ta paradoxně stála 6 milionů dolarů) a krom jiného strhne i hudební složkou (Kitaro). Důstojné rozloučení s letitými bolístkami, ale pro třikrát to stačilo!! 75%. (18.03.2009)

Oliver Stone se potřetí podíval na válku ve Vietnamu a tentokrát očima těch co byli mezi mlýnskými koly. Inspirován skutečným příběhem Vietnamské migrantky provede diváka vším tím lhaním, které se snaží ospravedlnit zbytečné provokace jedné nebo druhé strany. Závěrečná pasáž kde na scénu napochoduje vynikající Tommy Lee Jones pak ukáže pravou tvář války. Obchod se zbraněmi, peníze a půda o nic jiného nejde. Na vině není nikdo a zároveň všichni. Obě strany konfliktu jsou zlo. Zvláště v této době je třeba na to myslet. (21.09.2022)

Tak tohle Stone ustál jen tak tak. Jako vždy kvalitní kameru sice vede oscarový machr Robert Richardson ( Doors, Casino, Kill Bill ) ale i tak je první polovina příliš pomalá a rozvláčná. A druhá polovina ( život Vietnamky a Tommy Lee Jonese ), která mě zajímala mnohem více, je zase extrémně zkratkovitá ( rychle exponovaný vztah ztrácí na své emocionální působivosti v následujících scénách ). Na Stonea přehnaná melodramatičnost ( za to nemúže samozřejmě jenom director, některé dialogy zavánějí až červenou knihovnou ) se projevuje i v příjemně poslouchatelném, ale patetickém hudebním doprovodu. Z vietnamské trilogie zcela jistě nejslabší kousek. (09.12.2005)

Na začiatku vojny býva veľká pompa a silácke reči, ľudia dobrovoľne vstupujú do armády a potom sa čudujú, že majú z toho posttraumatickú poruchu... toto vážne nikdy nepochopím, tú ľudskú hlúposť. Čo sa týka obsahu, chápem, že niekoho môže osloviť pohľad na vojnu z druhej strany, navyše pohľadom ženy. Námet je preto z tejto strany zaujímavý musím priznať, avšak to podanie divákovi bolo zúfalo nezáživné. V tomto prípade ako keby to ani netočil Oliver Stone. Väčšinu času som sa tu trápil s nudou a prehrýzaním sa haldou zbytočných scén, navyše záver ma nepríjemne prekvapil svojou nátlakovosťou. Aspoň že ten úvod bol trochu zaujímavý. Veľmi slabý priemer. 50/100 (02.10.2018)

"V jeho velké, drsné tváři bylo vše, co jsem na Americe milovala.." Naprosto skvělá filmová záležitost, která rozhodně nestojí ve stínu dalších dvou filmů Olivera Stonea, samozřejmě mluvím o filmech Četa a Narozen 4.července, tvořících dohromady triptych o válce ve Vietnamu, tentokrát opět z tak trochu jiného, byť očekávaného pohledu.. Tentokrát totiž sledujeme příběh těžce zkoušeného národa očima chudé Le Ly, nejmladší dcery "rolníka".. Rozdělení země, nechutná zvěrstva jednotek Vietcongu i samotnou Vietnamskou válku Stone servíruje sice dostatečně realisticky a syrově, jak už jsme si u jeho snímků zvykli, ale nadmíru přínosně také s důrazem na mluvené slovo, ať už v podobě Le Ly v pozici vypravěčky, byť právě tento způsob jakéhosi líného dovysvětlování mi většinou příliš nesedí, či případně samotnými dialogy, aniž by si liboval v přímém zobrazení toho všeho násilí a krutosti, což nabízí vítaný protipól zejména k již zmiňované Četě.. Nahlížíme nejen do historie, ale i do kultury, tradičních zvyklostí i buddhismu, což ovšem podle mě patří ke slabinám tohoto snímku, protože právě přetěžká duchovní linka táhnoucí se celým příběhem značně brzdí plynulost a svižnost filmu a zbytečně jej prohlubuje, ačkoliv je zřejmé jak je pro Le Ly důležitá.. Ani romantická stránka filmu obzvlášť díky podivně překotnému vrstvení scén jedné na druhou nedokáže z potenciálu, který skutečný příběh, jímž se Stone inspiroval, bezesporu skýtal, vyždímat maximum.. A tak nad vším ostatním výrazně vyčnívá snad jen famózní výkon Tommyho Lee Jonese, přestože jeho rozrytá tvář nedostala tolik prostoru, jak by se mohlo zdát, neskutečně magická kamera filmového malíře Roberta Richardsona a parádní soundtrack, pod nějž se podepsal známý japonský multiinstrumentalista Kitaró.. (04.06.2013)