Medzi nebom a zemou

Scénář: Oliver Stone .. Tady někde se pomyslně láme tvůrcova kvalita a filmy po tomto počinu již nedosahují nebeské kvality děl předešlých. Pozapomenutý film válečné éry Oliver Stone, který se potřetí vrací do Vietnamu. Tentokrát však více obšírněji a z jiného úhlu pohledu. Začíná ještě před velkou válkou, v období úpadku francouzské kolonizace, dává vyniknout síle přírodních scenérií, hodnotám venkovského lidu a rozkrývá počátky války politicko/občanské. V ní pak sleduje (autobiografické) strasti mladé dívky, které kulminují poznáním Amerického důstojníka a odchodem do USA (výborně vykreslený kontrastní přechod z bídy do konzumní společnosti). Zde už prostupuje příliš romanticko-dramatických momentů, které jsou ovšem nahromaděny v rychlém sledu a nejsou příliš působivé. Jako komplexní pohled na konflikt a důsledky na daného jedince a jeho rodinu rozhodně zajímavé. 70%. (25.12.2009)

Zakončení vietnamské trilogie, které není moc známé pro široké spektrum lidí, ale tak je to špatně. Stone nám ukázal v první polovině vietnamskou válku z pohledu dívenky, která ji celou prožila a následně zdokumentovala ve svých memoárech, z kterých čerpal tento film. Film neukazuje až na pár výjimek ani tak samotné válčení, ale spíše poukazuje na dopad války na civilní obyvatelstvo, které s ní ale absolutně nemá nic společného, a stejně musí trpět. Druhá polovina, kde ne scénu přichází Tommy Lee Jones, se zabývá posttraumatickými stavy z války. Ačkoliv jste v bezpečí svého domova, tak si válku promítáte pořád dokola a dokola, své činy vykonané v bojových akcích se vám zjevují ve snech a po tom všem začínáte být nebezpečný i svému nejbližšímu okolí. Výkon Hiep Thi Le bych zařadil na piedestal. Nemusíte být vůbec známý, abyste předvedli parádní výkon se vším všudy. Tommy Lee Jones se objevil docela pozdě, ale i tak byl nepřekonatelný (při scéně s brokovnicí, kdy chtěl odpravit svou manželku, se mi tajil dech z toho, jak mrazivě to dokázal zahrát). Ačkoliv není příběh nějak růžový, tak je vše odvyprávěno nesmírně poeticky a hlavně v doprovodu úžasné hudby. Tento film je perfektní příklad toho, že válečný film nemusí mít jen akci, aby vás strhl. Stačí jeden pravdivý, skoro až neuvěřitelný příběh plný nehezkých momentů, abyste byli unešeni. Stone tohle prostě umí. Za mě dávám 89 % (18.07.2017)

Tento film Olivera Stonea považujem za menej vydarený pokus o pohľad na vojnu vo Vietname očami dedinského dievčaťa. Ten pohľad je v snahe o nejakú komplexnosť príliš zdĺhavý, umelý a ako konštatoval aj Mikino00 aj nesúrodý. Vysypanie porcelánových čriepkov na zem nevytvorí mozaiku. Rovnako tak drobné životné epizódky pospájané za sebou ešte nevytvoria zaujímavý a príťažlivý film. A neprospelo mu ani tradične ľavicové videnie sveta jeho režisérom. (21.03.2014)

Balada o životě a válce. 1) Při sledování filmu si uvědomíme, že vietnamská válka byla především válkou občanskou a ne válkou Američanů proti Vietnamcům, jak nám bylo dříve propagandou podsouváno. 2) Propagandě se ovšem ani Stone nedokázal vyhnout. Každé slovo, každý záběr kamery prozrazuje, že nejde o vietnamský film, ale že se to jenom Amíci pokoušejí stylizovat do role vietnamských rolníků...chvílemi lépe, chvílemi hůře. 3) Příběhu neprospívá ani snaha vyjádřit všechno během jednoho filmu. Dochází k mnohým zjednodušením a poněkud plakátovému zobrazení skutečnosti. 4) Přemýšlivým divákům doporučuji studium vietnamských dějin. Zjistíte fakta, která pozoruhodně změní váš pohled na Vietnamce jako utlačované objekty imperialistického násilí. (16.02.2014)

Nápad ukázat válku ve Vietnamu očima dospívající dívenky, postupem času samozřejmě ženy, a především Vietnamky, mi přišel zajímavý a sympatický. V mnoha ohledech se jedná o zobrazení zdařilé, přesto díky několika vadám ztrácí na možné síle dané důvěryhodností dění. Samotný děj je z tohoto hlediska v pořádku, ovšem jeho prezentace v mnoha momentech trpí. První, co bije do očí, je angličtina vietnamců. Snad v žádném jiném díle mi tak nevadila anglická mluva neangličanů. Americká je řeč, americký je přízvuk a co hůř, americké mi mnohdy připadá i chování, rodinné vztahy apod. Problém není jen v tom, jak Vietnamci mluví, ale i co říkájí. Mnohdy jsou to promluvy, jak z politického projevu. U členů Vietkongu je to v pořádku, u obyčejných rolníků... to se chce nadávat. Také mě dožíralo Stoneovo přehánění kontrastů, jmenovitě: mír x válka, chudý Vietnam x bohaté USA. Já pevně věřím, že rolníkům se jistě před válkou žilo lépe než za ní, ale bukolická idylka ve filmu, který si nárokuje autenticitu, nemá co dělat (maximálně jako osobní vzpomínka na "staré dobré časy"). Rovněž srovnání vyžrané, a zjevně ne extra chudé, americké rodinky, s nejchudšími rolníky, je, ač efektní, z mého pohledu lehce nefér. Podobných drobností lze nalézt ve snímku více. Silné ***. (15.09.2008)