Projekt Power

Dle očekávání typicky načančaný velkofilm marvelovského střihu - počítejte se zběsilým střihem, vzletnými kamerovými jízdami a kupou zpomalovaček, které mají zvýrazňovat některé z početných akčních pasáží. Režiséři se snaží diváka neustále bavit a hlavně zpočátku ženou příběh kvapem vpřed, ale ruku v ruce s nezajímavým scénářem se jejich snaha stává postupně více a více kontraproduktivní. Divák se dopředu jistě těší na hravé objevování všech možností, které s sebou myšlenka ilegálně distribuovaných superhrdinských pilulek přináší, ale toho se v součtu příliš nedočkáme. Po úvodních dvou akčních scénách, které nám kladné i záporné účinky těchto 'drog' ukazují, a po ustavení tří titulních postav na motivační šachovnici se rozehrává velmi profláklá pohádka plná klišé, která na práci s diváckou zvědavostí úplně zanevře a spoléhá se pouze na oslnění atrakcemi. Ty ale rovněž nejsou kdovíjak dech beroucí (rozpočet byl přeci jen 85 milionů, což už dnes není bůhvíkolik) a režiséři svou inscenací většinou nudí až prudí - vyměklost v oblasti násilí, k němuž přitom řada soubojů či fyzických proměn inklinuje ve značné míře, samozřejmě chápu (je to masovka pro Netflix a je to alá Marvel), ale nebaví mě chaotický střih, temné prostředí a do zblbnutí se opakující montáže vnitřního účinku pilulek, které vlastně začaly být malinko otravné už v Requiem za sen. Herci jsou samozřejmě fajn a hlavně Foxx s Levittem mají potřebné charisma, aby své jinak nepříliš zajímavé postavy udrželi nad vodou, ale navzdory sympaticky načrtnuté linii ve stylu buddy-movie se zkrátka nedaří vyvolat upřímný zájem o jejich osudy - dopředu se dá bezpečně odhadnout, jak příběh dopadne, a ukončení na způsob průměrného akčňáku s evidentní absencí přívlastku 'super' před jmény hrdinů je zklamáním jako hrom. Nemluvě o tom, že největší MacGuffin příběhu zůstane v součtu v podstatě nevysvětlený a působí jenom vynuceně.... Jako úspěšná jednohubka na Netflixu si film svůj účel bezesporu naplní, neboť obliba superhrdinské tematiky je stále na vrcholu, avšak v tomto případě se zkrátka očekávalo více než jen rutinní spotřební produkt na zaplnění programu. Natočit opravdu jen našlapaný desetiminutový kraťas, udělali by tvůrci mnohem lépe. 45% (19.09.2020)

Kromě sympatických hrdinů, kde jasně obě superhvězdy válcuje repující černoška, je ten film naprosto o hovně a naprosto nepřehledný. To potvrzuje i pár CGI akcí, které občas měly nápad (ten v mrazáku byl fakt cool), jinak mě to fakt moc nezaujalo. Vizuál fajnový, ale důkaz, že film byl slabý, je i to, že jsem u něj dvakrát klimbal. Velký a těžký (pod)průměr? 45% (21.08.2020)

I tento film stojí na osvěžujícím nápadu a neokoukaných kulisách: odehrává se v chudinských částech New Orleans, které symbolizují systémové selhání a jakousi "novou divočinu" podobnou té, kterou před lety představil vynikající anti-fantasy snímek Divoká stvoření jižních krajin režiséra Benha Zeitlina. Nová droga Power lidem odemyká skrytou genetickou superschopnost - avšak pouze na pět minut. Do rukou bezmocných se tak dostává lákavý zdroj moci, který okamžitě vede k nárůstu násilí a pochybnému naplnění vlastních tužeb. Právě v Robin, kterou energicky ztvárnila talentovaná Dominique Fishbacková, se nejvýrazněji koncentruje sociální poselství filmu. Afroamerická teenagerka se pokouší vystoupit ze zakletého systému, který v New Orleans zkolaboval a nikdy už se neprobral. Project Power chce být v první řadě frenetickým thrillerem se cyberpunkovými prvky. Nechybí mu solidní vizuální řešení rámované urbanistickou nocí, neony, slumy i kluby. Atmosféra je vtahující. Nakonec ale film zrazuje podobná věc jako spoustu dalších původních snímků od Netflixu: není ničím víc než součtem dílčích kvalitních částí, které však nevytváří funkční celek. Zádrhelů je celá řada. Vedle těkavosti a nedotaženosti nápadů je to především naivita, s jakou filmu přechází od vážnosti k nadsázce. I kladně naladěného diváka tato nevyrovnanost staví do pozice někoho, kdo si film může užít a ocenit jeho nápaditost, zároveň ale musí neustále omlouvat ledabylou návaznost scén a chabou dramatickou stavbu.To samé platí o audiovizuálním balení. Na jednu stranu se jedná o solidně vyhlížející a znějící produkt, který ale zejména v oblasti triků a střihu akčních scén mnohdy působí lacině. Cyberpunkový soundtrack Josepha Trapaneseho vyznívá ploše, spíše jako podkres futuristické počítačové hry. O to výrazněji z něj pak vystupují životné hiphopové prvky. A konečně: Project Power nemá kvalitního záporáka.Vzhledem k tomu, že nabídka hlavních streamovacích platforem stojí zejména na kvantitě, zařadí se Project Power nejspíš do zástupu filmů, jejichž nevytěžený potenciál brzy zavalí vlna dalších nedopečených projektů. Pozornost publika má tak krátké trvání, že na nějakou lítost prostě není čas. (01.09.2020)

Já jsem vlastně přesně tohle čekal. Joost a Schulman už v Nerve: Hra o život ukázali, že umí točit filmy, které vypadají hezky a tím dovedou ideálně přebít fakt, že jsou celkem pitomé. Tohle je úplně stejný případ. Projekt Power je vizuálně hodně zábavná podívaná, Jamie Foxx tyhle drsňáky umí a evidentně ho baví, Gordon-Levitt se na place podle všeho taky nenudil a určitě jsem zvědavý na to, co předvede v budoucnosti Dominique Fishback. Akce je hodně, nápadů v ní taky pár najdeme a zkrátka tam dost často něco bouchá nebo někdo střílí, takže to rychle uteče. Bavil jsem se a vlastně až po závěrečných titulcích mi došlo, jak moc pitomé to je a jak nenápaditě to vykrádá X-Meny nebo dejme tomu polozapomenuté Push. Projekt Power je stejná pitomost jako nedávné Old Guard, na rozdíl nesmrtelné Charlize Theron si toho jsou ale Foxx a spol. dost dobře vědomi. Projekt Power má být především hezky vypadající podívaná s pár cool scénami, u níž člověk může vypnout hlavu a bavit se tím, jak to hezky bouchá a pěkně vypadá. Samozřejmě bych ocenil, kdyby v tom bylo něco víc, ale zase nemám problém spokojit se s béčkem, které o své béčkovosti ví, nestydí se za ni a občas dovede příjemně překvapit nějakou cool hláškou nebo nápaditou akční scénou. Za mě OK, a když z toho bude chtít Netflix vydojit sérii, vůbec mi to nevadí. (18.08.2020)

Taková alternativa pár (to už je to 11 let!?) starého PUSH pro černochy. S rapem a kecama o podřazenosti. Celkem to odsýpá, ale generický příběh rychle sejde z mysli i když prvotní nápad a svět ve kterém se odehrává jsou zajímavé. Díky hereckému obsazení a prostředí New Orleans se ovšem na POWER velice dobře kouká. Akční scény jsou docela působivé, ale nic co už jsme před tím neviděli. Přesto velmi dobrá televizní jednohubka. (14.08.2020)