Strakonický dudák

Při vzpomínce na Steklého adaptaci Tylovy hry se každému, přes veškerou vlasteneckou snahu vybaví především hrůzostrašná scéna na šibeničním vrchu. Ještě hrůznější je však aspoň pro mne výkon Josefa Mixy v hlavní roli. Nicméně film má zajímavou atmosféru, skvělý obraz a kolorit, pompézní scény s vílami a o svátcích si vydobyl své místo na obrazovce. Zcela nadčasový je Vocílka, který nakuká Švandovi, že je muzikant světového významu a skrze jeho kumšt si nacpe vlastní kapsy. Podobně jako dnes Karel Peterka (a spol), který něco podobného nakukal Evě a Vaškovi. (18.07.2008)

Naprosto perfektní výkon předvádí Pešek, Hrušínského nejlepší komediální představení v historii. Mixa – jeho lehká až střední prkennost ke Švandovi dobře sedí a dodává filmu další komediální rozměr. Ani ve scénách s Hrušínským se neztrácí. Příkladně bojuje o svou již téměř ztracenou milou. Jedná se jednoznačně o velkofilm. Monumentální kulisy, množství půvabných tanečnic, skvělé kostýmy. Nádherná budova hospody. Překvapivě velice povedená hororová složka filmu. Ve scéně u šibenice mrazí. Dokonale zvládnuté taneční scény. Nádherné ladné pohyby dívek. Budovatelství a socialismus nula, což je u filmů z té doby unikát. Symbolika: Bek: skrytá ruka. Okultismus: výklad snů. Dorotka: merkel sign. Hrušínský: „celý svět je jako koule“ Švanda: „jako o Štědrém večeru“. Hrušínský zle kleje: „m.D.!“ (13.08.2021)

Strakonický dudák mi připomíná takovou lepší veselohru z 50. let. Už to nejsou ty černobílé veselohry s Vlastou Burianem, Adinou Mandlovou atd. A rozhodně to také není ten typický totalitní film, který se točil v 50. letech. Je to takový poklidný film, odkazující život na venkově 19. století. Všude samé stromy, louky, písničky, kroje a občas nějaká ta víla v lese. Navíc je to už barevný film, což v té době muselo být velkým plusem. Jenže je to také strašná nuda. Alespoň dnes ano. V době své premiéry to musel být pěkný film oproti tomu, co se tehdy točilo. Ačkoliv úzce to také s totalitní tématikou souvisí, a to konkrétně ono dobové vlastenectví, které se shodovalo s komunistickou nesympatií vůči západu. [2696. hodnocení, 64. komentář, 61%] (22.08.2019)

Nádherná je ta naše Česká zem a nabízí množství nepřeberné inspirace. Tyl to moc dobře věděl.Švanda dudák se rozhodne jít do světa vydělat peníze, aby se mohl oženit se svou milovanou. Scéna u šibenice mě děsí ještě dnes. Možná, že všechno kazí jedině fakt, že Tylovy nádherné hry patří k povinné školní četbě. (30.12.2008)

Josef Kajetán neodmyslitelně patří k českému divadelnictví a všichni s podivnou hrdostí pějí jeho rýmy při národních sportovních úspěších. Strakonický dudák má pohádkové rysy. A co to proklamované vlastenectví? Češi jsou zde vyobrazeni jako ustrašenci, zpátečníci, zloději, důvěřivci, pokrytci, podvodníci a přitakávači. Svět kolem je náročný, snad i nepřátelský, a co by tam měl Čech dělat? Samozřejmě autor dokáže zdůraznit i to, co se mu na Češích a jejich tradičních zvycích líbí. Vidí je jako láskyplná stvoření, která milují a umně produkují hudbu. Na druhou stranu, jaký by měl český dudák ve světě úspěch, pokud by neměl kouzelnou pomoc nadpřirozených bytostí? Hlavní postavou je mladý a nadšený dudák Švanda (Josef Mixa), kterému rodný kraj už přestává stačit. Sice hořekuje na svůj sirotčí stav, ale za zadkem má tolik strážných andílků, kolik jich má zbývající národ dohromady. Úspěch se sice dostaví, s jeho věrností, vlastenectvím a pevností je to už na pováženou. Nakonec ho strach ovládne zcela úplně celého. Nádhernou postavičkou, která také dokonale vystihuje češství (vedle postavy hlavní) je Pantaleon Vocílka (skvělý Rudolf Hrušínský), jenž neváhá obětovat cokoliv a kohokoliv v zájmu své lepší a bohatší budoucnosti. Hlavní ženskou postavou je Dorotka Trnková (příjemná Marie Tomášová). Má jediný cíl, jedinou svou touhu a přes všechna příkoří je stále pevná a neoblomná. Z dalších rolí: Švandův věrný kamarád a bodrý houslista Kalafuna (sympatický Ladislav Pešek), Kalafunova rázná i milující manželka Kordula (Jana Ebertová), hajný a tvrdý Dorotčin otec (Jaroslav Průcha), matka - ochranitelka a víla Rosava (Vlasta Fabianová), rozmařilá orientální princezna Zulika (Věra Benšová), orientální panovník a Zuličin otec Aleonoros (Karel Jičínský), Zuličin žárlivý snoubenec Alamír (Vítězslav Vejražka), přísná královna všech víl Lesana (Jiřina Petrovická), spokojený vesničan Koděra (Jaroslav Vojta), či bujarý voják Šavlička (Josef Bek). Pohádka pohádkově končí. Víra v čistou a trvalou lásku je romantický idealismus, ke kterému se někteří i pokoušejí dobrat. Kouzelné mimozemské bytosti vládnou a vytvářejí lidské osudy. A to vlastenectví? Jsou tu trefně vykresleny národní povahové charaktery. Jak ty dobré, tak především ty špatné. Tato adaptace divadelní hry patří k těm lepším. A i ten humor se v něm nalézá. Ony i ty víly a polednice mohou rodit lidské děti. Ambiciózní a chybující. (02.07.2016)