Reklama

Reklama

Slasti Otce vlasti

  • angličtina Pleasures of the Father of His Country
Československo, 1969, 101 min

Réžia:

Karel Steklý

Hrajú:

Jaromír Hanzlík, Miloš Kopecký, Daniela Kolářová, Karel Beníško, Bohumil Bezouška, Vilém Besser, Jaroslav Cmíral, Josef Elsner, Karel Gott, Jana Kasanová (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Děj historické veselohry Slasti Otce vlasti se odehrává v polovině 14.století. Zachycuje období dospívání, prvních bitev, prvních lásek a prvního manželství pozdějšího českého krále a císaře římského Karla IV., byť převážně ve zkarikované podobě. Setkáme se v ní s řadou historických postav od krále Jan Lucemburského přes francouzskou princeznu Blanku z Valois až po Karlova věrného služebníka a přítele pana Buška z Velhartic. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (127)

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Dobrý film z nepočetné řady historického vyprávění, které slyší na to, že i jména z učebnic byli svého času mladí lidé. V druhém plánu je to přírozená protovariace na Léto s kovbojem aneb Hanzlík/Kolářová v ideální souhře a neskutečně roztomilí. Výpovědní hodnota kritického zastavení nad reáliemi 14. století by asi byla sporná, ale buďme rádi za ty dary. Příště ještě znovu udělal Miloš u Steklého příjemného Voka, ale pak už se nám Steklý pomalu, ale definitivně zbláznil. ()

AloeB 

všetky recenzie používateľa

Jaromír Hanzlík je zde víc Karlem IV. než Kryštof Hádek a na rozdíl od jeho Hlasu pro římského krále si tento film na nic nehraje. Je smutné, že tehdejší filmová tvorba zvládla natočit dobrodružný a vtipný příběh o Karlu IV. lépe než tvorba současná snažící se natočit kvalitní a smysluplné drama. Od filmu jsem nic velkého nečekal a těšil se na pěknou frašku... a vlastně jsem ji i dostal, ale v tom nejlepším slova smyslu. Po stránce charakterů vede film na plné čáře a po stránce rozličných gagů se překonává. Ve výpravě často vítězí i nad mnohou současnou českou tvorbou, takže ani nevadí, že českoslovenští režiséři točili scény z Itálie na nějakých Moravských vinohradech. Protože to jen podporuje dokonale provedený minimalismus a výborně využitou jednoduchost, díky kterým je film v konečném důsledku daleko větší. ()

Reklama

Rodin 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film mám hrozně rád. Všechno krásně odsejpá, humor je vždy tam, kde má být, není ho ani málo, ani moc, ve zkratce pojednané italské tažení Karla IV. je kouzelné a každému, kdo historii nesleduje, v kostce podává, jak to tehdá ještě Václav na Apeninském poloostrově prováděl... Škoda jen toho trochu roztříštěného závěru. ()

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Historická témata vždycky vítám, tady se ale setkáváme spíš s takovou komediální freskou. Příběh je sice místy dotčený historickými souvislostmi, ale snaží se především tvářit jako veselá taškařice, což je myslím dost na škodu. Miloš Kopecký je sám o sobě dost dobrý komik, že ze sebe kvůli legraci nemusí dělat úplného blba, jako v tomto filmu. Úvod se vysloveně nepovedl, nicméně je tu i řada vydařených scén. Je mi jen líto, že se tématu nepřistoupilo trošinku zodpovědněji, mohl to být pěkný film o mládí Otce vlasti. Takto je to jen průměrná blbinka. 65% ()

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Tolik anachronismu pohromadě se dá vidět snad jenom v pohádkách. Popravdě řečeno, připadá mi téměř jako hřích točit s touto výpravou komedii, která používá minulost jenom jako zástěrku k (ne vždy povedenému) humoru. Připadá mi to stejně nepatřičné, jako rockový koncert v Rudolfinu nebo diskotéka v kostele. Samozřejmě, že není nutné se při "vytváření srandy" striktně držet historických fakt. Problém je však to, že podobné historické veselohry opravdu výrazně formují představy diváků o významných postavách naší minulosti. Jsme ovlivněni Werichovým podáním Rudolfa II z filmů "Císařův pekař" a "Pekařův císař" úplně stejně, jako Janem Žižkou z "Husitské trilogie". Nelze říci, že tamto je závazný a toto nezávazný obraz minulosti. Formuje nás obojí... Mimochodem, ten Werichův Rudolf II sice naprosto neodpovídá "tělesnými proporcemi" neboť skutečný Rudolf byl hubený, drobný muž, ale velmi přesně odpovídá povahově, takže je to celé ještě o chlup složitější... ;o) Jistě bych odpustil filmu nějakou tu faktickou nepřesnost, ale když se ve středověkých kulisách odehrává příběh v němž postavy jednají a mluví zcela nestředověce, pak je zřejmě někde něco špatně. A to i v rámci komediálního žánru... Nač ty pracně budované kulisy, když je pak herci na kousky rozbijí jediným slovem? Celá iluze středověku se zcela hroutí při větách typu: "Doma jsou stejně rádi, že se tě zbavili. Nevezmu si nikoho, kdo má takovej nos. Jakej nos? Jako strýc Fridrich. No dovol, ty mě chceš přirovnávat k tomu korutanskýmu vopilci? Víš jakej má nos? Příšernej! No! Jako ty. Já lituji, ale budeš mít děti jenom s takovým nosem.. " Abych však jenom nehaněl... Film má dosti povedenou kameru, což vynikne zvláště při sledování v původní, širokoúhlé verzi. Z hereckých osobností je rozhodně třeba připomenout excelentního Miloše Kopeckého. Také některé fóry jsou vskutku povedené. Problematická je však režie. Steklý nebyl nikterak oslnivý režisér a na filmu je to na mnoha místech opravdu hodně znát... Za to, že film neskončil v šedém průměru vděčí (podobně jako steklého Švejk) kvalitní literární předloze, respektive dobře napsanému scénáři. Jo, a pokud jde o ty stesky, že už se dneska netočí podobné filmy... Samozřejmě, že to celé je o penězích. Víte jak je takový historický film drahý? Vždyť i Slasti byly přes zdánlivě opulentní výpravu velmi omezeny rozpočtem. Je to jasně vidět v bojových scénách. Ani chytrý tah s vojáky původně koupajícími se a tudíž bez zbroje nezapřel, že v době natáčení filmu nebylo v Barrandovském fundusu víc než nějakých deset kusů brnění a to je na podobný film setsakra málo... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: Oskar ()

Galéria (34)

Zaujímavosti (8)

  • Jan Procházka slíbil Jaromíru Hanzlíkovi roli v připravovaném filmu, ale jak šel čas a nic se nedělo, Jaromír tomu přestal věřit, avšak po roce přišel scenárista s hotovým scénářem a hlavní rolí Karla IV. (sator)
  • Filmovanie prebiehalo na hrade Křivoklát, Lipenskej priehrade a na Třeboňsku. (dyfur)
  • Filmovalo se i na zámku Žleby. (M.B)

Reklama

Reklama