キュア
Réžia:
Kijoši KurosawaScenár:
Kijoši KurosawaKamera:
Tokušó KikumuraHudba:
Gary AšijaHrajú:
Kódži Jakušo, Masato Hagiwara, Jukidžiró Hotaru, Ren Ósugi, Taró Suwa, Makoto Togaši, Tecuši Tanaka, Joriko Dóguči, Akira Ótaka, Masahiro TodaObsahy(1)
Detektiv Kenichi Takabe vyšetřuje brutální vraždu prostitutky. Pachatel si není schopen vzpomenout, že vraždu spáchal. Za poslední měsíc je to už třetí vražda se stejnými znaky. Do obětí je vyřezán znak X a pachatelé si na nic nevzpomínají. Ve stejné době se na pláži objevuje muž, který trpí ztrátou paměti. Naštěstí narazí na učitele, který ho pozve k sobě domů. Další den jede detektiv vyšetřovat vraždu do učitelova domu. Zločin vykazuje stejné znaky jako předchozí případy. (-Rastaman-)
(viac)Recenzie (50)
Nejvíc tu působí stísňující prostředí. Neútulné nemocnice, zanedbané doby, oprýskané zdi. K tomu minimum hudby a podivný vývoj, kdy se nedá věřit ničemu, co postavy vidí a slyší. Postava policajta a jeho kamaráda psychologa tu funguje výborně, jak ta profesní, tak ta soukromá část. A na konci do sebe všechno brutálně zapadne. Dobrý, fakt dobrý. ()
Blazeovaná rybička Dory na cestě do vaší hlavy.. Tísnivé ruchy, znepokojivé zvuky a interiéry tak strohé, že vazební cela vypadá skoro stejně jako detektivova kuchyň. Kurosawa drží diváka od té chladné elipsy násilí a zmaru na distanc a když to chvílemi zkouší přes surrealismus, skoro jej ztratí. To Kódži Jakušo, postupně vtahovaný do víru událostí a na prázdno jedoucích praček, činí pravý opak. Asi nešla ta číšnice na konci krájet sushi, co..? ()
HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.25 - JAPONSKO - Někam do hodiny se mi to ještě líbilo, protože to někam gradovalo, neustále se něco dělo a ještě tam byla naděje na závěr se silným a chytrým vysvětlením. Místo toho ale Kurosawa přišel s nejobyčejnější možnou pointou, ale podanou co nejsložitěji, takže mu na to někteří skočili a vnímají v tom víc, než ve skutečnosti je. Přitom ta závěrečná "myšlenka" je vlastně krátkozraká a asi ani žádná není. Je to škoda, protože Kurosawovova snaha o pomalou atmosféru je zabitá tím (a trpělo tím i Kairo), že ji ten film nemá z čeho budovat a jen servíruje samoúčelné dlouhé tiché záběry na prázdná a hnusná místa, která mají tvořit depku, ale jelikož jim chybí vnitřní hloubka, která by tu depku budovala, tak jsou hlavně nudné a zdlouhavé. Co výrazně chybí formě mohl dohnat scénář, který má tak skvělý hororový námět, že by z něj mohlo být opravdu něco, ale ne v takové podobě, do jaké se to pak dostane. Je to podobně Nenávisti, ale na rozdíl od ní je tohle na mnohem vyšším levelu, protože to celé dá smysl. A mohlo to být ještě lepší, kdyby to bylo dobře pojaté. Kurosawa sice věděl, co chce, dokonce i věděl, jak to chce podat, ale to nutně neznamená, že na to šel dobře. Jo, a nechápu, proč se to tak často zaměřuje na to, že vyšetřovatelova manželka je stejně divná jako ten tajemný chlápek. Celou dobu jsem čekal, že se ti dva střetnou, bude souboj myslí jak v Death Notu (i když ne doslova) nebo schopností jako ve Světlu (ale ne tak "lacině"), ale ono prd. Nakonec ta její psychická nemoc byla naprosto k ničemu a zbytečný detail ve scénáři. 3* ()
,,PODŘEŽE NĚKDO NĚKOHO TAKOVÝM ZPŮSOBEM, PROTOŽE HO K TOMU DONUTIL ĎÁBEL?“...... /// Tíživá atmosféra a pomalý tempo… Dlouho jsem se držel, a měl jsem co dělat, abych víčka udržel. Před zavřením, samozřejmě. Ďábel, misionář (či co je to za hajzla), vyslán rozšiřovat vědění mezi prostý lid si to sere po Japonsku a dlouho (dlouho, d l o u h o) je to takový voťukávání… Pak jsou kostky vrženy, tempo se nemění a ty zkurvený víčka nechápou, že se to prostě tak táhnout má! Kladem nechť je opravdu zvláštní (až ďábelská atmosféra) a zajímavej námět. Mínusem … tak schválně… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Franz Anton Mesmer? Neznám... 2.) Na filmech mě zajímaj jiný věci, než tempo. 3.) Lidi kolem mě, začínaj všude dělat ,,X“. 4.) Thx za titule ,,Hladass“ /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Séria záhadných vrážd. Séria páchateľov. Jeden spoločný znak. Písmeno X vyrezané do hruďohrdla obetí. Čo alebo kto spája páchateľov? Na scénu vstupuje záhadný mladík. Nič si nepamätá. Všetko zabúda. Náhle kadečo vie. Jeho čudné správanie vyšetrujú policajti i psychiatri. Na scénu vstupuje záhadná minulosť mladíka - štúdium medicíny. Niečo sa akoby odmotáva, niečo naopak zamotáva. Čím ďalej do histórie sa v pozícii diváka dostanete, tým viacej blúdite v zákrutách mladíkovej duše. Čo všetko vedel? Aké motívy ho viedli k jeho správaniu? Potom tu máme vyšetrovateľa a jeho psychicky chorú ženu. Mladíkovi sa v slabej chvíli posťažuje, ako ťažké je hrať pokerovú, neúprimnú tvár v práci, že nič z jeho rodinného psychického pekla s manželkou sa ho akoby netýka. Mladík počúva. Jeho posolstvo nekončí. Čašníčka v závere berie do rúk ostrý nôž. Akoby chcela rezať X. No nevieme. Opona padá. Titulky. Tajomné posolstvo aj príbeh o zákrutách duše, niekedy ovplyvňovanej silnou mysľou niekoho iného. Zámerne nedovysvetlené, ponechané na douvažovanie a domyslenie divákom. ()
Galéria (24)
Reklama