Rocky IV

První Rocky byl v roce 1976 zjevením, které ze Sylvestera Stalloneho, který si krom hlavní role napsal i scénář udělalo nečekanou hvězdu od které se očekávalo, že se z něj stane herec vážných rolí ve filmech vážených režisérů. To, že se ze Sylvestera Stalloneho později stala hvězda akčních filmů a ta vážná herecká tvář se z něho nestala je dávno známá věc, daleko zajímavější je ale uvědomit jak moc velkým raketovým vývojem si prošla celá série Rockyho. Jednička byla v roce 1976 nezávislým snímkem, který se stal finančně velice úspěšným a navíc film Johna G. Avildsena dostal i Oscara za nejlepší film. Díky zájmu producentů následně Sylvester Stallone napsal i scénář k Rockymu II, který se musel obejít bez Avilsdsena a Rocky II se tak stal režijním debutem právě Stalloneho. Rocky II ale má v zásadě stejné DNA jako jednička a šlo pořád o vážný film. To až Rocky III byl částečným KO série, který má pořád své kvality, celý tento díl Rockyho ale působil trochu karikaturně ať už díky úvodu s Hulkem Hoganem nebo Mr. T v roli hlavního záporáka Clubber Langa. A přesto tuhle sérii ten nejlepší (nebo minimálně nejzábavnější) kousek čekal až v roce 1985 ve formě Rockyho IV, který je nejenom jedním z nejlepších vánočních filmů všech dob, ale je též nejlepším filmem o studené válce všech dob! Rocky IV možná není filmařsky nejvyspělejší díl série, přesto je ale snímkem, který sérii po Rockym III dokázal vrátit náboj do života a dokázal, že Rocky ještě nepatří do starého železa. Sylvester Stallone se už potřetí vrátil jako režisér a dokázal, že jako režisér nemá natočit působivé sekvence, což dokazuje i legendární závěrečný souboj s Ivanem Dragem. Je ale nutné si uvědomit, že je Rocky IV především ukázkovým snímkem doby ve které vznikl a to znamená jediné: Rocky IV je zcela očividně dílem 80. let! Rocky IV částečně definitivně ztratil tu vážnou tvář, kterou se mohl chlubit původní Rocky. Přibilo vtipnějších pasáží, tak trochu přehnaných momentů a především zde nesmí chybět robot a jasná politická ideologie ohledně tehdy probíhané studené války mezi USA a Ruskem. Hlavní konflikt mezi Rockym a Ivanem Dragem se tak skutečně odehrává na pozadí americké války a výsledek zápasu tak může potencionálně dokázat, která světová velmoc je na tom lépe. Na to samotný Rocky kašle a jde mu o jediné- Pomstu! Rocky IV nadále perfektně pracuje s postupným vývojem vztahu mezi jeho protagonistou a Apollo Creedem, který se z nepřítele stal přítelem. Hlavní zápletka se točí ohledně toho, že se Apollo Creed postaví Ivanu Dragovi a ukáže se, že tohohle Rusa hodně podcenil. Zatím co Apollo na jejich zápas nastoupí teatrálně za doprovodu Jamese Browna, Ivan Drago jen mlčí a kouká velmi odhodlaným způsobem, přičemž se nakonec ukáže, že Ivan svojí mlčenlivost skutečně dohání ránou háku. Ivan Drago je zde doslova vykreslen jako vraždící stroj na bázi robota, který si zabití Apolla nevezme moc k srdci, což Rockyho vyprovokuje k výzvě na zápas a definitivní ukázce toho, že USA je schopná Rusku nakopat prdel. Jak už ale bylo zmíněno tak o studenou válku zde prostě a jednoduše nejde. I v tomhle ohledu je Rocky IV tak trochu k pousmání, konfrontace Rusáka, který je trénován tou nejlepší dostupnou technologií a Američana, který je nucen trénovat po staru na Sibiři je ale o to více dech beroucí. Skvělá tréninková montáž za doprovodu klasické Gonna Fly Now, která je naprosto výborně sestříhaná je předehrou k naprosto parádnímu akčnímu momentu, kdy si Rocky jako nenáviděný Američan postupně získá srdce ruských diváků a nakonec dostane možnost během zápasu, který se odehrává na Štědrý den říct všem lidem, že by se měli mít všichni rádi, bez ohledu na to z jaké země jsou. Samo sebou jsou zde přehnané pasáže a těžko uvěřit, že by proslovu amerického zápasníka začali ve skutečném světě tleskat vrchní představitelé Sovětského svazu. Právě v tomhle ale tkví kouzlo Rockyho IV- Je tak zábavně přehnaný, že funguje. Rocky IV si došel celkem pro 9 nominací na Zlatou malinu a z toho jich 5 získal. Vůbec bych přitom neřekl, že je Sylvester Stallone špatný režisér nebo špatný herec, dokazuje to i fakt, že Stallone dokáže uhrát veškeré emoce v jediném videoklipu, který sestříhává zároveň všechny důležité pasáže všech dosavadních 4 filmů (korunu tomuhle sestřihu tak trochu nasadil český dabing, který se pokusil text písně přeložit se suchým hlasem Pavla Rímského). Osobně žiju v domnění, že někteří prostě nedokázali vstřebat to, že si série Rocky prošla raketovým vývojem a z nezávislého artového filmu se skutečně stala spíše akční zábava, což ale nutně nemusí být špatná věc. Zvlášť když to celé dopadlo ve finále lépe než právě Rocky III. Brigitte Nielsen je možná opravdu špatná herečka, ten robot je prostě přes čáru a celý film se chvílemi ubírá až příliš uvolněným směrem, přesto je to ale neskutečně zábavný snímek, který je skutečně nejlepším filmem z celé série. Ne vyloženě po filmařské stránce ani po stránce efektivního zpracování soubojů, ze všech filmů série je ale skutečně nejzábavnější, nejsteroidnější a nejživelnější. Tenhle film bravurně kombinuje odlehčené momenty a zároveň servíruje působivé vážné momenty jako je ten, kdy Rocky odhodlaný na vrcholu hory začne řvát ´´Drago!´´. To je definitivní konec předehry k nejosudovějšímu souboji celé série, který Dolpha Lundgrena udělal jedním z nejikoničtějších záporáků své doby. Osobně se už bez Rockyho IV na Vánoce nějaký ten pátek neobejdu a ten se tak velmi pravděpodobně stane součástí mého vánočního programu i v následujících letech. Je to skutečně nejen jeden z nejlepších vánočních filmů (je to vánoční film!), nejlepší film o sovětské válce (bez pardonu!) a přece jen i můj nejoblíbenější díl série. Rocky následně dostal menší pád na držku a Rocky V málem sérii utnul nejhorším možným způsobem, i proto bylo ale dobré Rockyho V ignorovat a na nějakou dobu brát jako tečku právě Rockyho IV. A to už je mnohem lepší varianta. A v poslední době jsem se navíc utvrdil i v tom, že skutečně efektivně funguje Double feature- Rocky IV+ Creed II. Rocky IV je možná ukázkovým filmem své doby, zároveň ale dodnes neztratil své kouzlo a dodnes je neskutečně zábavnou perličkou, která Rockyho představila ve vrcholné síle, kterou následně už nikdy nepřekonal. A i proto je tak snadné Rockyho IV milovat....... (08.07.2016) (menej) (viac)

POMSTA. Tohle je moto čtyřky, pomsta za nepovedený třetí díl a nebo jen hříčka scénáře? Ať tak či onak, čtvrtý Rocky přetaktoval motor sportovního dramatu na klasický akční film se sportovní tematikou. Jestliže se v předešlém díle pral pokus vyrovnat se jedničce s komerčnější zábavou, tak tady se o něco podobného už ani nepokoušeli a vsadili všechno na přímočarou komerční řežbu. A světe div se, funguje to! Musíte se vykašlat na přehnaného ducha amerikanismu, který je cítit z každé situace, s každého kouska scénáře. Studená válka, která mezi dvěmi velmocemi vřela v reálu na sebe vzala symboliku dvou zcela rozdílných postav boxerů. Možná aby dali amíci najevo že mají navrch, že jsou země otevřených možností, ale na tohle jak řikám kašlete. Nebo se to alespoň pokuste brát z legrace. Sylvester Stallone tentokrát znovu nad scénářem zapracoval. Tu zbrklou a nedotaženou režii protáhl do neuvěřitelně svižného rozměru a hlavně naservíroval snad nejdrsnější, nejtvrdší a nejintenzivnější trénink ze všech dílů téhle série. Postavil svou postavu proti anabolické bestii, steroidy polikající mašině, dal do kontrastu sovětskou supertechnologii se svým dřevorubeckým a notně přiznat originálnějším stylem. Dolph Lundgren ztvárnil dle mě nejdrsnějšího a největšího protivníka, který kdy proti Rockymu stál. Zaměnit souboj pleťově odlišných boxerů za mezinárodnostní je rozhodně jedním z obrovských oživení. Stejně jako si ve trojce odbyl své závěrečné defilé Burgess Meredith, tak ve čtyřce jej následoval i Carl Weathers. Sice je to děsně jednoduchá zamotat příběh tak jako tady, leč je to velmi účinné. Právě na místo zmíněného trenéra Micka se pasoval Tony Burton, který konečně dostal více prostoru. Z toho podivína co v jedničce rozdával neurotické výlevy na všechny strany Burta Younga se tady stal takovej roztomilej strejda na cesty a hlavně Talia Shire už neinkasovala umělé a rádoby dojemné výlevy a vrátila se na post Rockyho skutečné opory. Příběh má daleko větší tempo hlavně díky svižnému střihu a pohotové kameře, na které Bill Butler od posledně řádně zapracoval. Trénink a hlavně souboj soubojů by byl poloviční nebýt opětovně dokonalé muziky, skvělého a neopakovatelného hudebního doprovodu. Tentokráte si ji vzal pod patronaci Vince DiCola a krom klasického theme přidal svižnější a modernější sound, doplněný písňovým doprovodem kapely Survivor (Eye of the Tiger & Burning Heart). Jen tu rapovanou dabingovou vložku s povadlými křidélky si mohli nechat (ovšem, kupodivu i tohle ke kultovní záležitosti patří). Ten mega souboj je metou, kterou se snaží docílit stovky pronásledovatelů, ovšem takový zápal emocí, takový kontrast sil (vždyť Sly od prvního dílu vypadá poloviční a proti Dragovi je jak ředkev ku melounu) a neuvěřitelná spontánnost, to se těžko povede napodobit. Jestli jsem jedničku pasoval na jedno z nejlepších sportovních dramat, pak tenhle díl patří ke špičce akčního filmu a nejen let 80tých. Proč nemůžu jinak než za 5 hvězdiček? Proto! Popravdě, viděl jsem to snad 30krát, možná i víckrát a nepřestalo mě to bavit ani o chloupek. Rocky is back!!! (jenže ne na dlouho chlapče) (26.01.2005) (menej) (viac)