Rocky II

Ukázkově zbytečné pokračování, připravené pouze na přání producentů, jelikož se Rocky stal mezitím idolem tisíce průměrných Američanů, kteří viděli hlavní postavu jako svůj pomník. Stallone se nám tentokrát ujal režie a světe div se - docela to neskřípe. Scénář sám však už bohužel nemá možnost přinést něco skutečně zásadního a tak přináší pouze omleté, leč působivě zrežírované, známé klišé. (26.07.2005)

„Myslíš, že máš poškozenej mozek?“ – „Dyť žádnej nemám.“ Dle zdejších reakcí jsem čekal výrazně slabší odvar jedničky. A ano, dvojka sice předchůdce nepřekonává, ale je jen o něco málo horší, rozhodně to není nic fatálního. Už tu není tak dobře fungující romantika, ale to bych připisoval hlavně tomu, že tentokrát je ve středu zájmu spíš sociální podtext. Teď totiž Rocky nebojuje o přízeň své milé, nýbrž o holé živobytí. A pohled je to dost smutný. Nečekal bych, že ho někdy budu tak moc litovat (vždyť mu s výjimkou Mickeyho vlastně nikdo nedal pořádnou druhou šanci). Čímž se dostávám k postavám. Všechny vedlejší role jsou o něco slabší než v jedničce s jedinou výjimkou a tou je právě stařičký trenér-motivátor, který byl fakt skvělý. Zápas jako takový mi přišel ve dvojce zdařilejší, ovšem jednička zas nabídla lepší závěr. A i dojímavé scény fungují, jak mají (např. Rocky u lůžka). Za celý film se mi tak výrazně nezdála vlastně jen hrdinova reakce na syna. Proto dávám slušné 4*, pořád spokojenost. „Čteš pěkně.“ – „Díky. Ty zas pěkně Ižeš.“ – „Díky.“ (13.07.2016)

Menej psychológie, viacej povrchných emócií. Sylvester Stallone stavia na pevných základoch, ktoré položil v jednotke, a prechádza do šablóny čistokrvnej žánrovky. Silnejšie tlačenie na pílu v emóciách Rockyho milostného vzťahu, silnejšie tlačenie na pílu v rivalskom vzťahu k protivníkovi v ringu. Boxerské finále efektnejšie nakrútené i emocionálnejšie než v jedničke (ktorá si ale na ňom toľko nezakladala). Solídny sequel so zachovaným dotykom autora. Ale tak silnú stopu ako originál nezanechá. (20.11.2009)

Když děláte dvakrát stejnou věc, nemusí se vám povést stejná věc. V jedničce fungovalo všechno, od základních lidských emocí až po motivační boxerskou formuli s odzbrojujícím zakončením, ve dvojce už baštíme víceméně pouze nostalgii, hlavní postavy, které se snaží být ještě sympatičtější, a závěrečný fight, kterému Sly dodal opravdu kvalitní náboj. Pořád se jedná o žánrovou klasiku, ale nebýt jedničky, těžko by italský hřebec posbíral tolik věrných fanoušků, ať už z řad obyčejných diváků či filmové kritiky... (19.02.2016)

Nemám s druhým Rockym absolutně žádný problém. Obstojný sequel, který nedělá naprosto výborné jedničce bůhvíjakou ostudu. A vlastně se mi i líbilo, že se ještě více ponořil do psychiky Rockyho, který s boxem seknul. To byl mnohem zajímavější pohled, než vidět třicet zápasů za film. Ale už je to trochu vaření z vody, to žádná, ale Sylvester se s tím opravdu dobře vypořádal. (28.03.2016)