Všetko, všade, naraz

„VŽDY JE NĚCO, CO MŮŽETE MILOVAT. DOKONCE I VE STUPIDNÍM VESMÍRU, KDE MÁME MÍSTO RUKOU PÁRKY, VŠE ZVLÁDNEME NOHAMA…“   Nejdřív to nedává žádnej smysl, ale je v tom kung-fu. Zajímavá fantasmagorie, ze který se ovšem… později …  vyklube zajímavě propracovaný rodinný drama. A přitom ty šílenosti převažujou a často vyústěj v neuvěřitelnou a absurdní píčovinu. Ovšem nemůžu říct, že mě to nebaví. Prostě chvíli píčovina, chvíli vážný, chvíli pičovina, chvíli… rovná se rodinný drama, jaký svět neviděl! P.S.: a rozumím i tomu odpadu!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju pro svý nejhorší já. 2.) Do jinýho světa mě dostane jedině anální kolík.  ///  Thx za titule „Parzival“.                  PŘÍBĚH  ****  HUMOR  **  AKCE  **  NAPĚTÍ  * (18.06.2022)

I v angličtině s přízvukem, mísící se s replikami v čínštině, v japonském kině pouze s japonskými titulky, to byla jízda! :) Přiznám se, že obzvlášť ty části v čínštině, kdy jsem byla odkázaná jen na ty japonské titulky (v japonštině jsem sice zběhlá, ale v jejím čtení jsem přece jenom pomalejší a některé znaky neznám) byly docela oříšek a pár významů mi kvůli tomu uniklo. Přesto mi v globálu nic nechybělo a byla to nevídaná podívaná, která maximálně poutala mou pozornost, takže dvě a čtvrt hodiny stopáže utekly jako nic. Film má zajímavé paralely s někdejším prvním Matrixem – a tím nemyslím pouze konkrétní podobné prvky (kombinace různých realit/vesmírů, okamžité osvojování si nových schopností…), ale především obecný přístup k tvorbě filmu, který z toho byl cítit. Stejně jako Matrix se totiž nebojí přijít s něčím zcela novým, nestandardním a porušovat jakési zažité zákonitosti filmové tvorby. Například scéna s kameny, která celou dobu probíhá v tichu, čímž umocňuje atmosféru této vzdálené reality, je v tomto ohledu geniální. Přes přirovnání k Matrixu jde však o zcela svébytný, „nový“ film. Na první pohled by měl člověk tendenci vnímat pouze jeho šílenou a zdánlivě chaotickou formu, která nemusí vyhovovat každému (což bude bohužel ten důvod, proč má film rozporuplná hodnocení), ale Všechno, všude, najednou toho ukrývá více a forma není jen samoúčelnou fasádou. Všechny ty bláznivé, nápadité, místy velmi vtipné události a vizuální prvky filmu mají svůj význam a zpětně vidím, jak je film ve skutečnosti promyšlený. Podoba filmu jde totiž ruku v ruce s ústřední myšlenkou, která je vlastně oproti komplikované formě velmi jednoduchá. A v jednoduchosti sdělení je ta krása – v jádru jde o film o důležitosti lásky a laskavosti vůči ostatním. Někdo by mohl říct, že je to skoro až triviální, ale já jsem vždycky všemi deseti pro šíření takové myšlenky. Obzvlášť právě ve zcela nové a neotřelé formě, která podpoří nový úhel vnímání. A tato naprosto bláznivá smršť různorodosti a téměř „nahodilých“ nápadů je přesně to, co nejlépe podporuje onu myšlenku pochopení a přijetí druhých, ať už jsou jakkoli zvláštní či „jiní“. Už teď se těším, až film uvidím znovu, tentokrát s českými titulky, a zároveň jsem vděčná, že japonská kina film se značným zpožděním promítala, protože vidět to na velkém plátně je přece jen jiný zážitek. Taky jsem samozřejmě ráda, že přes rozporuplné recenze měla americká Akademie filmového umění a věd naopak zcela jasno v tom, že tento filmový počin si své oscarové nominace zaslouží naplnit. (Viděno 19.3.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama, Japonsko.) ~(4,6★)~ (29.03.2023)

To se vám takhle jednou přivalí kámen, Ratatouille a dlouhoprstá na berňák a... A vznikne něco mezi Proměnou, Rickem a Mortym a Velkými nesnázemi v Malé Číně. Dle vší logiky by mělo jít o nesourodý mišmaš nedotažených nápadů, aluzí na kdeco, originality za každou cenu, stupidity, brakovosti a ujetostí². To vše dozorované někým, komu náhodou spadl do klína solidní rozpočet a echt působivý ansámbl, ale žádný producent, co by držel otěže a usměrňoval. A ono to tak i je. Jakkoli je to však nepravděpodobné (či jsme zrovna ta jedna šťastná realita "kde to navzdory všemu klaplo"), tak se, světy divte se, jedná o soudržný a pevně uchopený celek, kterému nesluší pouze lehce přepálená stopáž. Díky jisté režii, a již zmíněnému perfektnímu obsazení, to ruku v ruce zvládá předhazovat jeden bizarní výjev za druhým, stejně jako ždímat emoce v po celou dobu skvěle fungující rovině "členové rodiny si hledají cestu k sobě sama i sobě navzájem". (23.07.2022)

Buď prostě kámen. Nebo raději ne? Tenhle bagel mě celkem vcucnul. Mýval si mě omotal kolem prstů. Párky bych z toho všeho ale vynechal. Emotivní exkurze do mnohovesmíru postavy, která v jednom universu selhala snad úplně ve všem, aby v těch ostatních mohla využít svůj plný potenciál. Působivý chaos. (26.07.2022)

"Jednou jsem se nudila a všechno jsem dala do koblihy." Tak to by mohlo dávat smysl. Já jsem se na to ale díval v dimenzi, kde to smysl vůbec nedávalo, nudilo mě to asi šest hodin a bylo mi zcela jedno, jestli to nějak dopadne. Nechci tady spoilerovat, ale je to dobrý - nějak to dopadlo. To už jsem se přesunul do jiný dimenze, ale i v ní jsem dospěl k závěru, že originalita není všechno. A to bych fakt čekal, že mě bude dost bavit film, kterej je plnej akce, předmětů v řitním otvoru, mývala a zběsilýho alfa Gong Gonga na invalidním vozíku. Nebavil. Možná to bude tím, že si před projekcí "nepudruju" nos nějakou tou lajnou. Takže v souladu s mým pověstným filmovým nevkusem mohu konstatovat, že nejzprofanovanější filmová cena je ve správnejch (párkovejch) rukách. (10.04.2023)