Reklama

Reklama

Kolskaja sverchglubokaja

  • Rusko Кольская сверхглубокая (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (99)

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Na rovinu je třeba říci, že nic originálního se nekoná a že Rusové na americké sci-fi pořád nemají. Jenže mix Věci a Vetřelce já rád, a proto jsem byl nakonec spokojen. A navíc se ke slovu dostaly i poctivé mechanické efekty a ty já pořád můžu. Ač je film možná až zbytečně dlouhý, mně utekl poměrně rychle, jelikož má takovou tajemnou klaustrofobickou atmosféru a o napětí rozhodně není nouze. Tvůrci také vsadili na houbu, která v posledních letech inspirovala nejedno sci-fi. Ophiocordyceps unilateralis napadá mravence a ovládne je, podobně se chová i zdejší houba. Jen jsem nikde nenašel, že by ovládnutý mravenec zanesl houbu do mraveniště, právě naopak, jde pryč. Ale zůstane podél mravenčí stezky, aby si spory mohly najít další oběť. Objev smrtícího organismu, šílený vědec, co možná jedná racionálně, odvážná ruská Ripleyová a hajzl, co dopadne stejně jako ten ve Vetřelcích. Ale jo, za mě dobrý. Jen některé scény byly až moc dlouhé, takové sovětské....jako celek ovšem napínavé. ()

majo0007 

všetky recenzie používateľa

Ruský mix Doomu a The Thing. Neplechu tentokrát robí mutagén ukrytý vo vrte hlboko pod povrchom zeme. Rusom slúži ku cti, že sa neuchýlili k lacným CGI, ale použili poctivú animatroniku. No a Milena Radulović je vedkyňa s takými prednosťami (ehm... asi tak ako Denise Richards v bondovke The World Is Not Enough), že by ju chcel mať každý team na svete. Nie je to síce terno (hlavne v prvej polovici), avšak rozhodne lepšie, než nedávny Sputnik! Film je "podľa skutočných udalostí" - Kolský superhluboký vrt má 12.261m a vŕtači sa vraj prevŕtali do "pekla". Ruskí inžinieri mali údajne spustiť do vrtu mikrofón, ktorý zachytil podivné náreky. Tento audio záznam koluje na internete ako autentický. No neverte tomu! ()

Reklama

bizz_mjc 

všetky recenzie používateľa

Tady měl zas někdo očekávání. Superdeep je fajn, ale po celou dobu mě, ne jako podobný Underwater, nedokázal pořádně upoutat k obrazovce a nechat si ohryzávat nehty. Horor připomenuvší gamesy Dead Space či Last of Us a další "ejtýs" laboratorní či staniční horory ale hezky doplňuje portfolio silného strašifilmového roku. ()

kenkaku 

všetky recenzie používateľa

Jo, jo... Rusové. Ty osmdesátky jim prostě sednou. Vše na co se podíváte vypadá perfektně. Dokonce i fabulace proč byl uzavřen Kolský vrt je zajímavá. Co je znatelně horší, je soudnost na balanc tlachacích pasáží a samotné délky. 1/4 by šla prostříhat a jen by to prospělo. Prostě scénář se vleče. Ještě že v “US&A” neokoukali zběsilí střih a jiné laciné berličky. Díky tomu se na to kouká dobře (a to nemyslím jen kozolepou pipku z Jugoslávie). ()

JASON_X 

všetky recenzie používateľa

Ani moje patologická náklonnost k ruským filmům mi nedovolí hodnotit výš. Proč? Protože nemám rád, když režie ke zvýšení napětí používá pomůcky jako tmu, mlhu/kouř, blikání apod. A to se děje v druhé půli stále častěji. Kdyby se jelo ve stejném strohém a věcném vizuálním stylu jako ze začátku, tak neremcám a čtvrtím. Taky mi v tom příliš nevonělo několik nelogických nepravděpodobností, jako třeba když se Anna s gerojským majorem vrhnou po hlavě a bez jakékoliv ochrany do laborky skrz naskrz zamořené parazitickou houbou a jejími spórami. Nebo jakým stylem se Anna pohybuje v údajných 200°C. Nebo proč má Anna Fjodorovna "jugoslávský" přízvuk a ryze ruské jméno. A scénář taky mohl být malinko nápaditější a záživnější. Ale film má i spoustu plusů, jako že třeba pěkná Anna/Milena Radulović postupně odhazuje oblečení a získává zdravou vysolárkovanou barvu. A překvapilo mě, že onen Kolský vrt alias "Díra do pekla" opravdu existuje, opravdu je tak hluboký a koluje okolo něj několik zajímavých 'městských legend' (wiki). ()

Galéria (37)

Zaujímavosti (4)

  • Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
  • Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)

Reklama

Reklama