Réžia:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrajú:
Tom Cruise, Colin Farrell, Samantha Morton, Max von Sydow, Patrick Kilpatrick, Kathryn Morris, Lois Smith, Peter Stormare, Jessica Capshaw, Tim Blake Nelson (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Je rok 2054 a vina je trestaná skôr, ako dôjde k samotnému zločinu. Elitná jednotka Ministerstva spravodlivosti s pomocou jasnovidcov, ktorí dokážu určiť páchateľov, zabraňuje zločinom. Jej veliteľ John Anderton vôbec nepochybuje o svojej práci, až kým sa sám nestane hlavným podozrivým... (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (922)
Přemýšlel jsem, jestli dát tři nebo čtyři, ale špatný konec jsem nakonec přestal vnímat. Spielberg se tentokrát opravdu vytáhl. Už jsem ani nevěřil, že by se mi od něj něco opravdu líbilo a ejhle, Minority Report. Pravda, mnoha svým nešvarům se nevyhnul ani při té lepší části tohoto filmu (prvních 100 minut). Mezi jeho nešvary podle mě patří ta neuvěřitelná přetechnizovanost a změna lidstva za ubohých padesát let, to jeho futuristické hračičkovství, který je nakonec naprosto nevyužitý a vlastně pro film i zbytečný. Za padesát let celej Washington nikdo od základu nepřestaví. Náš svět nejspíš bude i nadále, jako ostatně vždycky, spíše smíšeninou mnoha různých stylů, doslova patlaninou tisíců barev a ne velkou jednobarevnou šmouhou unifikovaných obytných jednotek. Největším problémem celýho filmu je opět zbytečný a nevěrohodný happyend a navíc docela snadno předvídatelný. Nebýt jej, dal bych Spielbergovi první plný hodnocení a dokonce bych MR bral jako SF klasiku a to jen pár let po vzniku. Jenže k té klasice chybí opravdu úderný závěr, nějaká vymyšlená pointa, špek, něco, co by tam dal Dick, ale ne Spielberg. Trvalé snímání přes tmavé filtry dodává budoucnosti jistou pošmournost a filmu atmosféru nepříliš světlých zítřků. Ale atmosféru Dicka tu moc nehledejte. Jeho paranodní strach před sledováním, strach, že každý je agent, že agentem může být i sto let mrtvá babička, jeho nedůvěra vůči nikomu kromě sebe sama, to tu prostě není. Ale i tak se tentokrát Spielberg vycajchnoval. Chtělo by to, aby měl taky nějakou paní Hitchcockovou (jako Alfréd), která by mu řekla, že tohle do oběhu pustit nemůže, že Vivien Leigh v té sprchové scéně mrká a to ve chvíli, kdy mrkat prostě už nemůže. Jenže nikoho takovýho asi nemá a tak ten konec kvalit Hitchových konců nedosahuje. Pokud opravdu hutnou dickovku, tak toto ()
Svého času jsem považoval Minority Report za film, který nejlépe přibližuje vizi utopické budoucnosti a to jak obrazově, co se mizanscén týče, tak vskutku zajímavým dějem, jež je postaven na brilantním námětu pro kriminálku. Nyní pro mě Minority Report představuje především vyšperkovaný inteligentní blockbuster, který tak nějak "má všechno", co mít má. Pochválit musím ještě unikátní atmosféru, která kombinuje temný futurismus a emocionálně zabarvené momenty, které zde vyzní mnohem líp, než standardní Spielbergův patos. 9/10 ()
Účinná protilátka na přeslazené, v pastelových barvách vyvedené rodinné sci-fi A. I. Minority Report Kubrickovu tvorbu paradoxně připomíná mnohem víc (nikoli jen odkazy na Mechanický pomeranč). Chvílemi jde o nespielbergovsky hnusný a ponurý film s hodně morbidním smyslem pro humor, který byste čekali spíš ve filmu Terryho Gilliama (blitkobušky, „Má oči jen pro vás“, zelený sendvič). Chladné barvy, metalický velkoměstský design a dojem města, v němž nikdy nevychází slunce, přispívají společně s nezvyklými úhly kamery k nevlídnosti vytvořené vize budoucnosti, kde není žádný prostor pro spontánnost a jedinými zdroji radosti jsou drogy a vzpomínky na prosluněnou minulost. Personalizovaná reklama, augmentovaná realita, auta řízená počítači nebo všudypřítomné sledovací systémy (na něž jsme upozorňováni i častým zabíráním postav z boží perspektivy) se přitom od premiéry filmu posunuly z oblasti myšleného do oblasti uskutečněného. Vizionářství Dicka, Spielberga a týmu oslovených vědců se nikdy nedere do popředí na úkor uvěřitelných postav a bezchybně šlapajícího příběhu s promyšleným dávkováním informací (máme pocit, že dopadení Andertona je neustále na spadnutí), v němž každá poskytnutá informace dříve či později zapadne do většího celku. Spielberg nicméně nedokázal jít proti vlastnímu přesvědčení a nedopustil, aby bezvýchodnost příběhu zpochybňujícího funkčnost v zásadě totalitního systému (à la 451 stupňů Fahrenheita) i jasnou hranici mezi tím, kdo je policajt a kdo zločinec (jako většina filmů noir), přebila rodinné hodnoty. Sentimetnální linka směřující k rekonstituci rozpadlé rodiny je sice po většinu filmu nenásilně včleněna do detektivky říznuté hitchcockovským thrillerem o lovu na nevinného, ale během posledních třiceti minut bohužel přejímá hlavní slovo. Po poměrně uspokojivém zakončení „whodunit“ linie následuje zvrat a ještě jedno bonusové kolo, které působí zvláštně uspěchaně, a jen během něj doufáte, že jde o falešný flashforward, Agathinu vizi, která se nenaplní (trivia vsuvka: jména tří tušitelů odkazují ke třem slavným autorům detektivek). Kdyby bylo rodinné trauma vyřešené zároveň s vraždou, které se má Anderton od začátku dopustit, film by nemusel končit nadvakrát. Na druhou stranu je pravda, že zpochybnění konceptu predestinace slouží k rozvedení noirového tématu osudovosti a kamuflování toho, kdo bude skutečným nepřítelem, zas Spielbergovi umožňuje předvést, jak zdatným je vypravěčem. Až do zvratu je totiž naše vědění omezeno na dvě postavy, lovce (Witwerr) a kořist (Anderton), které jsou i v záběrech stavěny proti sobě jako dva sokové. Na druhé, temné straně přitom po celou dobu stojí někdo jiný. Jsou to drobnosti, ale když je posčítáte, dostanete dost důvodů, proč se k Minority Report vracet a přemítat třeba nad tím, jak zápletka filmu zrcadlí podstatu kinematografie, v níž dopředu vymyšlený konec rovněž určuje průběh předchozího dění, nebo situaci diváka žánrových filmů, který stejně jako Anderton tuší, jak to celé dopadne, ale chce se přesvědčit na vlastní oči. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Morien, Aiax, d-fens, Anderton () (menej) (viac)
Vynikající sci-fi detektivka, která ukazuje, že Steven Spielberg je v lepší formě, než kdy dřív a Tom Cruise je na tom stejně. Dechberoucí akční scény zabalené v příběhu, který vás nutí uvažovat a sledovat děj se zatajeným dechem. Akční scény jsou naprosto špičkové. Část s pronásledováním Johna Andertona v továrně na automobily patří k tomu nejlepšímu, co kdy v rámci žánru vzniklo. Samozřejmě nechybí ani Spielbergův typický nadhled a jemná ironie místy hraničící až s temně černým humorem. Vize roku 2054 je na jedné straně úchvatná a na té druhé zároveň i deprimující a hrozivá. Postupná ztráta svobody, reklamy co oslovující procházejícího jménem, oční scannery všude kam se podíváš. MINORITY REPORT je mistrovské dílo s úžasnou vizuální stránkou (Kaminski je génius), skvělou hudbou (Williams), brilantní režií (Spielberg) a výbornými hereckými výkony (Cruise, Sydow, Farrell). Jediná věc, která se dá MINORITY REPORT vytknout, je asi posledních pět minut, kdy děj zaškobrtne a pomalu došmajdá až k titulkům. 9/10 ()
Konečně někoho po dlouhé době napadlo netočit vylízané a úplně tupé akční sci-fi typu "Bojiště země" nebo popcornové scifárny a natočit kvalitní depresivní a inteligentní sci-fi. Chopil se toho režisérský mág Steven Spielberg a převedl povídku P.K.Dicka na filmové plátno. A vyšlo mu to znamenitě. Výprava přetechnizovaného světa je jedinečná a Janusz Kaminski za kamerou opravdu kouzlí (takováto práce se světlem a stínem nemá jen tak obdoby). Tom Cruise se s věkem naučil pořádně hrát a je velice přesvědčivý. Zaujal mě také Colin Farrell svoji rozporuplnou postavou a Max Von Sydow dokázal, že nepatří do starého železa. "Minority report" je film ve velkém stylu, ale zároveň se vám dostaví něco opravdu velikého. ()
Galéria (145)
Fotka © 2002 20th Century Fox and DreamWorks
Zaujímavosti (51)
- Tom Cruise (John Anderton) začal natáčet jen několik dní po dokončení filmu Vanilkové nebe (2001). (Karlos80)
- Při skládání hudby se John Williams nesnažil o futuristickou atmosféru, raději se inspiroval kompozicemi Bernarda Herrmanna aby výsledek více připomínal žánr filmu noir. (NIRO)
- Když se Spielberg snažil pro zadaptování povídky Philipa K. Dicka najmout scenáristu Scotta Franka, ten se trochu zdráhal, protože se vůbec neorientoval v žánru science fiction. Režisér mu řekl: "Na tom nezáleží. Ty prostě napiš co nejlepší detektivku, o všechny ty futuristické věci kolem se postarám já." (NIRO)
Reklama