Réžia:
Steven SpielbergKamera:
Bill ButlerHudba:
John WilliamsHrajú:
Roy Scheider, Robert Shaw, Richard Dreyfuss, Lorraine Gary, Murray Hamilton, Carl Gottlieb, Jeffrey Kramer, Susan Backlinie, Jonathan Filley, Ted Grossman (viac)Obsahy(1)
Piesočné pláže, modré more a žiarivé nebo vítajú návštevníkov rekreačného mesta Amity. Nikto netuší, že pod hladinou čaká neobyčajne agresívny sedemmetrový biely žralok. Čoskoro si nájde prvú obeť, neskôr ďalšiu a ďalšiu. Starosta mesta Vaughn (Murray Hamilton) nechce prísť o tučné príjmy z letnej sezóny, preto sa usiluje všetko utajiť a rozhodne nechce pláž zavrieť. V meste vypukne panika. Nezodpovedné správanie stojí životy ďalších ľudí. Všetci s napätím čakajú, až sa objaví niekto, kto obrovského žraloka zabije. Na more vyplávajú traja muži, ichtyológ Hooper (Richard Dreyfuss), lovec žralokov Quint (Robert Shaw) a šéf miestnej polície Brody (Roy Scheider), aby skúsili svoje šťastie... (TV JOJ)
(viac)Videá (4)
Recenzie (917)
Nepřekonaný a nepřekonatelný thriller, ve kterém se podařilo tvůrcům vygradovat atmosféru skutečně do maximální výše. Lekavější povahy při nečekaném vynoření žraloka určitě dostaly přinejmenším kopřivku, v tom horším pak srdeční infarkt. Kdo si při napínavých scénách nervozitou okusuje nehty, měl by Čelisti sledovat raději v rukavicích, aby mu na prstech aspoň něco z nehtů zbylo. ()
Ze své pozice hororového experta mi nezbývá nic jiného, než Spielbergovi doporučit, aby navždy zůstal u svých uhlazených, líbivých a kontroverzi nevzbuzujících oddechových snímků, jelikož hororový žánr evidentně není jeho silnou parketou. Jaws jakožto horor selhávají téměř po všech stránkách. Prostoduchý scénář, toporné herecké výkony a navrch gumový žralok, který spíše připomíná úsměvnou pouťovou atrakci, než aby naháněl hrůzu. Za takové konstelace je zřejmé, že o žádné hororové atmosféře vůbec nemůže být řeč. Jediné pozitivum celého snímku tak představuje doprovodná žraločí hudba, za kterou uděluji milosrdnou jednu hvězdu. ()
Čelisti se svým stojatým nástrojem :D nám zahráli dramatickou hudbu, která k tomuto filmu neodmyslitelně patří. Nevím zda je moudré točit horory, které mají stopáž delší jak 90 minut, ale Spielberg musí mít všechno nad dvě hodiny že? :D Co k tomu dodat, stoprocentní podívaná to není, ale kultem se nazývat může. ()
Scéna z tohohle fillmu, kdy hraje výtečná hudba Johna Williamse a blíží se žraločí ploutev mě napadá vždycky, když se dívám na nějaký nepodařený horor a je tam trapná chvíle ticha a nudy. Pan Spielberg zde totiž dokázal vytěžit spustu hrůzy z jedné papundeklové ploutve. Celé zvíře moc neuvidíme, ale atmosféra toho, že tam někde dole je, přetrvává celý film a opravdu nevyprchá. ()
Zlomový thriller, který dříve masově rozšířil koupací noční můry, ale po pár desítkách let už se přeci jen ten žraločí děs trochu otupil. Trochu... no respektive celkem dost. Takže nadčasově napínavý není, ale stále je to dobrý horor, kde velký lidožravec terorizuje americké ostrovní městečko, troufale hned na začátku letní plážové sezóny. Přičemž první půlka těží ze žraloka skrytého, druhá odkrytého (a hádejte co je hrůznější...). Model predátora je povedený, trojka Scheider-Shaw-Dreyfuss charismatická, režisérská ruka pevná. Jinak, JAWS mi přijdou podstatné v tom, že se nespolehly jen na samotný strach, ale už přišly na diváka i hezky pěkně s hnusem. Těch pár gore efektů může být v rámci mainstreamu snad i mezi vůbec prvními a i proto věřím, že to tenkrát v sedmdesátkách musela být docela silná káva. Tedy závěr: Z dějinného hlediska významný, z dnešního nenostalgického pohledu už ale nikoli tak výjimečný film. [HD] ()
Galéria (211)
Zaujímavosti (241)
- Vo fínskej video verzii chýbajú najkrvavejšie scény. (Raccoon.city)
- Film je natočený podľa románu "Jaws" Petera Benchleyho z roku 1974, ktorý čerpal zo skutočných prípadov útoku žraloka pri pobreží New Jersey v roku 1916. (Raccoon.city)
- Jeden z nejúspěšnějších českých režisérů Jan Svěrák vzpomínal: "Tatínek mě brával do kina, když byo něco zajímavého - třeba na Čelisti. Přesvědčil uvaděčku v kině Libuše, že až mi bude osmnáct, film už nepoběží v kinech a že ho musím vidět. Já tam byl mezi samými dospělými a bylo to neuvěřitelný. Bavili se jako děti - já znal jenom dětská představení, ale ti dospěláci vyváděli úplně stejně, báli se jako malí. Ve scéně, kdy se žralok najednou vynoří a ženě se po návnadě, se všichni lekli tak, že se zaklonili a jedna řada dřevěných sedadel celá praskla a svalila se s nimi na zem. Tam jsem viděl, jak obrovskou moc kino má..." (NIRO)
Reklama