Indiana Jones a Chrám skazy

Chrám zkázy střídá geniální momenty s tragikomickými. Jones nemá k dispozici pořádnou femme fatale a zaměření na děti přes postavu Shorta taky není ideální. Naštěstí čaroděj Williams znovu kouzlí. Většina diváků označuje Chrám za nejslabší část klasické trilogie. Já naopak nepřeceňuji Dobyvatele ani Výpravu. (15.04.2023)

Souhlasím, že jde o nejslabší film trilogie - a i přesto je to jeden z nejzábavnějších filmů vůbec. Sice se mi více líbili jako protivníci nacisti, ale film je opět jako jízda na horské dráze - jedna akce stíhá druhou. Chvílemi je Steven trochu nechutný, ale jen kvůli honičce na vozíčcích jsem byl tehdy na filmu asi pětkrát - to ovšem lístek stál asi deset korun. (20.07.2003)

Slavný archeolog oprášil svůj bič podruhé a dostává se společně po krátkém extempóre s uřvanou společnicí a malým obdivovatelem do Indie. První díl stanovil základní principy dobrodružství s Indiana Jonesem a chrám zkázy se tak v této úspěšné trilogii jeví spíše jako experiment. Hned úvodní scéna spíše svádí k parodii Jamese Bonda, dále uvidíme Indyho v netradičních pózách (uhodit dítě - no tohle), ale jak už to tak bývá, vše dobře dopadne. Vlastně nebýt toho krásně vystupňovaného konce vozíky-most-krokodýli, musel bych s hvězdičkami vynakládat trochu skromněji. I tak je však druhý díl prošpikován vtipnými hláškami (skutečné inferno cynismu naleznete v pasáži klesající stěny uprostřed slizkého hmyzu), svižnou akcí a především charismatickým Fordem. Zmizeli i nacisté a jejich místo zaujaly starobylé kultury, kteří by byli ochotni kvůli náboženským neshodám shodit Indyho do jámy pekelné. V tomto směru pro mě asi největší zklamání. Ještě, že tento experiment byl podpořen pilířy, jenž se od prvního dílu nezměnily. [Přesná stopáž: 113 min] (25.12.2007)

Nedá se říct, že by film nudil, ale když se podíváte na Raiders of the Lost Ark a Last Crusade, rozhodně jejich kvalit nedosahuje. Ne, není to prostě ono. A ten ječící vřešťan filmu vcelku ubral na hodnocení, ale mé názory evidentně nesdílí Spielberg, který si toho vřešťana před oltářem ochočil:). A co bych dále vytknul, pro menší publikum je to moc strašidelný, ale fakt. Jako malej jsem se u toho vážně bál (hlavně u scény, jak jednoho Inda spouštějí do jícnu). Film se mi líbil méně, protože v něm jde o něco jiného, než v obou zbývajících - tady zachraňuje vesnici jako Mojžíš, ale v obou dalších dílech je to onen starý dobrý prašivec Jones. Navíc tu není Marcus Brody. Akční scény jsou ovšem velmi dobré a nápadité a já osobně se vždy nejvíc těším na dvojtou porci zhebu Pata Roache. (23.10.2006)

Slavný archeolog se vrací v pokračování více než drsném, stoupenci bohyně Kálí nejsou žádní milí strejčkové od vedle - jejich žilami koluje černá krev a vede je děsivý fanatik se smrtící pravačkou. Celý obětní rituál mě skutečně šokoval, filmové obrazy v kompozici s ozvučením a hudbou mi svůj autogram vyryly hluboko do spánkové kosti. On vůbec chrám celkově je napěchovaný nechutnostmi, od prvního chodu maharádžovy hostiny k prvnímu vchodu do zahmyzené chodby. Těchto laskomin se ale dočkáme až po dobré hodině stopáže, dění předtím né že by se tvářilo bez života, ale nemá takový náboj (a Willie nejapně řve při každé příležitosti). Za to finále je jízda a to doslova, důlní vozíky křižují podzemní prostory v ohromující rychlosti a v luxusních záběrech. A scéna na provazovém mostě má charakter lehkého a chutného dezertu po dobrém a vydatném obědě. Indy vždy radši práskne bičem než by práskl do bot a opět se nezapře nějakou tou chemickou reakcí k Willie. Škoda nevyváženosti filmu (druhá půle dominuje), přesto efektních 80% 28 miliónů dolarů(rozpočet)/333 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/138 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (20.05.2006)