Réžia:
Steven SpielbergScenár:
Melissa MathisonKamera:
Allen DaviauHudba:
John WilliamsHrajú:
Henry Thomas, Dee Wallace, Peter Coyote, Robert MacNaughton, Drew Barrymore, C. Thomas Howell, Erika Eleniak, K.C. Martel, Sean Frye, David M. O'Dell (viac)Obsahy(1)
Neďaleko predmestia Los Angeles pristála kozmická loď mimozemšťanov. Podivné postavičky sa rozišli zbierať vzorky do okolia a iba jedna z nich sa dostala až na kraj lesa. Očarená svetlami veľkomesta zabudla na svoje poslanie. Preto sa nedostala včas na palubu a uviazla na našej planéte. Mimozemšťan našiel úkryt v kôlni najbližšieho domu, kde ho objavil desaťročný Elliot. Ten ho predstavil i svojim súrodencom.
Skamarátili sa, ale ten malý, ktorého deti začali volať E.T., strašne smúti za domovom a chce stoj čo stoj s tými "svojimi " nadviazať spojenie. Nepodarí sa to a on ochorie. Vtedy je už jeho úkryt odhalený a nezdravý E.T. sa ocitne v rukách vedcov. Čím ďalej tým viac chradne, až prístroje konštatujú jeho smrť. Len Elliotovi dá najavo, že to tak nie je a že sa mu podarilo nadviazať kontakt s domovom. Podarí sa ďeťom svojho kamaráta zo vzdialenej planéty zachrániť?
(TV Markíza)
Videá (6)
Recenzie (660)
Já jsem tento film viděl poprvé až ve čtrnácti na německém satelitním kanále, aniž bych uměl německy, tak není divu, že můj první dojem z filmu nebyl nejlepší. Ani o mnoho let později, na tzv. 20-tileté výroční edici s trochou pochybných "vylepšení", mě film nedostal. Jde jistě o zdařilý film pro menší diváky, ale o žádnou revoluci se nejedná. ()
Podobné filmy jako je tento u mě po většinu času bodují, ale u Spielberga pokaždé něco postrádám. Nevím čím to je, jestli to je mnou, nebo Spielbergem, ale v jeho filmech jako by byl nějaký blok, který mi brání si film totálně užít a prožít nějaké emoce, které ale u Spielbergových filmů nenacházím. E.T. rozhodně není špatný film. Zretušování do digitální podoby přidalo na kráse, ale stejně ani to nepomohlo, abych čučel s úžasem a nezapomněl přitom dýchat. ()
Nejhnusnější filmový návštěvník z vesmíru! Když jsem tento film viděla poprvé v 5ti letech, hrozně jsem se ho bála, vypadal jako nestvůrný oživlý mozek, když jsem ho zhlédla o 10 let později, byla jsem už pouze zhnusena - nechutně infantilní scénář, hlavní obluda, odporně roztomilí dětští hrdinové..je to pro mě prostě odpad! a hotovo. ()
Taková ta klasická hollywoodská pohádka, ale neskutečně magická pohádka, která je jakousi alegorií o konfliktu dětské fantazie a dospělosti. Navíc jde o pomyslný etalon family-adventure filmů, který bohužel již nikdo nikdy nepřekonal. No a vidět tuhle kultovku na velkým plátně byl skutečně kouzelnej zážitek, kterej se moc často nenaskytne.... Spielberg je pan hračička. ()
Galéria (139)
Zaujímavosti (161)
- Americký časopis Entertainment Weekly označil E.T. - Mimozemšťana za 20. nejlepší film všech dob. (DaViD´82)
- V roce 1999 použily Britské telekomunikace E.T.ho ve své reklamní kampani "Stay in Touch". (DaViD´82)
- E.T. - Mimozemšťan se stal v roce 1982 nejvýdělečnějším filmem v dějinách kinematografie, dokud sám Steven Spielberg tento rekord nepřekonal filmem Jurský park (1993), který byl uveden ve stejný den o 11 let později (11. června). Podivnou shodou okolností se dalším nejúspěšnějším filmem všech dob stal Titanic (1997), jehož režisér James Cameron poté také překonal svůj vlastní rekord, a sice s filmem Avatar (2009). (DaViD´82)
-„Come“ -„Stay“: Emocionální jádro filmu ve dvou slovech. Také díky tomu, že neříká (a nevysvětluje) více než je třeba, zůstává E.T. společně s některými Truffautovými filmy jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak znovu v kostce prožít vlastní dětství. Spielbergův nejosobnější film (předměstí, rozvod, osamělost, úniky do světa, kterému dospělí nerozumí), fungující paralelně jako intimní rodinné drama i dechberoucí sci-fi (kdy jedna žánrová rovina podporuje tu druhou), převrací situaci známou z mnoha studenoválečných filmů stejného žánru (k nimž E.T. vizuálně odkazuje).___ Návštěvník z kosmu nepředstavuje nebezpečí, které by ohrožovalo tradiční americkou rodinu, ale naopak – v duchu optimismu reaganovské Ameriky – pomáhá neúplnou rodinu vybalancovat, když zaplňuje místo uvolněné otcem. Absence otcovské figury je v první polovině filmu chytře zdůrazněna tím, že žádnému dospělému muži nevidíme do tváře (vystřižené byla scéna s Harrisonem Fordem jako ředitelem školy, otočeným rovněž po celou dobu zády ke kameře). Přesto si díky nepřehlédnutelnému svazku klíčů jednoho muže, vyznačujícího se nakonec větší chápavostí než ostatní dospělí ve filmu, zapamatujeme (a zřejmě nás posléze nepřekvapí, že se jmenuje Keys).___ Keys prochází ve vztahu k Elliotovi stejnou proměnou jako E.T. – z hrozby se mění v poměrně vlídnou bytost. Stačí však, aby jej chlapec lépe poznal a překonal svůj strach z neznámého, vyplývající právě z nedostatečné informovanosti. Vzhledem k tomu, že Elliotova perspektiva filmu od začátku dominuje (a nedochází tudíž k žádnému povyšování se nad svět viděný dětskýma očima), ke stejnému vnímání Keysovi role ve vyprávění je veden i divák. Nejde o jediné nadčasové (a zřejmě stále relevantnější) sdělení filmu vyzývajícího k toleranci a hájícího právo každé bytosti na vlastní domov.___ E.T. tak v zásadě, jako podstatná část Spielbergových snímků, nemá klasického antagonistu. Vypráví zejména o střetu dvou světů (dětství a dospělosti, resp. víry a racionality), které se navzájem nechápou, ale zcela nekompatibilní nejsou. Velmi sugestivní „kolonizace“ Elliotova domova vědci v bílých skafandrech, je nevyhnutelnou vývojovou fázi na cestě od dětství do dospělosti. Domov, symbolizující dosud bezstarostné dětství, se musí proměnit stejně jako Elliot. Společně s hlavním hrdinou a za výrazné podpory Williamsova povznášejícího hudebního motivu, který pro mne bude navždy hudbou dětství, díky tomu znovu zažíváme dětské okouzlení neznámým, vlastní citové zrání i dojemné loučení s tím, co bylo mimo chápání dospělých. ___E.T. je pro mne důkazem, že ty nejlepší dětské filmy plně doceníte teprve jako dospělí. Teprve tehdy si zřejmě uvědomíte, že závěrečné slzy dojetí v dětství nebyly a ani nyní nejsou jen projevem vašeho potlačení nedůvěry a podlehnutí intenzivnímu hraní na city, ale i režisérova upřímného porozumění dětství a jeho vypravěčského mistrovství s přesně načasovanými gagy, body obratu, změnami tempa a pečlivým vedením pozornosti. Za pár let se o tom rád přesvědčím znovu. 90% Zajímavé komentáře: Lima, Melies, anderson () (menej) (viac)