Amistad

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma (13.03.2016)

Scénář: David Franzoni .. Obhajovaný v soudní při potřebuje především silný příběh. Potřebuje ho taktéž film, pokud má u poroty (diváků) zvítězit. Amistad takový příběh má. Od skvělého scénáře, přes výborné herecké obsazení, kde září zejména Djimon Hounsou a Anthony Hopkins až po precizní režii doplněnou hudebním podkresem. Zkrátka tým kolem Steven Spielberg se opět vytáhl. Sice je snímek v oslepující záři několika dokonalých děl z této dílny lehce opomíjen, ale svou kvalitu má. Povedený a důležitý film nejen pro všemožné abolicionisty. (25.10.2007)

Spielbergovy tradičně vizuálně velmi pěkné, ale prvoplánovitě symbolické a jednoduché obrazy nedokáží navodit opravdu intenzivní pocit z velké a důležité historické události, nebo snad dokonce silného dramatického příběhu. Spíše připomínají jen relativně bezbolestnou, ale i notně přibarvenou a suchou lekci z dějepisu. 7/10 (12.01.2008)

Dechberoucí námořní scény z nichž dominovala úvodní pasáž vzpoury a poté při retrospektivním pohledu scéna s odstraněním přebytečného zboží (otroků) do hlubin oceánu. Bohužel, když jsem se jako divák nenacházel na neklidných mořských vodách, ale sledoval jsem možná ještě neklidnější, hned trojí, soudní přelíčení, tak se opět dostal na řadu můj filmový zmar při sledování podobných (soudních) filmů. Nuda! Dokonce až nemístně rozvleklá nuda. Půl hodiny silných scén a dvě hodiny neslaně nemastného tlachání a předhazování historických faktů na mě bylo moc. Tohle nedokázali zachránit ani výteční herci v čele s Antonym a směšně namaskovaným Matthewem. Potěšila Anna Paquin v podání infantilní španělské královny. V konečném vyznění je pro mě Amistad koukatelným, ale slabším starším snímkem z filmografie Spielberga, do jehož se opětovně hnát nebudu. V hodnocení balancuji mezi lehkým nadprůměrem a průměrem, ke kterému se prozatím přikláním. (19.01.2014)

Technicky samozřejmě dokonalé ve všech ohledech, kdy každý jeden záběr funguje přesně tak, jak má. Celkově ale tenhle konstrukt až moc zavání umělou instantní pachutí. Divím se trochu, že snímek zapadl mezi ostatními Spielbergovými díly až tak moc, jeho nevýlučné postavení ale dá rozum. Není to tak atraktivní jako Schindler nebo Ryan, kteří ho chronologicky obklopují, ačkoliv jde v podstatě o něco velmi podobného. Jen bez společenské poptávky po takovém filmu. Tím zakázkověji však paradoxně působí, protože lidé nejsou omámeni tím, že vidí, co chtějí. I když se tomu sám snažím uniknout, i já hodnotím o řád níž. Spielbergova vykonstruovanost tu působí mnohem méně obhajitelně než jinde. Scény jako "černoch poznává křesťanství" jsou někde na hranici snesitelnosti. (16.12.2012)