Pěsti ve tmě

Velký příběh o velkém souboji, za nímž stála velká hrozba ze strany gestapa. Marek Vašut předvádí obdivuhodné výkony nejen v ringu a po boxerské stránce se mi líbí snad více než Stallone aka Rocky, protože jej můžeme vidět s rukama nahoře, bránícího se a zkrátka jeho zápasy působí autentičtěji. Rocky je však jen jeden - svým věhlasem a vlastností motivovat. Nevím, zda je to možné, ale přijde mi, jako kdyby se tvůrci Pěstí ve tmě inspirovali Stallonovými filmy, alespoň po hudební stránce (občas jsem v tom opravdu slyšel tóny z Rockyho) a v některých tréninkových pasážích. Přesto však výborný film. (18.04.2011)

Opět špatně udělaná dobovka, kde funguje jen ta Eliška Balzerová jako Ema Gabrielová a ďábel Pepa Nedorost jako Kurt Schaller. Co na tom, že po Holešovicích rozestavěli pár reto aut, reklam a pokusili se rekonstruovat Lido-Bio a uvedli Pokušení - když se půl filmu Vašut producíruje v tý svý kožený bundičce a vypadá jak Patrick Swayze? Maskéři a rekvizitáři by se měli stydět a porozhlédnout se po reáliích roku 1936 a zapomenout na zřejmý Soukupův vzor - film Rocky. Hudební podkres operuje neustále dokola s jediným hudebním motivem a autentickou taneční hudbu supluje Havelka. Ale těšila jsem se na český příběh o jiném Schmelingovi a dala jsem tomu opakovaně šanci. (11.03.2009)

To jsem si zase jednou přeseděl prdel před televizí, a rád. Nemůžu si pomoct, ale Pěsti ve tmě mi připadají jako s cizinou srovnatelný (velko)film. Pravda, že Vašut a Nový měli boxerskou přípravu asi 14 dní před první klapkou. Laik ale jejich "neum" - ikdyž se s tím porvali moc dobře - nerozpozná a vlastně i takový Rocky byl absolutní antiboxer. Takže **** za to , že to byla vážně paráda + * za mé vlastnectví a vyjimečně povedený Český sportovní film (04.09.2009)

V mistrovství ČR dramat bez rozdílu vah účastník širšího finále, ve své kategorii sportovních dramat nepřekonatelný Mistr republiky, opírající se hlavně o melancholickou jazzovou křídlovku Z.Bartáka ml. a dobře vystavěný příběh. Co se režiséra týká, lze Pěsti ve tmě označit za vrcholný moment jeho boxerského zápasu nazvaného "filmařská kariéra" a pak… takhle přiletěl do ringu ručník, pane Soukup.. (06.08.2010)

Amerika má Rockyho Balbou, my máme Vildu Jakuba. Každý příběh je sice o něčem jiném, ale spojuje je to stejné - láska a poctivá touha po vítězství za každou cenu. Dokonce i hudba Zdeňka Bartáka v některých momentech připomíná Billa Contiho. Každopádně atmosféra třicátých let je dokonalá a i po herecké stránce také není co vytknout. Pěsti ve tmě jsou nejlepším režisérským počinem v kariéře Jaroslava Soukupa. Po revoluci už nenatočil skoro žádný dobrý film, ale pouze kopu trapných idiotských hovadin. (08.05.2017)