Láska z pasáže

Slabá, ale koukatelná generační výpověď bez výrazných, nebo nadprůměrných scén. Největší výhodou tohoto filmu je, že má krátkou stopáž, takže film díky tomu nedostává příliš prostoru k tomu, aby nudil, nebo začal být otravný. Na jedno podívání je to slušná zábava pro znuděného směnaře, který má možnost se v mezičase zabavit televizorem. 4/10 (30.06.2010)

Příšerný scénář, totálně nevyužitý prostor. Když už je v názvu láska, měla tam být láska. Proboha. Ještě, že to zachránil Míša David 🤣 Někdo tady výstižně napsal, že tento film se sluší uchovat jen jako dokument tehdejšího filmového marasmu. Absolutně souhlasím. Distancuji se od argumentů, že kdysi to byl hit biografů - jistěže byl. Jenže kdysi jste neměli taky možnost vidět něco jiného. Natož lepšího. Neměli jste možnost porovnat co s čím, krom pravých českých s*aček s maximálně jugoslávským indiánem. Možná ani ty základní kovbojky s Eastwoodem se ke každému nedostaly. Kdyby tomu tak bylo dodnes, tak jsou pro naši generaci taky oscarové Decibely lásky a další poklady českých žump. Zaplať Pánbů, že to tak není. Dnes je český film prostě mrtev. (15.07.2018)

Mladý Vaculík, toho jsem v té době hodně žral, stejně jako spousta jiných. A Láska z pasáže, to je dneska snad klasika filmů pro teenagery z osmdesátek. I když já to viděl ještě jako mladší, pak už jsem přece jen zbožňoval trochu jinou hudbu a styl života, než je ukázán v tomto filmu. Ale film se mi líbí dodneska. (08.11.2016)

Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu. (11.02.2012)

Ještě dříve, než noční život Prahy a jejího podsvětí v 80. letech uhranul Radka Johna a Víta Olmera, pustil se do light verze zobrazení těchto reálií Jaroslav Soukup, který mezi pasáže a noční bary zasadil romanci na šikmé ploše se pohybujícího Lukáše Vaculíka a sympatické Táňi Kulíškové, kteří musejí čelit tlakům ze strany kriminálnických frajerů Miloše Vávry, Marka Vašuta a dalších. Někoho překvapí, jak skvěle ve filmu fungují písně v podání krále diskoték Michala Davida, které kupodivu nijak nenarušují ponurou atmosféru filmu, ale naopak jsou jeho obrovským plusem a dopingem. Jaroslav Soukup asi neměl v plánu natočit nějaké veledílo, ale film jako pomník doby v toku času překvapivě zraje a z žánru "romance s Vaculíkem", jak jsem ho kdysi vnímal, se dostal někam úplně jinam. A není náhoda, že ze všech těch Soukupovsko - Olmerovsko náhledů do pražských barů jsem ho viděl jednoznačně nejvícekrát. (26.01.2013)