Drsná Planina

+ Poplatné době, ale jen v nezbytné míře. + Herecké obsazení. + Místy mi to připomínalo Zdivočelou zemi (podobná hudba a prostředí...) + Celkem zábavné. - Poplatné době - Děsná kamera a světla, některé záběry z noci točeny a absolutní tmě, některé záběry ze dne zas na pozadí slunkem prosvícených oken. - Hapruje mi tam gradace příběhu, vlastně veškerá žádná Poplatné době, ale jen v nezbytné míře (03.06.2013)

Do Krale Sumavy ma tento film daleko, ale nemuzu rict, ze by se jednalo o spatny film. Myslim, ze se verne povedlo ukazat zivot v pohranici po valce. Drsna Planina ma bezesporu dobrou atmosferu, Bartakova hudba je libiva, do tohoto snimku se mi ale moc nehodi. Herecke obsazeni dobre, ale herecke vykony spise prumerne. (08.03.2014)

Hodně povedený ale řek bych spíš trezorový film,protože sehnat ho byl velky problém.Film nás zavádí do poválečného pohraničí kde hlídky naší armády musely hlídat státní hranice v dost tvrdé a nehostinné jak době tak přírodě.Film má skvělé herecké obsazení.Sou zde naše filmové špičky v době kdy byli ještě pěkné ucha např.Bartoška,Potměšil,Lábus,Kraus,Vyskočil.Bohužel něktří z hlídkujících vojáků zařvou pod rukou německých sviní.Hold nebyla to lehká doba,kdy se i mezi českými lidmi oběvila svině spolupracujíci s fáškama. (01.10.2008)

Film o těžkých začátcích naší Pohraniční stráže v době, kdy nebyla ještě kádrově ani materiálně dobře vybavena a kdy pouze se samopaly v rukou střežili naši pohraničníci čáru na Západ, z něhož se vraceli do svých domovů Sudeťáci, aby pobrali ukrytý majetek, a kudy procházeli lidé, kteří s námi nechtěli sdílet a budovat společnou republiku nebo pouze toužili po dobrodružství. Děj je vcelku jednoduchý a průhledný, vadily mi některé nesrovnalosti, např. sníh na počátku října, ale zvláště ti zarostlí pohraničníci, takové máničky, jaké měli Bartoška, Potměšil a jiní, tehdy nebyly. Nenudil jsem se, ale čekal jsem víc. (06.12.2018)

Ochrana státní hranice byla v nedávné době zase in a tzv. Schengenský prostor se rozplynul jako protilátky po druhé dávce očkování, a tak jsem si připomenul pro dnešní mládež už neznámé povolání, tedy dříve tak nepostradatelného a hrdinného pohraničníka. Jméno režiséra  sice trochu děsilo, ale  major Maisner (dej mu pámbu věčnou slávu) tu ještě žádné opičky nedělá a byť to nejsou ani žádné Pěsti ve tmě, tak ani  velký průser. Samozřejmě je třeba si odmyslet tehdy neodmyslitelnou režimní poplatnost, která však zrovna tady není něčím nesnesitelným. V některých případech je to i spíš k pobavení,  třeba scéna s vysíláním Svobodné Evropy, kde hlas a tón moderátora připomíná slavné proslovy páně Urválka.   Až polodokumentární styl vyprávění, kde si k žádné postavě nelze budovat příliš osobní vztah, snad s výjimkou dějové linie kolem Ivana Vyskočila, pak podobnému tématu svědčí a z mého pohledu na český film i nebývale chytlavá hudba Zdeňka Bartáka rovněž potěšila.  Na druhou stranu, ač tu zahyne celá řádka i hlavních postav, bez emocí to tak úplně přece jen nefunguje a  ústřední Bartoškův studený psí čumák hrdinného asexuála byl po celou dobu zkrátka a jednoduše otravný.  Tři dávky, rozkaz zněl jasně, nesmí projít... (24.07.2021)