Drsná Planina

Jako malý kluk jsem tento film obdivoval a vždy jsem byl zahleděn do statečnosti pohraničníků, jako symbolu odvahy a jakéhosi sebeobětování mužů, stojících v přední linii. Po letech jsem si film zakoupil a byl jsem překvapen, jak rychle zmizelo kouzlo tohoto snímku, přesto, že toto téma mám velmi rád. Film se mi zdá naivní a opět zaneřáděný ideologickými exkrementy. Nelíbí se mi ani hudba, která se v některých částech vůbec nehodí k poválečné atmosféře na hranici. Přesto myslím, že Drsná planina patří k nejlepšímu filmu režiséra Soukupa, jehož tvorba v poslední době spíše dokazuje, jak hluboko může česká kinematografie klesnout. Největší bolestí filmů tohoto druhu však stále zůstává to, že síla a určitá poetičnost je vždy pošpiněna komunistickou propagandou. (25.11.2011)

Ochrana státní hranice byla v nedávné době zase in a tzv. Schengenský prostor se rozplynul jako protilátky po druhé dávce očkování, a tak jsem si připomenul pro dnešní mládež už neznámé povolání, tedy dříve tak nepostradatelného a hrdinného pohraničníka. Jméno režiséra  sice trochu děsilo, ale  major Maisner (dej mu pámbu věčnou slávu) tu ještě žádné opičky nedělá a byť to nejsou ani žádné Pěsti ve tmě, tak ani  velký průser. Samozřejmě je třeba si odmyslet tehdy neodmyslitelnou režimní poplatnost, která však zrovna tady není něčím nesnesitelným. V některých případech je to i spíš k pobavení,  třeba scéna s vysíláním Svobodné Evropy, kde hlas a tón moderátora připomíná slavné proslovy páně Urválka.   Až polodokumentární styl vyprávění, kde si k žádné postavě nelze budovat příliš osobní vztah, snad s výjimkou dějové linie kolem Ivana Vyskočila, pak podobnému tématu svědčí a z mého pohledu na český film i nebývale chytlavá hudba Zdeňka Bartáka rovněž potěšila.  Na druhou stranu, ač tu zahyne celá řádka i hlavních postav, bez emocí to tak úplně přece jen nefunguje a  ústřední Bartoškův studený psí čumák hrdinného asexuála byl po celou dobu zkrátka a jednoduše otravný.  Tři dávky, rozkaz zněl jasně, nesmí projít... (24.07.2021)

Musím přiznat, že mně to bavilo. Pro mně velice věrný film z poválečných let v pohraničí. Líbilo se mi, jakoby se Jaroslav Soukup snažil odprostit od ideologie a snažil se natočit normální film, což velice cením. SPOILER (Například scéna s Únorem 48 a smrtí kamaráda, kde se komunistický den vítězství naprosto přešel). Období po válce v Sudetech mně vždycky zajímalo a vlastně i fascinovalo, takže za mně dobrý =) (06.06.2016)

Pozoruhodně a až nečekaně dobrý film, jehož děj nás zavádí na západní hranici Československa nedlouho po II. světové válce. Kvalitní herecké obsazení, dobré herecké výkony, reálný děj ... to vše přispívá k tomu, že se divák nechá rád vtáhnout do děje. Vysoce hodnotím, že se i v tak vážném filmu podařilo najít místo na několik úsměvných scén, které přirozenou cestou odlehčovaly jinak ponurý děj. Řada klíčových scén se dala předvídat. Zejména pak pro ty, kteří znají film Král Šumavy; http://www.csfd.cz/film/4955-kral-sumavy/, případně ti, kteří měli možnost vidět seriál 30 případů majora Zemana; http://www.csfd.cz/film/71550-30-pripadu-majora-zemana/. (05.08.2010)

S velkým zájmem jsem se, po více než dvou desetiletích, podíval na film, který ve mně v dětství vzbudil touhu stát se pohraničníkem. (Tímto děkuji několika pohraničníkům, kterým jsem se cestou vlakem z Domažlic se svým přáním svěřil a kteří mně se slovy "Chceš vidět lampasáka?" ukázali svého velitele v kupé). Televize, která film nyní uváděla, měla v popisu, že se režisér snažil o vybalancování filmu tak, aby se z něj nestal nástroj propagandy. Bohužel se mu to nepovedlo. Drsná planina je velmi nechutný nástroj propagandy. Počínaje činností Werwolferů, kteří nemají po válce co dělat, tak přelézají střežené hranice a škrtí stařenky a zamilované slečny ocelovou strunou, za vše zdá se může zahraniční rádio, které k tomu nabádá (tím nechci bagatelizovat činnost záškodníků, která však byla zaměřena převážně na útoky proti vojenským a policejním oddílům). Film je příběhově a scenáristicky velmi roztříštěný, v podstatě působí jako několik epizod, citově prvoplánovitý až vyděračský (i díky tomu si ho však po letech pamatuji), prostě špatný. (21.05.2012)